Outkovka pásovaná (Trametes ochraceae), slovensky trúdnikovec
pásikavý, je nejedlá stopkovýtrusá houba (Agaricomycetes) z čeledi chorošovité
(Polyporaceae). Outkovka pásovaná vytváří jednoleté, kloboukaté plodnice
vějířovitého až polokruhovitého tvaru dlouhé 25 až 80 mm. Na vodorovných površích může
být plodnice i polorozlitá.
Houba je bez třeně, k substrátu přirůstá bokem. Báze bývá silnější, takže řez
kloboukem má trojúhelníkovitý tvar. Houby vyrůstají v řadách a střechovitě nad sebou.
Plodnice má tenký okraj, buď rovný a nebo zvlněný, na povrchu je soustředně pásovaná,
jemně plstnatá, ve stáří olysávající. Matný klobouk je barevně poměrně variabilní,
okrový až červenohnědý, bělavý na přirůstajícím okraji.
5 mm dlouhé rourky s drobnějšími póry o průměru 0,25 až 0,3 mm mají bělavou až
krémovou barvu, ve stáří našedlou. Tuhá, vláknitá dužnina světle krémové barvy je
pružná, ve stáří až korkovitá, na řezu neměnná, má nevýraznou vůni i chuť. Tvarově
proměnné, obvykle válcovité výtrusy mají v průměru 5,5 až 8 × 2,5 až 3,5 µm, výtrusný
prach je bělavé barvy.
Outkovka pásovaná roste po celý rok, především na tlejícím dřevě listnáčů, méně
často jehličnanů. Nejčastěji ji nalezneme na bucích, habrech nebo osikách, od nížin
až po horské polohy, hojně především v pahorkatinách a podhůří. Tuto dřevokaznou houbu
způsobující bílou hnilobu lze zaměnit za podobné druhy hub, zejména za
outkovu pestrou(Trametes versicolor),
outkovku pýřitou(Trametes pubescens)
nebo outkovku chlupatou (Trametes hirsuta).
Líbil se vám tento článek?
Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji
stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet
2502526845 / 2010
Podpořit nás můžete i dalšími způsoby,
třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby
můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč.
Výši částky si nakonec ale určete sami.
Je něco týden po zářijových povodních, které těžce zasáhly Moravu.
Především Jesenicko utrpělo opravdu těžkou ránu. A právě do těchto končin mám nyní
namířeno. Cílem je podívat se na houby, trochu se projít s bato
…
Nocujeme v lese těsně za střediskem. Ráno, čímž jsme neporušili
zákaz o stanování, vcházíme do národního parku (Słowiński Park Narodowy), jehož
rozloha činí 327 km2 a pojmenovali ho po etnografické skupině
…
Noc byla sice chladná, ale příjemná a klidná. Nocleh v altánu
pod Dubovou horou s výhledem na Šternberk a Olomouc byl moc fajn. Ráno jsme měli
mít ke snídani koláčky. A kafe. Aljoša to včera sliboval. Ale protože
…
Od chaty Ventosa k chatě Ernest Mallafré jsme ušli cca 18 km,
vystoupali solidních 1 200 metrů a téměř 1 500 klesli. Bohužel to však ještě není
konec. Dokonce i Moriss odmítá pivo u chaty a tak po známé pěšině klesáme
…
Bylo pondělí, druhý den po vydatných třídenních srážkách. Přejížděli
jsme do Ledče nad Sázavou, kam jsme vyrazili na tři dny. Když jsme měli za sebou asi
polovinu cesty, navrhl jsem svému doprovodu, že se protáh
…
Mursiové jsou surmickým etnikem žijícím na obou stranách hranice
Etiopie a Jižního Súdánu v odlehlých oblastech povětšinou na etiopské straně mezi
řekami Omo a Mago. Jsou etnikem známým zejména pro své
…
Dnes nás čeká docela pohodový den. Před sebou máme jen 19 kilometrů
s převýšením pouhých 400 metrů. A nějakou tu hospodu. Musím pozvat na nějaký dobrý
dlabanec své dva spoluputovníky, když již mám ty
…
Trávili jsme v Ledči nad Sázavou poslední den a čekala nás tam
na penzionu poslední noc. Ráno naznačovalo, že bude hezky a slunečno. Také jsme
nejdříve volili návštěvu hradu Chřenovice, který je nedaleko. A když už
…
Prales Salajka sice nedosahuje věhlasu mnohem známějšího beskydského
pralesa Mionší, přesto význam tohoto zachovalého jedlobukového karpatského lesa,
v nejvyšším pohoří Karpat na území ČR, za pralesem Mionší nijak
…
Národní přírodní rezervace Žofínský prales v Novohradských horách
je nejstarší přírodní rezervací nejen v České republice, ale i ve střední Evropě.
Les se na území dnešní přírodní rezervace vyvíjí přirozeně, bez zásahů
…