Hřib kovář (Neoboletus luridiformis), slovensky hríb zrnitohlúbikový. Jedlá a velice chutná houba

Ve starších atlasech (např. Atlas našich hub, Aurel Dermek, Obzor 1979) je uváděno latinské jméno Boletus erythropus místo dnes používaného Neoboletus luridiformis. Kovář alias modrák patří mezi první jarní pravé houby. Jsou-li příznivé podmínky, lze tuto houbu sbírat od poloviny května až do října / listopadu.

Modrák roste v jehličnatých i smíšených lesích, v čistě listnatých lesích se objevuje spíše výjimečně. Tady se dá nalézt spíše zřídkavá forma hřibu kováře, v atlasech popisovaná jako poddruh hřib kovář odbarvený (Neoboletus luridiformis discolor). Modrák má rád podhorské oblasti i střední horské polohy, v našich horách jej běžně nacházím do výšek okolo 800 metrů nad mořem. V Jeseníkách i přes 1 000 metrů nad mořem.

Tmavě hnědý klobouk hřibu kováře je 500 až 200 mm široký. U mladých hub polokulovitě klenutý, u starších klenutý mírně a nebo až polštářovitě otevřený. Svrchu jemně plstnatý sametového vzhledu, později hrbolatý a nerovný. Okraj klobouku bývá okrově žlutý. Třeň dosahuje délky 50 až 150 mm a tloušťky 20 až 40 mm. Zprvu je bříškatý, později kyjovitý a nebo válcový.

Rourky jsou 10 až 30 mm dlouhé, žlutozelené až karmínové, na řezu po chvíli modrozelené. Při řezu modrá i dužnina. Barevně je však houba poměrně proměnlivá. Elipsoidně vřetenovité výtrusy mají olivově žlutou barvu a rozměry 13 až 18 × 5 až 5,6 µm.

Sytě žlutá dužina hřibu kováře je pevná, v řezu a na vzduchu rychle modrá v důsledku oxidace pulvinových kyselin, po zaschnutí šedne. Při vaření toto modré zbarvení zmizí. V kuchyni má široké využití, doporučuje se jeho tepelná úprava. Má nevýraznou chuť, ale velice příjemnou houbovou vůni. Kováře lze zaměnit s hřibem kříštěm (Boletus calopus), který má podobně zbarvený třeň, který směrem vzhůru žloutne, celkově je však světlejší. Kříšť je nejedlá houba, která má výraznou hořkou chuť, která jej od hřibu kováře spolehlivě odliší.

Hřib kovář roste v lesích celé Evropy, objevuje se i v Malé Asii a na Kavkaze. Obsahuje řadu zdraví prospěšných látek, které mají příznivý vliv na kvalitu kostí a zubů, funkci svalů a nebo snižování krevního tlaku.

Použitá literatura

[1] Aurel Dermek, Atlas našich húb; Obzor 1979
[2] Kluzák, Smotlacha a Erhartovi, Poznáváme houby; Svépomoc 1985
[3] Baier, Hagara, Antonín, Velký atlas hub; Ottovo nakladatelství 2005
[4] Různé internetové zdroje

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.