Bedla ostrošupinná (Echinoderma asperum), slovensky bedlička
ostrošupinatá, je mírně jedovatá houba z čeledi pečárkovité (Agaricaceae).
Bedla ostrušupinná ja zaměnitelná za dva podobné, avšak vzácnější a drobnější druhy.
Jsou to bedla oježená (Echinoderma echinaceum) a bedla ježohlavá
(Echinoderma hystrix).
Podvinutý klobouk o průměru 55 až 100 mm, u těch největších plodnic až 150 mm, je
zprvu vejčitý, později kuželovitý až zvoncovitý a nakonec rozevřený s mírně vmáčklým
středem. Na bělavém až světle hnědém podkladu je pokryt jehlanovitými, soustředně
uspořádanými, 2 až 4 mm vysokými, směrem k okraji řídnoucími bradavkami hnědé barvy,
které snadno odpadávají. Především u starších hub.
Husté lupeny bělavé až krémové barvy, u třeně často vidlené, mají jemně zvlněné
ostří. 50 až 120 mm dlouhý třeň o průměru 6 až 15 mm má hlízovitou bázi širokou 12
až 25 mm. Má světlou barvu, pod převislým a naspodu hnědě šupinatým prstenem později h
nědnoucí, vláknitou až šupinatou pokožku. Masitá dužnina bedly ostrošupinné má nevýraznou
až nakyslou chuť a nepříjemný zemitý pach. Houba je však mírně jedovatá a ke sběru nevhodná.
Elipsoidní výtrusy o průměru 6 až 10 × 2,5 až 3,5 µm jsou hladké, výtrusný prach má bílou
barvu.
Bedla ostrošupinná roste u nás poměrně hojně, od července / srpna do listopadu,
jednotlivě a nebo v menších skupinách v listnatých i jehličnatých lesích, parcích,
podél lesních cest a dokonce v kopřivách, obvykle v hrabance na půdách s vyšším obsahem
dusíku a vápníku. Nalézt ji můžeme jak v nížinách, tak v horských polohách, hojnější je
však jen v pahorkatinách a podhorském pásmu.
Líbil se vám tento článek?
Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji
stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet
2502526845 / 2010
Podpořit nás můžete i dalšími způsoby,
třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby
můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč.
Výši částky si nakonec ale určete sami.
Trávili jsme v Ledči nad Sázavou poslední den a čekala nás tam
na penzionu poslední noc. Ráno naznačovalo, že bude hezky a slunečno. Také jsme
nejdříve volili návštěvu hradu Chřenovice, který je nedaleko. A když už
…
Prales Salajka sice nedosahuje věhlasu mnohem známějšího beskydského
pralesa Mionší, přesto význam tohoto zachovalého jedlobukového karpatského lesa,
v nejvyšším pohoří Karpat na území ČR, za pralesem Mionší nijak
…
Národní přírodní rezervace Žofínský prales v Novohradských horách
je nejstarší přírodní rezervací nejen v České republice, ale i ve střední Evropě.
Les se na území dnešní přírodní rezervace vyvíjí přirozeně, bez zásahů
…
A je tu zas, ten podzimní čas, který nazýváme tak, jak lahodí
našemu sluchu i duši. Babí léto, Indiánské léto, Tereziánské léto. Prostě barvy,
kam se podíváš a hlava plná plánů, kam v tomto čase vyrazit do přírody. Mám spou
…
Začátek července nebyl tak úplně ideálním časem na vícedenní treky.
Bylo vedro, komu by se chtělo plahočit s těžkým batohem někde po horách a dolech.
Doma se nám ale sedět rovněž nechtělo, takže jsem se prolistovali
…
Po roce a půl se ozvali parťáci Aljoša s Davidem, že tedy jo, že
bychom opět mohli vyrazit na nějaký lemra čundr. Něco nenáročného, a na tři dny. A že
by bylo super jít z Rýmařova přes Šternberk do Olomou
…
Ranní sluníčko zasvítilo do oken a dalo najevo, že i tento den
bude zralý na výlet. Popojet Posázavským pacifikem se nám nevydařilo, v náš směr
byla výluka a autobus snad ani na vlakovou zastávku pod hradem Chřenovice
…
Start podzimního výletu na rozhraní Kraje Vysočina a Pardubického
kraje je v malebné vysočinské vesnici Krásné nacházející se na území destinační
společnosti Koruna Vysočiny. Zaparkovat se dá třeba u obecního úřadu
…
V ohnivých okvětních lístcích mlhoviny Rosetta se nachází NGC 2244,
mladá otevřená hvězdokupa. Hvězdy hvězdokupy osvětlují mlhovinu v zářivých odstínech
červené, zlaté a fialové a ze vzdouvajících se mračen kolem
…
Ráno je slunečné, ale docela chladné. Ještě jednou se jdu rozhlédnout
z vrcholového skaliska Jizery (1 122 m), druhé nejvyšší hory Jizerských hor. Opět je
krásně vidět Ještěd, okolní hřebeny Jizerských hor, vzdálenější
…