Skokan ostronosý (Rana arvalis) patří ke středně velkým druhům našich
žab z čeledi skokanovití (Ranidae). Skokan ostronosý dorůstá délky jen něco mezi 55
až 80 mm, v průměru ale dorůstají 55 až 60 mm. Starším pojmenováním skokana ostronosého bylo
skokan rašelinný. U nás jej lze zaměnit se skokanem štíhlým (Rana dalmatina) případně
se skokanem hnědým(Rana temporaria),
který je však nápadně větší.
Skokan ostronosý z čeledi skokanovití vděčí za své druhové jméno špičatě zakončenému čenichu.
Os svých příbuzných se odlišuje také hlasem. Především v době páření se ozývají kvokavými
a žbluňkavými hlasy. V tomto období také dochází k nápadné proměně zbarvení kůže, která dostává
nápadně modravé až fialové zbarvení.
Zbarvení skokanů ostronosých je velice variabilní. Kůže může být šedá až žlutohnědá, objevují
se ale i jedinci hnědého zbarvení. To bývá zpravidla jednolité, avšak může být pokryto tmavými
skvrnami. Na bocích se objevují rovněž skvrny a nebo jakési mramorové žíhání. Břicho tohoto
skokana je bělavé.
Skokan ostronosý je u nás kriticky ohroženým druhem žáby. Výskyt je spíše ostrůvkovitý,
jen v několika málo oblastech je rozšíření souvislejší. Skokani si oblíbili spíše níže položené
oblasti, takže se s nimi nejčastěji setkáme v nížinách a nebo pahorkatinách. V literatuře se
jeho výskyt udává do 800 metrů nad mořem. S oblibou vyhledává rašeliniště, ale i podmáčené
louky a olšiny. Objevit se ale může i v okolí rybníků, řek a nebo v listnatých či smíšených
lesích.
Při rozmnožování dávají skokani ostronosí přednost velkých, ale mělkým vodním plochám
s dostatkem slunce a vodní vegetace. Jeho vajíčka a pulce můžeme ale nalézt i v lesních
tůních a nebo slepých říčních ramenech. K rozmnožování dochází obvykle ve druhé polovině
dubna. V naší přírodě se se skokanem ostronosým můžeme setkat od března / dubna do října
/ listopadu. Mimo toto období hibernuje. Nejčastěji v norách hlodavců a nebo v hromadách
klestí.
Potravou skokanů ostronosých, podobně jako jiných našich žab, je především hmyz. Ať již
jsou to mouchy či komáři, ale také motýli, brouci a kobylky. Občas si skokani pochutnají
i na červech a pavoucích aj. Pulci se živí vodními řasami, detritem či drobnými vodními
živočichy. Sami jsou naopak kořistí řady druhů ptáků. Nejen čápů, ale také dravců jako
je káně lesní, poštolka
obecná či různých druhů sov. A také některých plazů. Především užovek
obojkových. Pulci mohou být kořistí ryb, ale i dravých larev či nymf hmyzu. Např. vodních brouků
a nebo vážek.
Vajíčka skokanů ostronosých mají v průměru 1,5 až 2 mm a silný rosolovitý obal o průměru
6 až 8 mm. Embryonální vývoj je ukončen po dvou až třech týdnech. Pohlavní dospělosti dosahují
tyto žáby ve dvou až třech letech. Ve volné přírodě se může skokan dožít úctyhodných deseti až
dvanáctí let. Areál rozšíření zahrnuje velkou část Evropy a Asie až k řece Lena. Za zmínku
jistě stojí skutečnost, že ve vodě se skokan ostronosý zdržuje pouze v době rozmnožování.
Po zbytek roku se naopak zdržuje na souši.
Líbil se vám tento článek?
Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji
stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet
2502526845 / 2010
Podpořit nás můžete i dalšími způsoby,
třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby
můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč.
Výši částky si nakonec ale určete sami.
Madeira. Na tento ostrov jsem se chtěl už dlouho podívat. Hornatý,
srázný, plný kvetoucích rostlin, příjemných lidí a hlubokých lesů. Už dříve jsem z různých
dokumentů zachycoval střípky o Madeiře, které se mi
…
Česká Kanada představuje nevšední oblast se zachovalou přírodou,
množstvím rybníků, skal a roztroušených balvanů i četných kulturních památek. Pojmenování
Česká Kanada patrně použil jako první jindřichohradecký rodák
…
Jevišovická pahorkatina určitě není tradičním cílem pro milovníky
horských túr. Vždyť nejvyšší hora zvaná Zadní hora dosahuje výšky pouhých 633 m. Avšak
kdo má rád pestrou krajinu říčních meandrů, skalní vyhlídky
…
Ani ne po týdnu jsme v Jeseníkách opět. Tentokráte míříme do Pradědské
hornatiny, resp. Desenské hornatiny (geomorf. okrsek) v jihozápadní části pohoří na Dlouhé
Stráně a Mravenečník. Výchozím bodem nám je obec
…
Lysá hora, královna Beskyd, láká dennodenně na svůj vrchol turisty
či výletníky. Pro někoho je Lysá hora vrcholem, na který nedá dopustit, já Lysou horu
spíše nemusím a vyrážím na ni jen tu a tam. Tak jednou, dvakrát do roka. A
…
Domeček na "muřích" nožičkách přes noc nespadl. Noc byla klidná
a ráno docela teplé a vlídné. Asi proto, že je skoro zataženo, byť se sluníčko pokouší
prodrat skrze mraky. Nakonec ale vítězí mraky a my měníme plán
…
Dlask tlustozobý (Coccothraustes coccothraustes) je nebojácný pták
z čeledi pěnkavovití (Fringilliidae). Dlask tlustozobý je největším představitelem
této čeledi u nás. Však také rozpětí křídel dlaska tlustozobého
…
Noc na vrcholu Velkého Roudného (780 m) byla jasná, avšak z nočního
focení nebylo nic. Měsíc téměř v úplňku ve spolupráci s mlžným zákalem atmosféry svit
hvězd jasně přezářil. Nevadí, vyjde to jindy. Rozbřesk však vše
…
Krajina světa je bezesporu umělecké dílo, v němž jako žíly života
protékají prostorem a časem řeky, jejichž existence podmiňuje existenci mnohých světových
kultur. Jednou z výjimečných řek, kterou jsem jako poutník
…
Meteorologové sice slibují na další dva dny hezké počasí, já mám
však pochybnosti. Přesto však vyrážíme na dva dny do nitra Hrubého Jeseníku, protože
lepšího počasí se tento týden tak či tak již nedočkáme. Vůbec mě ty
…