Bishorn (4 153 m n. m.), výstup na zaledněnou horu ve Walliských Alpách

Walliské Alpy, výstup na čtyřtisícovku Bishorn

Výstup na Bishorn (4 153 m) je vhodným úvodem k výstupům na čtyřtisícovky. Není technicky ani orientačně náročný, je zde jen několik ledovcových trhlin, které lze snadno překonat. Bishorn je hora, která je považována za nejkrásnější lyžařskou čtyřtisícovku. Pro výstup na lyžích je nejvhodnějším obdobím květen.

Bishorn se vypíná nad ledovci Turtmanngletscher, Brunnegletscher a Bisgletscher, mezi údolími Mattertal a Zinaltal, tvoří závěr severního hřebene Weisshornu. Má dva vrcholy, hlavní a jihovýchodní (Pointe Burnaby 4 134 m).

Během výstupu a zejména z vrcholu Bishornu se naskýtají jedinečné pohledy na sousední Weisshorn, zvláště na jeho 1 000 m vysokou severovýchodní stěnu a n a visuté ledovce. Z vrcholu je jedinečný pohled k jihu na skalnatý Zilnalrothorn, na firnovým pláštěm pokrytý Obergabelhorn a na úchvatnou severní stěnu Matterhornu.

Na východě se zvedá skupina Mischabel s nejvyšší horou Dómem, která leží zcela na švýcarském území. Na západě dominuje Grand Combin a na jihu na obzoru vystupují vrcholky Doldenhorn a Blümlisalp v Bernských Alpách. Severozápadními firnovými svahy vede i letní lyžařský výstup a vedl tudy i prvovýstup, který uskutečnili G. S. Barnes, R. Chessyre – Walker, Joseph Imboden a J. M. Chanton 18.8.1884.

O dvanáct dnů dříve, 6.8.1884 vystoupila Angličanka Elizabeth Fred Burnaby s vůdci J. Imbodenem a P. Sarbachem na jihovýchodní vrchol (4 134 m), který byl později po ní pojmenován. Vystoupili ze sedla Bisjoch. Na tehdejší dobu to byl zcela nevídaný výkon. Jako průkopnice ženského horolezectví založila paní Burnaby v roce 1907 v Londýně dámský Alpský klub (Ladies Alpine Club). Napsala také první knihu o alpské turistice v zimě.

Normální cesta na Bishorn

Normální cesta vede od chaty Cabane de Tracuit (3 256 m) přes ledovce Turtmanngletscher po severozápadních firnových svazích a v závěru výstupu po východním hřebenu. Od chaty se jde nejprve krátce východním směrem přes skalnatý pahrbek s křížem k ledovci Turtmanngletscher.

Zde se nasazují mačky a pokračuje se po ledovci k východu až do firnového sedla (3 415 m), odtud dále jihovýchodním směrem po poměrně snadném firnovém svahu do štěrbiny mezi oběma vrcholy. Ze štěrbiny vpravo na vrchol po východním hřebenu, který je poněkud strmější a mívá převěje. Od chaty 2 a ½ hodiny. Snadné, v závěru I. stupeň obtížnosti. Převýšení činí 900 m.

Lyžařský výstup vede stejnou cestou až do štěrbiny mezi oběma vrcholy, kde se nechají lyže. Požitkem je jistě sjezd 800 výškových metrů na úroveň chyty Cabane de Tracuit. Lze sjet ještě dalších 800 výškových m dolů s tím, že u Roc de la Vache se lyže sundají.

Východiště

Zinal (1 678 m) – menší horské středisko v údolí Val ď Anniviers. Příjezd je možný z údolí Rhóny od Sierre (28 km). Také autobusové spojení.

Gruben-Meide (1 828 m) – turistické středisko v údolí Turtmantal. Autobusové spojení s údolím Rhóny (17 km).

Chaty

Cabane de Tracuit (3 256 m)

Přístup – z Zinalu se jde vlevo po značené cestě vzhůru (nedojde se až na konec silnice a k mostu) lesem na pastvinu Chiesso de Tracuit (2 061 m). Dále jihovýchodním směrem na Alp Combautanna (2 578 m), čas 2 hodiny. Pokračuje se severovýchodním směrem po travnatých a suťových svazích až do sedla Col de Tracuit ak chatě, která je v blízkosti ledovce, čas 4 a ½ hodiny, převýšení 1580 m. Zimní výstupová ceta vede přes Alpe L´Ar Pitteta, je delší, ale bez lavinového nebezpečí.

Cabane Tourtemagne (2 520 m)

Přístup – z Gruben lze jet úzkou silničkou údolím jihu až k mostu přes potok Turtmannbach. Odtud se jde po levém břehu potoka k přehradnímu jezeru a podél něj k západu. Vystoupí se ke kótě Pipji (2 281 m), obchází se skalní ostruha, na které stojí chata, čas 1a ½ hodiny, převýšení 620 m.

Výstup na vrchol Bishornu z chaty Cabane Tourmanngletscher, která je snadno dostupná, je poněkud obtížnější, protože ledovec Turtmanngletscher má více trhlin a celkové převýšení je přibližně 1 700 metrů, výstup trvá 5 hodin.

Od chaty se jde k severovýchodu podél pravé morény ledovce Brunneggletscher vzhůru ke skalní stěně. Po suti úzkým žlebem (Gässi) ke kótě 2 787 m. Po moréně se dojde na ledovec Brunneggletscher od ledovce Turtmanngletscher. Odtud se pokračuje skálami na kótu 2 913 m a pak se sestoupí poněkud obtížněji na západní rameno ledovce Turtmanngletscher, dále se pokračuje do severovýchodní muldy ledovce a napojí se na cestu od Cabane de Tracuit.

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.