Góry Bialskie a Przełęcz u Trzech Granic na kole

Neznámé sudetské pohoří na kole

Jezdit na dovolenou na přelomu května a června je skvělé. Počasí přiměřené, v horách ani živáčka. Dokonce ani Poláka.

Uprostřed našeho pobytu ve Stříbrnicích poblíž Králického Sněžníku přišla menší dešťová fronta. Využíváme toho k odpočinku, děláme autovýlet do lázeňského městečka Lądek-Zdrój, vítáme se s kamarádem, který se k nám na zbytek dovolené připojil, a nakonec dlouho do noci popíjíme a povídáme. Podle předpovědi má fronta postupně odcházet, a tak si stanovujeme jako cíl příštího dne Góry Bialskie.

Čtěte také: Přes Orlické hory do hor Bystřických a zpět, cyklotúra na česko - polském…

Název Góry Bialskie používají polští geomorfologové pro pohoří mezi Masywem Śnieżnika a Górami Złotymi, což je polský název pro Rychlebské hory. Od výše uvedených je dělí na západě Kladské sedlo (Przełęcz Płoszczyna) a údolí Morawky a na východě údolí Bílé Landecké (Biała Lądecka) vybíhající do sedla Hraničník pod Smrkem (Przełęcz u Trzech Granic - historické trojmezí Moravy, Slezska a Kladska).

U nás ovšem Kladským sedlem začínají Rychlebské hory (žádné "Bělské hory" tedy nemáme) a obecně je v přesné definici území solidní bugr, takže jako nejvyšší hora bývá uváděn někdy Rudawiec (Polská hora, 1 106 m), jindy Postawna (1 124 m) a někdy dokonce Smrk (1 125 m).

Bez ohledu na to, odkud kam sahají a kde mají nejvyšší bod, se jedná o fascinující pohoří málo dotčené civilizací. Pro zdejší krajinu jsou typické četné skalní útvary, hluboké doliny a vysoké kopce. Nacházejí se tu dva pralesy - Nowa Morawa a Puszcza Śnieżnej Białki. Polské servery dokonce tvrdí, že jsou to nejdivočejší hory Sudet.

Ráno se v okolí honí černá mračna, ale neprší. Je nutno se nejdřív přehoupnout přes státní hranici čili přes Kladské sedlo (815 m). Tam vede silnice, ale my její větší část objíždíme po vrstevnicové cestě nad Novou Seninkou. Po hlaďoučkém asfaltu, nepochybně z peněz EU, se ze sedla spouštíme serpentinami k vesnici Nowa Morawa.

V poslední serpentině bočíme doprava na modrou značku. Kamenitá cesta je pojmenovaná po Marianně Oranžské, nizozemské a po sňatku pruské princezně, která se zasloužila o zvelebení tohoto kraje, a podél bystřiny nemilosrdně nastoupá během 3 km nějakých 330 výškových metrů až do sedla Przełęcz Sucha (1 002 m). To ovšem svému jménu dlouho nedostojí. Zatahuje se, přichází déšť a zahání nás i s rozjezenými svačinami do turistického přístřešku.

Po půl hodině déšť ustává. Pokračujeme po červené a modré značce, je před námi příjemný úsek po asfaltu. Držíme nadmořskou výšku, projíždíme Wielkie Rozdroże (Velké rozcestí). Před námi se to opět černá. Zastavujeme u odbočky na vrchol Czernica (1 083 m). Na Czernici je nová rozhledna, na kterou chci, ale pěšinka nevypadá úplně bike-friendly.

Vytahuji mapu (materiál na stavbu rozhledny tam přece taky museli nějak vyvézt), zatímco chlapi se vydávají na průzkum terénu. Vracejí se s tím, že sklon se po pár desítkách metrů zmírňuje a že by to šlo, nicméně je to poctivý trail plný kořenů. Jednomyslně se výjezdu nahoru pro dnešek vzdáváme - je strašně mokro a výhledy taky nebudou.

Následující úsek je krajinářskou lahůdkou. Odlesněné Rude Zbocze (Rudý svah) umožňuje nádherný pohled do údolí Młynówky a na vrcholy Králického Sněžníku. Z údolí stoupá pára. Hory dnes mají opravdu magickou atmosféru.

Jenže opět začíná pršet, takže šlapeme do pedálů, abychom se schovali v dalším přístřešku, tentokrát v sedle Przełęcz Dział. Ten je zjevně po nájezdu stáda čuňat - prázdné pivní flašky, obaly od jídla a podobný binec. Déšť naštěstí nemá dlouhého trvání a brzy už padáme dlouhatánským sjezdem do Noweho Gierałtówa (590 m). Jsme v údolí Bílé Landecké a čeká nás nádherná pasáž proti jejímu toku.

Biała Lądecka je řeka dlouhá 52,7 km, protéká mimo jiné lázeňským městečkem Lądek-Zdrój a vlévá se do Kladské Nisy. Nemá jeden pramen, vzniká soutokem několika potůčků (Spławů) pramenících pod vrcholy Postawne, Brousku a Smrku. Horní tok vytvořil mezi tisícimetrovými kopci nádherné sevřené údolí. Cestou lze obdivovat tradiční horské chalupy, z nichž mnohé nabízejí ubytování v soukromí. Restauraci jsme ovšem nepotkali žádnou, je tu sympaticky mrtvo.

Silnice končí v Bielici. Vjíždíme na lesní cestu. Stoupáme k pramenům, opět do výšky přes 1 000 m, pro dnešek je definitivně po dešti a les kolem je zelený a dýchá, jak jen vlhké horské lesy dýchají. Jsme tu úplně sami. Neskutečný požitek! Sklon se narovnává, pár metrů nad námi je hřeben, klidně by se dalo přejít na českou stranu. Travnatá vrstevnicovka (Dukt Nad Spławami) kříží nespočet potůčků, dotýká se rezervace Puszcza Śnieżnej Białki, protíná zelenou značku mířící na Rudawiec a nakonec nás přivádí na starou známou Przełęcz Suchou.

Co jsme vyjeli, smíme za odměnu sjet, a co jsme sjeli, musíme zase nastoupat. A tak nejprve Marianninou cestou dolů a euroasfaltem na Kladské sedlo nahoru…a pak už jen sjezd do Stříbrnic.

Celková délka trasy: 72 km. Optimální výchozí bod pro pěší může být Kladské sedlo, horská chata Paprsek, Nowy Gierałtów nebo Bielice. Góry Bialskie jsou protkány mimořádně hustou sítí lesáckých cest a lze se tu toulat hodiny a hodiny. V zimě se lze z údolí Bílé Landecké dostat na běžkách až na Paprsek.

Starohorské vrchy křížem krážem, dvoudenní túra po…

Starohorské vrchy jako soused mnohem známější Velké Fatry resp. Nízkých Tater stojí tak trochu…

Na Elbrus přes Pik Terskol, výstup na nejvyšší horu Kavkazu…

"Ne! Nechci si to ulehčovat, ani náhodou! Do lanovky mě nikdo nedostane, takový kopec by mě ani…

Klima v době ledové v České republice, vrcholná fáze…

Poslední doba ledová (tzv. würmský či viselský glaciál, podle toho hovoříme-li o alpínském a nebo…

Toulání v Bílých Karpatech, trojdenní putování částí…

Bílé Karpaty jsou pohoří táhnoucí se podél česko - slovenské hranice, konkrétně od měst Púchov či…

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.