Kilonova zpochybňuje teorii silných záblesků gama záření pozorovaných ve vesmíru

Záblesky záření gama (GRB), nejenergetičtější exploze ve vesmíru, přicházejí ve dvou variantách - dlouhé a krátké. Dlouhé GRB, které trvají několik sekund až jednu minutu, se tvoří, když hvězda o hmotnosti alespoň 10krát převyšující hmotnost našeho Slunce exploduje jako supernova. Krátké GRB, které trvají méně než dvě sekundy, nastávají, když se dva kompaktní objekty, jako jsou dvě neutronové hvězdy nebo neutronová hvězda a černá díra, srazí a vytvoří kilonovu.

Při pozorování následků dlouhého GRB v roce 2021 nalezly dva nezávislé týmy astronomů překvapivé známky sloučení neutronových hvězd, než očekávaný záblesk ze supernovy. Tento překvapivý výsledek je prvním případem, kdy byla kilonova spojena s dlouhým GRB. To zpochybňuje naše chápání těchto extrémně silných explozí.

První tým, který tento objev oznámil, vedla Jillian Rastinejad, doktorandka na Northwestern University. Rastinejad a její kolegové učinili tento překvapivý objev s pomocí teleskopu Gemini North, kterou provozuje NOIRLab NSF. Pozorování Gemini North odhalila blízký infračervený dosvit v přesném umístění GRB, což poskytlo první přesvědčivý důkaz o kilonově spojené s touto událostí. Rastinejadův tým okamžitě ohlásil svou detekci Gemini v oběžníku Gamma-ray Coordinates Network (GCN).

Astronomové z celého světa byli poprvé upozorněni na tento výbuch s názvem GRB 211211A, když silný záblesk gama paprsků zachytila observatoř NASA Neil Gehrels Swift Observatory a Fermiho kosmický dalekohled. Pozorování odhalilo, že GRB byl neobvykle blízko, pouhou jednu miliardu světelných let od Země.

Většina GRB pochází ze vzdáleného raného vesmíru. Tyto objekty jsou obvykle tak staré a vzdálené, že jejich světlo by muselo cestovat více než šest miliard let, aby dosáhlo Země. Světlo z nejvzdálenějšího GRB, jaké kdy bylo zaznamenáno, cestovalo k Zemi téměř 13 miliard let. Relativní blízkost tohoto nově objeveného GRB umožnila astronomům provádět podrobné studie s řadou pozemských a nebo vesmírných dalekohledů.

Jedinečným pozorovacím znakem kilonov je jejich nápadný jas na vlnových délkách blízkého infračervenému záření ve srovnání s jejich jasností ve viditelném světle. Tento rozdíl v jasnosti je způsoben těžkými prvky vyvrženými kilonovou, které účinně blokují viditelné světlo, ale umožňují nerušený průchod infračerveného záření o delší vlnovou délce.Pozorování v blízké infračervené oblasti je však technicky náročné a pouze hrstka dalekohledů na Zemi dokáže detekovat kilonovu na těchto vlnových délkách.

Kromě toho, že tento objev přispívá k našemu pochopení jevů okolo kilonov a GRB, poskytuje astronomům nový způsob, jak zkoumat tvorbu zlata a dalších těžkých prvků ve vesmíru. Extrémní fyzické podmínky kilonov produkují těžké prvky, jako je zlato, platina a thorium. Astronomové nyní mohou identifikovat místa, která vytvářejí tyto těžké prvky.

• Zdroj: Kilonova Discovery Challenges our Understanding of Gamma-Ray Bursts

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.