Holub doupňák (Columba oenas), slovensky holub plúžik, pták z řádu měkkozobí (Columbiformes)

Holub doupňák (Columba oenas; Linné, 1758)

Holub doupňák (Columba oenas), slovensky holub plúžik, patří mezi divoké holuby z řádu měkkozobí (Columbiformes). Holub doupňák miluje krajinu s nevelkými, avšak hojnými lesy, ve kterých nachází dostatek doupných stromů. Především v bučinách. Jejich dutiny totiž potřebuje k hnízdění. Nakonec díky svému způsobu hnízdění přišli tito holubi ke svému druhovému jménu.

Ilustrační foto, poštovní holub

A právě nedostatek dutin způsobil, že se s holubem doupňákem setkáváme stále vzácněji a že patří mezi ohrožené a chráněné druhy. Z lesů u nás se totiž staly fabriky na dřevo, kde pro doupné stromy a tudíž i doupňáky "není místo"… Nevhodné lesní hospodářství má na svědomí, že se kdysi hojný holub stal vzácností.

Holub doupňák je poměrně nenápadně zbarvený pták. Není úplně sivý, jak se pěje v jedné písničce. Pouze svrchu je šedavý s nezřetelnými černými pásky na křídlech, po bocích krku a nevýrazně černým ocasem. Hruď a šíje tohoto druhu divokého holuba jsou naopak krásně zbarvené a připomínají kresbu poštovních holubů (na ilustračních snímcích). Hnědavě až vínově zbarvená hruď a kovově lesklé zelenavě až modravě měnlivé barevné skvrny po stranách krku a žlutý zobák dodávají holubu nezaměnitelný vzhled.

Holub doupňák je výborný a rychlý letec. Tak dobrý, že dokáže uniknout většině dravců. Je to také vytrvalý letec se skvělými navigačními schopnostmi. Dorůstá délky 32 až 34 cm a rozpětí křídel dosahuje 63 až 69 cm. Hmotnost dospělého doupňáka může dosáhnout 250 až 300 g.

Ilustrační foto, poštovní holub

Doupňák osídlil většinu Evropy, velkou část Sibiře, izolované populace se nacházejí v severozápadní Africe. Žije spíše samotářsky, pouze na podzim se sdružuje do větších hejn a odlétá k jihu. Na jih Evropy a nebo do severní Afriky. Jen na krátkou dobu, protože již počátkem března přilétá nazpět.

Hnízdí 2× až 3× za rok. Od března do dubna snáší samice do hnízda vybudovaného z větviček a stébel trav dvě bílá vajíčka, ze kterých se po 16 až 17 dnech klubou mláďata.

Péči o potomstvo obstarávají oba rodiče. Zpočátku je krmí tzv. holubím mlékem, tvarohovitou kaší vytvořenou ve voleti. Mláďata holubů by totiž nedokázala semena strávit. Holubí mláďata pod sebe i tak dokáží během 3 až 4 týdnů, než vylétnou z hnízda, pořádně "nastlat". K dalšímu hnízdění si tak pár doupňáků musí hledat jinou (neznečištěnou) dutinu. A nebo vhodnou budku hlubokou alespoň půl metru.

Ilustrační foto, poštovní holub

Mimo hnízdní období se holubi rádi zdržují v polích. Mezi jejich potravu totiž patří zrní, různé druhy semen, plodů a bobulí. Ale pochutnává si například i na žaludech aj. Občas zalétá i mezi domácí holuby, se kterými se bez problémů snáší. Od nich jej nejsnadněji rozeznáme podle volání v toku, které zní jako opakované hu-hů-huhu.

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.