Duben, ještě za kamny budem… s Naší přírodou

Vybíráme z obsahu nového čísla č. 2

Letošní aprílové počasí vzdává čest svému pojmenování a chová se… inu aprílově, takže místo za kamny asi jen tak neopustíme. A právě pro tyto chvíle se výborně hodí dobré čtení, které vám nyní nabízíme - 2. letošní číslo Naší přírody. Témata jsou však už jarní, a tak se dozvíte, jak se správně chovat k "opuštěným" ptáčatům, co vše lze pozorovat na jaře u vody, děti najdou náměty na jarní hry v přírodě a nechybí ani několik tipů na jarní výlety. Přejeme příjemné (před)jarní čtení a jen co vysvitne sluníčko, pořádně si jej užijte.

Obsah čísla 2/2021

• "Opuštěné" ptáče. Zachraňovat či nezachraňovat? / Tomáš Grim
• Velké, širé, rodné lány I. / Hana a Vladimír Motyčkovi
• Jaro u vody / Alena Říhová
• Osamělý svědek ozdobený orchidejemi / Jakub Hloušek
• Do jarních pustin pohoří Žiar / Martin Janoška
• Mágia slovenských miest / vol. 1 / Michal Hertlík
• Když na Slapech slunce ještě nehřeje / Jan Vítek
• Lučním krajem za pokladem / Barbora Hubáčková
• Hausbót U Roháčů / Alena Říhová
• Mláďata v obrazech / Denisa Mikešová
• Fascinující roční období - jaro / Monika Tošenovská

"Opuštěné" ptáče. Zachraňovat či nezachraňovat?

Štrádujete si to parkem a tamhle u keře postává osamocené kosátko. Načepýřené, buclaté, bezbranné. Ta dětská kukadla jako by vás hypnotizovala… a ve vás se začne zvedat tsunami pečovatelských pudů. Stop! Nechat se strhnout emocemi není dobré řešení ve většině životních situací. To ví každý. Což neznamená, že emoce vždy ukočírujeme. Nechat se strhnout emocemi není dobrý nápad ani při setkání s "opuštěným" mláďátkem. Mimo jiné i proto, že ty uvozovky jsou na místě v naprosté většině případů. Emocím sešlápnout brzdu, rozumu sešlápnout plyn. Jak konkrétně? Pojďme si situaci a její možná řešení s jejich plusy a mínusy projít pěkně po pořádku. Mým modelovým příkladem bude nejčastější scénář, tedy právě "opuštěné kosátko".

Velké, širé, rodné lány 1.

V současné době můžete nalézt na poli ledacos - prázdnou PET láhev, keltskou duhovku, hnízdo skřivana, sklad nadnárodní firmy, plevel a někdy také hospodářskou plodinu. Patříme ještě ke generaci, které nečiní problém rozpoznat na poli žito od ječmene, řepu od brambor nebo hořčici od řepky. Hodně nás proto překvapilo, kolik dětí, a dokonce i dospělých v těchto hospodářsky významných rostlinách tápe, a to jsme ještě nezkoušeli nasypat před ně nějaké to "zrní". Obáváme se, že dnešní Popelka by se rozplakala již před prvním plesem, protože by nerozeznala hrách od čočky a nemohla by tak splnit příkaz zlé macechy a roztřídit je. Pojďme se proto projít po našich polích a pozorně se podívejme, co na nich roste, ať již přičiněním člověka, nebo přírody.

Osamělý svědek ozdobený orchidejemi

Z ploché roviny výběžku Polabí severovýchodně od Nymburku nápadně vyčnívá izolovaná stolová hora Chotuc. Tyto útvary, souhrnně označované jako svědecké vrchy, vždy vzbuzovaly pozornost. Ani Chotuc nestojí stranou. Naopak! Tu se totiž navzájem dohromady propojilo to nejlepší, co reprezentuje síly přírody, člověka a třeba i spirituality.