Treking > Příroda > Klima: Ještě o dva stupně tepleji a shoříme… Tedy údajně shoříme…… Musíme se semknout, nesmíme, vědci se shodují…
Klima: Ještě o dva stupně tepleji a shoříme… Tedy údajně shoříme… Musíme se semknout, nesmíme, vědci se shodují…Pak je ale podivné to, proč třeba takové Toskánsko již dávno není spálenou zemí14.2.2020 | Otakar Brandos
Pro někoho, kdo má rád exaktní vědy, je sledování rozhovorů s klimaalarmisty v TV a nebo na internetu utrpením. Spousta prázdných frází, naopak vědecké důkazy žádné. Nedávný rozhovor na jednom z online deníků hlavního proudu, kde lidstvo káral "guru" českých klimaalarmistů, vrchní česká "kapacita" přes klima, nějaký pan Ač, jsem trpěl jako při sledování archivních filmových týdeníků z 50. let 20. století na ČT. Máme posledních 12 let, dva stupně, musíme se semknout, nesmíme to, či naopak musíme ono, vědci se shodují a plán "pětiletky" nejen že splníme, ale i překročíme… Děs. Tolik floskulí vtěsnat do půlhodinového rozhovoru… Vždy se ptám, proč by se měli vědci shodovat. Vždyť exaktní věda není o nějaké shodě většiny (části, která se považuje za většinu), ale o vědeckých důkazech. O replikovatelnosti výsledků a předpovědích, které se dříve či později podaří experimentálně ověřit. Bohužel již se mi publikaci, kterou jsem před mnoha lety držel v ruce, nepodařilo dohledat. Kdysi dávno, v době rozvoje železniční dopravy, se vědci shodovali, že člověk nemůže přežít cestování vlakem při rychlosti vyšší než 90 kilometrů v hodině. Dokonce na to tito mudrci měli vytvořen "matematický aparát". Dnes vlakem cestujeme i rychlostmi přes 300 km/h a přesto žijeme. "Nezdpovědní" badateléA nebo. Na konci 19. století britská Královská akademie věd prohlásila, respektive její ctihodní salónní učenci se na tom domluvili, shodli se, že již bylo vše objeveno, že není co dále zkoumat. Jenže to zapomněli jaksi říci jednomu německému badateli, po kterém se dnes jmenuje každý rentgen v nemocnici. A tak si "nezodpovědný" pan Wilhelm C. Rentgen na podzim roku 1895 v přítmí své laboratoře "hrál" s katodovými paprsky a objevil při tom jaksi "nedopatřením" nové pronikavé záření - rentgenové záření. A byli další takoví "nezodpovědní" vědci, kteří nedbali usnesení většiny a klidně si objevovali dále a bourali dosavadní představy - Rutherford, Planck, Einstein a spousta dalších otevírajíc přitom naprosto nová odvětví vědy, fyziky - jadernou a částicovou fyziku, kvantovou mechaniku, teorii relativity. O těchto "neposleších", kteří lidské vědění posunuli o míle vpřed, se dnes učí již děti na základních školách, kdežto o salónních učencích, kteří se shodovali, se učí možná jen hrstka historiků… Zpět ke klimatuAle zpět ke klimatu. Prý stačí, když se v ČR oteplí ještě o dva stupně a shoříme. Nevím, zda-li v žáru pekelném a nebo jiném. To opravdu nevím. V ČR je průměrná roční teplota asi 9 °C. A to ještě jen v nejteplejších oblastech republiky jako je Polabí či jih Moravy. Pak ať mně ale někdo vysvětlí, proč například takové Toskánsko, úrodný kraj ve střední Itálii, kde je roční průměrná teplota 16 °C, neshořelo již před sedmi stupni… Roční úhrn srážek tam činí 686 mm, jen o málo více než v uvedených nejteplejších oblastech ČR. Přitom Toskánsko je krajem proslulým historií, skvělým vínem, nádhernou krajinou, která se promítla svým názvem i do úžasného regionu tzv. Moravského Toskánska v naší malé zemičce. Atlantik v Evropě a v Krušných horáchJako atlantik bývá v odborné literatuře označováno období středního holocénu, které bylo charakteristické nástupem vlhkého oceánského klimatu a dalším oteplováním. Ve střední Evropě bylo v atlantiku tepleji asi o 3 °C. Proto je také nazýván holocénním klimatickým optimem. Klimaalarmisté období atlantiku zpochybňují. S tím, že se prý jednalo pouze o lokální výkyvy klimatu, které neměly globální rozsah. Až takovou lokálnost zpochybňují ale studie vědců ze Severozápadní univerzity v Chicagu, kteří zkoumali jezerní sedimenty grónských jezer. Tito badatelé dospěli k závěru, že i klima v Grónsku vykazuje znatelné oscilace. Ať již pro období atlantiku či nám časově mnohem bližší dobu Erika Rudého, známého vikingského objevitele Grónska, kdy panovaly na tomto ostrově teploty o 1,5 °C vyšší než dnes a v Evropě nastal rozmach zemědělství. Velice zajímavý článek vyšel v i u nás o vývoji vegetace na hřebenech Krušných hor (viz odkaz dole pod článkem), kdy v období staršího atlantiku (5 500 - 4 000 př. n. l.) byla průměrná roční teplota na hřebenech Krušných hor 8 °C a v Podkrušnohorských pánvích 11 °C. V období mladšího atlantiku (4 000 - 2 500 př. n. l.) pak v Podkrušnohorských pánvích stoupla průměrná roční teplota dokonce až na 12 °C. Nejenže tehdejší "atlantická" podkrušnohorská krajina neshořela, ona se dokonce přímo zelenala. Pánve byly pokryty doubravami s bohatou příměsí lísky, lípy a jilmu, které se šplhaly vysoko na jižní svahy Krušných hor. Dnes již zaniklé Komořanské jezero lemovaly porosty rákosin a olšin, na vodní hladině jezera kvetla kotvice plovoucí aj. V mladším atlantiku dosáhlo zalesnění většiny Evropy svého maxima. A to bylo jen pár tisíc let od skončení doby ledové, kdy krajina započala svůj vývoj prakticky z bodu nula (střední a severní zeměpisné šířky). V Podkrušnohorských pánvích nadále převládaly smíšené doubravy, které v Krušných horách vystupovaly mnohem výše než dnes. Začal se objevovat buk a vzácně jedle. V nejvyšších partiích Krušných hor nadále převládal smrk. Proměny SaharySahara leží na rozhraní dvou klimatických systémů. Vlhkého oceánského proudění, monzunu z Indického oceánu, a suchého a horkého saharského vzduchu s velice ostrým teplotním i vegetačním gradientem. Saharské klima je velice citlivé na změny. Výsledkem je jakýsi klimatický vypínač s krajními polohami sucho a vlhko, jenž je zároveň téměř bez jakýchkoliv mezistupňů. Snadno tak může dojít k překročení prahu stability. I při změně průměrné roční teploty o pouhých 0,4 °C. Tyto změny jsou podle řady studií dány změnami insolace zapříčiněné tzv. Milankovičovými cykly. V období vysoké insolace je monzun silnější a vláhu donese dále do vnitrozemí a hnědá Sahara se může zazelenat a proměnit se v polosuché savany a stepi. Že se tak opravdu stalo dokazují skalní kresby v Tassili i dalších oblastech, které zobrazují zebry, žirafy i hrochy koupající se v tehdejších mělkých saharských jezerech. Poslední takovéto vlhké období, kterým vědci říkají zelená Sahara, nastalo před 12 000 až 6 000 lety. Naopak na vrcholu poslední doby ledové byly teploty na Sahaře o 2 - 5 °C nižší než dnes. Na Sahaře byly zaledněny jen nejvyšší vrcholy v pohořích Hoggar a Tibesti. Výkyvy na severu Sahary byly silnější než na jihu, neboť obecně platí, že rozdíly mezi dobou ledovou a meziledovou jsou nejmenší na rovníku a největší ve středních zeměpisných šířkách. Opětovné hnědnutí (vysychání) Sahary mělo za následek migrací lidí ke zdrojům vody. Především na východ k řece Nil. Tato migrace dala patrně základ vzniku starověkého Egypta. Zajímavé jsou studie bahenních sedimentů afrických tropických jezer. Například vzorky ze střední Keni ukazují, že za posledních 1 800 let bylo nejméně sedm dlouhých období sucha (trvajících nejméně 10 let), která byla mnohem horší, než jakákoliv sucha zaznamenána ve 20. století. Podobnou silnou rozkolísanost klimatu v měřítku desetiletí a staletí vykazují i další africká tropická jezera. ZávěrA co tím vším výše napsaným "básník" říci chtěl? To, že všechny výše uvedené a velice výrazné klimatické změny proběhly v době, kdy se nijak výrazně neměnila koncentrace atmosférického CO2, kterýžto plyn je klimaalarmisty obžalován ze všech změn současného klimatu, z globálního oteplování (no ono už i globální oteplování jako neudržitelné bylo přejmenováno na klimatickou změnu). A co ještě? Že dnešní třeštění proti oxidu uhličitému nemá racionální (natož vědecký) základ a ničemu nepomůže. Že je potřeba se na změny klimatu připravit, lépe hospodařit s ornou půdou, lesy i vodou. A že je na jižní Moravě či v Polabí sucho již dnes? No ano, je. Je to smutné. Mohou za to ale nejen slabší srážky, ale i po 100 let prováděné zásahy do přírody. Prostě po 100 letech meliorací, vysušování mokřadů a napřimování koryt řek se to konečně "podařilo". Co? Krajinu vysušit. Překvapuje mne, že je dnes někdo kvůli tomu překvapen. Změna zpravidla nemívá jednu příčinu, ale sled velké řady událostí… Použité zdroje
Líbil se vám tento článek? |