Kormorán velký (Phalacrocorax carbo), slovensky kormorán veľký,
z čeledi kormoránovití (Phalacrocoracidae) patří mezi největší ptáky u nás.
Vždyť hmotnost dospělého kormorána velkého se pohybuje v rozmezí od 1,5 po 3,2 kg a rozpětí
křídel od 120 po 150 cm. Kormoráni se řadí do řádu veslonozí a čeledi kormoránovití.
Přestože kormorán velký u nás hnízdí jen v nízkých počtech, někde okolo 300 párů (před 30
léty přes 700 párů), budí především mezi rybáři značnou nelibost. Asi proto, že v zimním období
na vodní plochy v České republice přilétá dalších až 10 000 jedinců ze severních krajů, kteří
mohou působit na rybích sádkách již značné škody.
Kormorán je totiž především rybožravý pták, který se hmyzem, obojživelníky či rostlinnými
pletivy živí jen v časech nouze. Ve větších počtech tak dokáže vyhlédnutý rybník téměř zplundrovat.
V minulosti rybáři některých evropských zemí kormorány hubili, káceli hnízdní stromy a nebo likvidovali
hnízda s vejci. U nás kormoráni požívali zákonné ochrany. Do roku 2013, kdy způsobené škody hradil
rybářům stát.
A kormoráni jsou opravdu dobrými lovci. Pod vodou vydrží až 1,5 minuty, za svou kořistí,
kterou jsou především ryby o velikosti 10 až 20 cm, se dokáží ponořit do hloubky až devíti
metrů. Denně dokáží spotřebovat až kilogram ryb.
Do potápění se ale kormoráni pouštějí neradi. Nemají mastné peří jako třeba kachny a promokají
až na kůži. Proto lze kormorány na břehu často pozorovat s roztaženými křídly "vystavenými" směrem
ke sluníčku - suší si peří. Mnohem raději kormoráni využívají taktiku, kdy společně naženou ryby
k mělčinám při březích rybníků, kde jsou ryby mnohem snazší kořistí. Je to podobná taktika, jakou
využívá např. mořský příbuzný kormorán chocholatý.
Kormorán velký má válcovité tělo, dlouhý krk se silným zahnutým zobákem a krátké, dozadu
posazené, nohy opatřené plovacími blánami. Na souši tak kormoráni působí dosti neohrabaným
dojmem. Stejně jako při vzletu z vodní hladiny, kdy se nejprve musí rozeběhnout. Podobně jako
např. labutě. Při delších přeletech obvykle zaujímají
formaci klínu, kterou známe i od dalších velkých druhů ptáků.
Zbarvením jsou kormoráni velcí převážně černí, resp. černé peří mívá zelenavý nádech.
Jen na bradě, části krku a nebo v okolí očí se objevují pole se žlutě zbarveným peřím.
Svatební šat kormoránů k tomu ještě přidává bílé plochy na tvářích a hrdle. Kormoráni velcí
žijí obvykle v hejnech a v hnízdních koloniích. Často společně s volavkou
popelavou(Ardea cinerea). Svá hnízda si nejčastěji stavějí na stromech, méně
často na skalních římsách nebo v dutinách.
Kormorání hnízdo je postaveno ledabyle z větví a vystláno trávou či rákosem. Průměr
neuspořádaného hnízda může dosáhnout až 60 centimetrů. Samice do něj ve druhé polovině
března snáší 2 až 4 vejce světlezeleného zbarvení, inkubační doba trvá asi 24 dnů. Oba
rodiče se střídají v sezení na vejcích i v péči o vylíhlá mláďata, která na svět přicházejí
úplně holá. Hnízdo mladí kormoráni opouštějí asi po dvou měsících, kdy již umějí plavat
i létat.
Líbil se vám tento článek?
Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji
stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet
2502526845 / 2010
Podpořit nás můžete i dalšími způsoby,
třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby
můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč.
Výši částky si nakonec ale určete sami.
Každý člověk má mnoho přání a snů. V minulém roce se mi podařilo
realizovat jedno menší přání z mnoha větších a sportovně hodnotnějších, na jejichž
splnění z nejrůznějších důvodů nedošlo a již s ohledem na můj věk
…
Pomocí radioteleskopu ALMA, jehož evropským partnerem je ESO, se týmu
astronomů podařilo poprvé přímo změřit rychlost větru ve středních vrstvách atmosféry
planety Jupiter. Na základě studia chemic
…
Je to už pár let, co jsem někde v rádiu slyšel, anebo někde na internetu
četl zajímavý rozhovor. Opravdu už si nepamatuji, kde a kdy to bylo, ale obsah toho rozhovoru
mi utkvěl v paměti. A o čem vlastně ten rozhovor byl?
…
Z města jsme vyšli směrem západním ke vsi Rožana a zase jsme se přiblížili
k české hranici. Šlapali jsme ve vedru dlouho po silnici. Za Lacznou jsme šli kus po zelené
značce loukami, než se zase napojila na silnici. Vystoupali
…
Bažant obecný (Phasianus colchicus), doslova nepřehlédnutelná okrasa
naší krajiny, je domovem v Asii. Přestože jej bereme jako typickou součást naší přírody,
je bažant obecný jejím obyvatelem "teprve" posledních asi
…
V sumerském klínopisném literárním dědictví je velmi důrazně diferencováno
období před potopou a po potopě; tabulky uvádí i města, která existovala před potopou - Eridu,
Badtibiru, Larak, Sippar a Šuruppak
…
Je 8. března. Ráno okolo 9.30. Ve výškách 1 750 až 1 800 metrů nad
mořem na svazích Žiarské hole (1 841 m) se do pohybu dává přes 1 650 000 kubických
metrů prachového sněhu s úhrnnou hmotností nejméně 380 000 tun
…
Tuto cestu jsme původně chtěli podniknout v červnu. Jenže Polsko
mělo zavřené hranice. V září jsme zase chtěli jet do našich zamilovaných Ukrajinských
Karpat. Jenže Ukrajina byla stále nepřístupná, takže jsme se vydali do Polska
…
Tak jsme právě oslavili první výročí příchodu koronaviru do Česka,
což mě přimělo si tu dobu trochu zrekapitulovat z pohledu Ostraváka trávícího veškerý
volný čas lozením po kopcích a horách. V únoru loňského roku jsem ještě
…
Vyrazili jsme v sedm hodin ráno. Od chaty Martin Busch na vrchol
Similaun (3 606 m) to trvá 3,5 hodiny. Stoupáme. Ubývá horských potoků, trávy i polodivokých
ovcí. Nad kótou 3 000 metrů se plahočíme už jen sutí, skálami
…