10 nej Vysokých Tater aneb TOP 10 přírodních zajímavostí v slovensko-polském pohoří Vysoké Tatry

TOP 10 Vysoké Tatry: Největší ledovec a skalní stěna, nejvyšší vodopád a hora, nejhlubší pleso

Turisté Vysoké Tatry považují za pohoří. Geomorfologové Vysoké Tatry považují jen za geomorfologický okrsek, jeden ze dvou okrsků v geomorfologickém podcelku Východní Tatry (Východné Tatry) geomorfologického celku (tedy pohoří) Tatry. Přestože jsou Vysoké Tatry rozlohou nevelké, skýtají tolik zajímavosti, že si jistě zaslouží nejen návštěvu, ale i samostatný článek.

1. Nejvyšší hora

Nejvyšší horou Vysokých Tater je Gerlachovský štít. Gerlachovský štít zvaný zkráceně Gerlach dostal své jméno podle obce Gerlachov v podhůří Tater. Gerlachovský štít je ale nejen nejvyšším vrcholem Vysokých Tater, ale také celých Tater. To však není vše. Gerlach je i nejvyšším vrcholem celého Slovenska a dokonce celých Karpat(!), asi 1 800 km dlouhého horského pásma táhnoucího se kolem Dunaje od Rakouska až po rumunsko / srbskou hranici.

Je proto paradoxem, že na tento vrchol nevede turistická značka a Gerlachovský štít je snad jediným nejvyšším vrcholem evropské země, na který běžný turista bez doprovodu horského vůdce nesmí…

2. Největší skalní stěna

Severní stěna Malého Kežmarského štítu s výškou asi 900 metrů je největší stěnou ve Vysokých Tatrách. Ve zmiňované stěně vede velké množství horolezeckých cest. Tou bezesporu nejpopulárnější je Weberovka. Oblíbené jsou ale i další cesty - Superdiretissima, Šavle, Bocek či Chrobak na Ušatou. Celkem je tady dnes popsáno neuvěřitelných 109 horolezeckých cest!

Čtěte také: Štíty a věže slovenských Vysokých Tater, abecední seznam tatranských štítů

Na počátku 20. století byl Malý Kežmarský štít často uváděn jako Weberov štít. To na počest Samuela Webera, člena výboru Uherského karpatského spolku, který se zasloužil o budování turistických chodníků v Belianských Tatrách a ve východní části Vysokých Tater.

3. Největší tatranský ledovec

Dnes sice ve Vysokých Tatrách ledovce již nejsou, ale v poslední době ledové pokrývaly asi 150 km²! Není divu, když sněžná čára na vrcholu doby ledové ležela asi o 1 200 metrů níže. Největší ledovec ležel na severní straně Vysokých Tater v Bielovodské dolině. Dosahoval délky asi 14 km a mocnosti okolo 330 metrů! Ledovce na severní straně Tater sice dosahovaly zpravidla větší tloušťky, byly ale kratší. Ledovec v Bielovodské dolině tak byl spíše výjimkou.

4. Největší a nejhlubší ledovcové jezero

Největším ledovcovým jezerem (plesem, stawem) je Morskie Oko v Dolině Rybiego Potoku. Morskie Oko (Mořské oko) dosahuje rozlohy 34,54 ha. Přestože je jezerem největším, není jezerem nejhlubším. Tento primát se 79,3 metry hloubky připadl na Wielki Staw Polski. Oba rekordmany nalezneme na polské straně Vysokých Tater. Na slovenské straně oba výše uvedené primáty připadly Velkému Hincovu plesu s rozlohou 20,08 ha a hloubkou 53 m.

5. Nejvyšší vodopád

Nejvyšší vodopád Vysokých Tater nalezneme v Kôprové dolině (resp. Nefcerské dolině) na samém západním okraji Vysokých Tater. Nejvyšším vodopádem Vysokých Tater je Kmeťov vodopád, který dosahuje výšky 80 metrů. Kmeťov vodopád je zároveň nejvyšším vodopádem na Slovensku.

6. Největší a nejhlubší jeskyně

Největší jeskyní ve Vysokých Tatrách je jeskyně Mesačný tieň, jejíž známá délka dosahuje úctyhodných 19,2 km a hloubka 451 m. Avšak ani další jeskyně není žádný trpaslík. Mezi speleology známá jeskyně Javorinka dosahuje délky něco přes 9 km a hloubky 360 m. Mesačný tieň a Javorinka jsou přitom 4. a 6. největší jeskyní na Slovensku.

7. Nejvýše položené turisticky přístupné sedlo

Mezi stovkami sedel a lávek ve Vysokých Tatrách má sedlo nesoucí prostý název Sedielko přece jen výsostné postavení - je nejvýše položeným sedlem, do kterého vede turistická značka. Sedielko (2 372 m) je široké sedlo hlavního hřebene Vysokých Tater mezi Širokou věží (2 461 m) a Malým Ľadovým štítem (2 611 m) a představuje nejsnadnější přechod mezi Malou Studenou dolinou a Javorovou dolinou.

První známý turistický přechod Sedielka uskutečnili 13.8.1854 horští vůdci ze Zakopaného spolu s Wojciechem Grzegorzkem, Feliksem Berdau a Józefem Stolarczykem. První známý zimní přechod uskutečnili 5.1.1902 Karel Jordán s horskými vůdci Janem Franzem st. a Janem Hunsdorferem ml.

8. Nejvýše položená horská chata

Nejvýše položenou horskou chatou Vysokých Tater je Chata pod Rysmi. Tato populární chata stojící v nadmořské výšce asi 2 250 m při velice frekventované turistické trase na vrchol Rysy (resp. nižší z vrcholu Rysy, 2 499 m, resp. 2 503 m) je otevřena pouze sezónně. Pokud bychom brali v potaz trvalý provoz, pak by nejvýše položenou chatou byla Téryho chata v Malé Studené dolině stojící ve výšce 2 015 m. V těsném závěsu ji následuje Zbojnícka chata v sousední Velké Studené dolině s výškou 1 960 m.

9. Nejdelší turistická trasa

nejdelší turistickou trasou Vysokých Tater (i celých Tater) je Tatranská magistrála. Vine se po jižních úbočích Vysokých Tater od Podbanského (začíná ovšem již v Západních Tatrách v ústí Jalovecké doliny) až po Veľké Biele pleso na hranici s Belianskými Tatrami.

10. Největší klimatické extrémy

Podle stránek SHMU se Vysoké Tatry mohou pochlubit řadou extrémních klimatických prvků. Např. Lomnický štít má nejnižší průměrnou roční teplotu pouhých -3,7 °C. V roce 1956 činila dokonce pouhých -5,6 °C. Nejvyšší roční úhrn srážek má Zbojnícka chata - celých 2 130 mm. Nejvyšší rychlost větru byla zaznamenaná na Skalnatém plese - 78,6 m/s, což je 286 km/h (29.11.1965). Na Takovém Lomnickém štítě byl nejsilnější poryv větru naměřen 24.2.2017 - 222 km/h. Bylo to teprve počtvrté, kdy byly na Lomničáku naměřeny poryvy větru nad 200 km/h.