Vychází 3. číslo Naší přírody, nové vydání časopisu

Přečtěte si nové číslo časopisu Naše příroda

V nejnovějším čísle Naší přírody najdete další příspěvek z tematického seriálu o mokřadech, který zabrousí do ptačí říše. Stejné říši, a to konkrétně její letošní "královně", je věnován ještě jeden článek - je o července obecné, která se pro rok 2016 stala ptákem roku.

Víte, co je edafon? Pokud ne, nalistujte si článek manželů Motyčkových, který vše hezky vysvětlí a určitě se z něj dozvíte spoustu nového. Nezapomněli jsme ani na výletníky - chcete-li tip na zajímavý výlet, můžete čerpat hned ze tří článků. Hezké jarní čtení…

Obsah čísla 3/16

• Šplhouni z rákosí / Alena Říhová
• Víte co je edafon? / Hana a Vladimír Motyčkovi
• Živoucí fosilie našich vod - perlorodka říční / Jiří Krouza
• Majka obecná / Mladen Kaděra
• Červenka nás varuje, co naše ptáky zraňuje / Alena Říhová
• Jaro na rybníku / Přemysl Pavlík
• Jeskyně zkamenělých snů / Jiří Sladký
• Královstvím orchidejí v podhůří Chřibů / Jakub Hloušek
• Neznámý svět maďarských hor / Martin Janoška
• Velká Homolka / Jan Moravec
• Perm - doba rudých pouští / Lukáš Kukal
• Školní "kecy" aneb Plazi nejen se plazící / Marek Velechovský
• Poznáváme naše hřibovité houby: hřib růžovník / Michal Mikšík

Čtěte také: Jaro je tady a s ním i Naše příroda 2/16

Víte co je edafon?

Edafon, edafon - mikrofon, gramofon, telefon, suzafon, fon ... Fon, to je přece jednotka hladiny hlasitosti. Tak to bude určitě něco se zvukem. Že by nějaký hudební nástroj, nebo vylepšený Edisonův fonograf? Takovéto myšlenky proběhnou jistě alespoň části čtenářů hlavou a začne jim v ní vrtat, proč by článek o nějakém hudebním nástroji či snad předchůdci gramofonu měl být zrovna v časopise o české přírodě.

Pro uklidnění musíme poznamenat, že termín edafon nemá se zvukem pranic společného a poprvé jej použil německý přírodovědec Raoul Heinrich Francé v roce 1913 k označení půdních mikroorganismů. Dnes má význam poněkud širší a rozumí se jím prakticky všechny živé organismy, které se volně vyskytují v půdě - netýká se tedy kořenů a semen rostlin.

Živoucí fosilie našich vod - perlorodka říční

Snad každý zná mořské perly jako malé lesknoucí se kuličky různých barev a odstínů. Ne každý však ví, že i ve vodách na našem území se od dávných dob vyskytuje skutečná perlorodka, vzdálená příbuzná té mořské. Jedná se o perlorodku říční (Margaritifera margaritifera, Linnaeus, 1758), velmi vzácného živočicha obývajícího naše oligotrofní vody.

V minulosti byla cíleně lovena a decimována právě pro své perly, a ačkoliv se jí dostalo ve 20. a 21. století přísné ochrany, postupně vymírá a z našich vod tak mizí. Jednou z hlavních podmínek pro život perlorodky jsou totiž chladné vody s nízkou eutrofizací, bez rozpuštěného anorganického vápníku, ale s přítomností vápníku organického, který se nachází v opadu z rostlinného materiálu. Už jen tyto charakteristiky se v našich současných vodotečích téměř nenachází a tím existenční problémy perlorodek zdaleka nekončí.

Jeskyně zkamenělých snů

Kdysi jeskyni Pec obývali paleolitičtí lovci. Co se skrývá v jejím podzemí, pod Plaveckým hradem, donedávna sotva kdo tušil. Před třemi roky pronikli jeskyňáři do míst možná stovky tisíc let uzavřených před vnějším světem. V jedné z nejkrásnějších jeskyní Malých Karpat se vývoj krasu zastavil před dlouhou dobou. Unikátní výzdoba tu vytváří zvláštní a zcela výjimečný mikrosvět, jaký v Plaveckém krasu nikde jinde nenajdeme.

Více na www.nasepriroda.cz.

Toulání v Bílých Karpatech, trojdenní putování částí…

Bílé Karpaty jsou pohoří táhnoucí se podél česko - slovenské hranice, konkrétně od měst Púchov či…

Trek dolinou Irik: Přes ledovcové plato Džikiugankez a…

Kavkaz… Téměř magické to slovo. Pro mnohé synonymum rozlehlosti, tajemna, nedostupna, pro některé životní…

Povedená túra v Turzovské vrchovině: Přes Bobek na ropný…

Turzovská vrchovina nepatří k příliš známým a ani turisty vyhledávaným pohořím. Stojí si tiše ve stínu…

Kouzelnou krajinou horských samot, túra hřebeny Javorníků…

Javorníky, Beskydy, Hostýnské vrchy. Krajina utvářená po staletí lidskou rukou. Rozlehlé lesy střídané…

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.