Treking > Vesmír > Prstencové paprsky u obří planety Saturn na snímku HST (Hubbleova kosmického teleskopu)
Prstencové paprsky u obří planety Saturn na snímku HST (Hubbleova kosmického teleskopu)Fotografie planety z 22. října 202322.12.2023 | Otakar Brandos
Fotografie Saturnu pořízena Hubbleovým vesmírným dalekohledem pochází ze dne 22. října 2023, kdy byla planeta s prstenci vzdálena od Země přibližně 1 365 milionů kilometrů. Ultraostré vidění HST odhaluje jev zvaný prstencové paprsky. |
|
Saturnovy paprsky jsou pouze přechodnými útvary, které rotují spolu s prstenci. Svůj strašidelný vzhled si však uchovávají pouze po dobu dvou a nebo tří otoček kolem Saturnu. Během aktivního období se nově tvarované paprsky neustále připojují k původním. Poprvé prstencové paprsky vyfotografovala kosmická sonda Voyager 2 v roce 1981. Hubble pokračuje v každoročním pozorování Saturna, sleduje, jak paprsky vznikají a zanikají. Tento jev je monitorován v rámci programu Hubble's Outer Planets Atmospheres Legacy (OPAL), jenž započal před téměř deseti lety monitorovat změny počasí na všech čtyřech obřích vnějších planetách naší Sluneční soustavy. Ostré snímky HST ukazují, že frekvence zjevení paprsků je řízena sezónností a poprvé se objevila v datech OPAL v roce 2021, ale pouze na ranní (levé) straně prstenců. Dlouhodobé sledování ukazuje, že jak počet, tak kontrast paprsků se liší podle ročních období na Saturnu. Saturn má podobný sklon své osy jako Země a stejně jako Země má i roční období. Ta však trvají přibližně sedm let. Letos se tyto pomíjivé struktury objevují v prstencích po obou stranách planety současně, a rotují kolem obřího zmrzlého světa. Přestože vypadají ve srovnání se Saturnem titěrné, jejich rozměry mohou být větší než průměr planety Země! Tým OPAL poznamenává, že nynější teorie předpokládají, že vznik těchto paprsků je zapříčiněn interakcí mezi silným magnetickým polem Saturnu a Sluncem. Vědci se domnívají, že elektrostatické síly generované touto interakcí levitují prach nebo led nad prstencem a vytvářejí paprsky. Pokračující pozorování HST může nakonec pomoci vyřešit záhadu. Líbil se vám tento článek? |