Reflexní mlhovina IC 2631 v nevýrazném souhvězdí Chameleon na jižní obloze

Okamžiky hvězdné slávy - mlhovina IC 2631

Na novém snímku, který byl pořízen na observatoři La Silla v Chile, osvětluje nově zformovaná hvězda mlhovinu ve svém okolí. Částice kosmického prachu v mohutném oblaku obklopujícím hvězdu HD 97300 rozptylují její záření podobně, jako mlha rozptyluje paprsky reflektorů automobilu, a vytvářejí reflexní mlhovinu IC 2631.

Hvězda HD 97300 je sice v současnosti dominantním zdrojem světla v oblasti, ale množství prachu, díky kterému je stálice nepřehlédnutelná, je příslibem zrodu dalších hvězd, které ji mohou v budoucnu zastínit.

Zářící oblast zachycená na tomto snímku pomocí dalekohledu MPG/ESO s primárním zrcadlem o průměru 2,2 m je reflexní mlhovina nesoucí označení IC 2631. Oblaky kosmického prachu odrážejí světlo nedaleké hvězdy a vytvářejí působivou světelnou show.

Mlhovina IC 2631 je nejjasnějším objektem svého druhu patřícím do komplexu mlhovin v souhvězdí Chameleona, což je rozsáhlá oblast oblaků plynu a prachu, ve kterých je ukryta celá řada mladých i stále se tvořících hvězd. Celý komplex se nachází ve vzdálenosti asi 500 světelných let od nás a na obloze jej (jak už název napovídá) najdeme v jižním souhvězdí Chameleona.

Čtěte také: Detailní pohled na mlhovinu IC 2220 'Toby Jug', oblak plynu a prachu…

Mlhovinu IC 2631 ozařuje jedna z nejmladších, nejhmotnějších a nejjasnějších hvězd v okolí - HD 97300. Celá oblast je však doslova naplněna hmotou pro tvorbu nových hvězd, což je dobře patrné i na snímku: nad a pod reflexní mlhovinou IC 2631 můžete spatřit celou řadu temných mlhovin. Hmota v podobě plynu a prachu je v těchto oblacích již tak hustá, že úplně zabraňuje průchodu světla hvězd ležících v pozadí.

Přes současnou dominanci je třeba význam hvězdy HD 97300 vnímat v souvislostech. Jedná se o hvězdu typu T Tauri, tedy jedno z nejmladších pozorovatelných stádií vývoje relativně malé hvězdy. Jak tyto stálice dospívají, ztratí část hmoty a zmenší se. Ale během vývojové fáze T Tauri je hvězda stále ještě poměrně velká. Na střední velikost, kterou si následně uchová po miliardy let svého dalšího vývoje na hlavní posloupnosti, se smrští až později.

Tyto mladé hvězdy již mají podobnou povrchovou teplotu, jakou budou mít v dospělosti, a jelikož během fáze T Tauri jsou v podstatě jen mohutnějšími verzemi svých starších protějšků, vypadají v této mladistvé přerostlé variantě jasnější než v dospělosti. Ve svých jádrech ještě nezažehly termojadernou reakci přeměny vodíku na hélium, jak je běžné u hvězd hlavní posloupnosti, ale teplo vyrábějí na základě gravitačního smršťování plynu.

Reflexní mlhovina, jako je například HD 97300, pouze odráží a rozptyluje záření hvězdy zpět do vesmíru. Elektromagnetické záření z vyšší energií, jako například ultrafialové paprsky emitované mladými hmotnými horkými hvězdami, může ionizovat okolní plyn a přinutit ho zářit. Emisní mlhoviny jsou proto známkou přítomnosti hmotnějších hvězd schopných uvolňovat větší množství energie a v této fázi vývoje jsou tak pozorovatelné na vzdálenost tisíců světelných let. HD 97300 ale takto hmotná není a okamžiky její hvězdné slávy rozhodně nebudou trvat věčně.

Další informace

ESO je nejvýznamnější mezivládní astronomická organizace Evropy, která v současnosti provozuje jedny z nejproduktivnějších pozemních astronomických observatoří světa. ESO podporuje celkem 16 zemí: Belgie, Brazílie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Velká Británie a hostící stát Chile. ESO uskutečňuje ambiciózní program zaměřený na návrh, konstrukci a provoz výkonných pozemních pozorovacích komplexů umožňujících astronomům dosáhnout významných vědeckých objevů. ESO také hraje vedoucí úlohu při podpoře a organizaci celosvětové spolupráce v astronomickém výzkumu. ESO provozuje tři unikátní pozorovací střediska světového významu nacházející se v Chile: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na Observatoři Paranal, nejvyspělejší astronomické observatoři světa pro viditelnou oblast, pracuje Velmi velký dalekohled VLT a také dva další přehlídkové teleskopy - VISTA a VST. Dalekohled VISTA pozoruje v infračervené části spektra a je největším přehlídkovým teleskopem na světě, dalekohled VST je největším teleskopem navrženým k prohlídce oblohy ve viditelné oblasti spektra. ESO je významným partnerem revolučního astronomického teleskopu ALMA, největšího astronomického projektu současnosti. Nedaleko Paranalu v oblasti Cero Armazones staví ESO nový dalekohled E-ELT (European Extremely Large optical/near-infrared Telescope), který se stane "největším okem hledícím do vesmíru".

Odkazy

• snímky dalekohledu MPG/ESO na observatoři La Silla
• snímky pořízené pomocí dalekohledu MPG/ESO

Kontakty

Viktor Votruba
národní kontakt
Astronomický ústav AV ČR, 251 65 Ondřejov, Česká republika
Email: votruba@physics.muni.cz

Jiří Srba
překlad
Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o., Česká republika
Email: jsrba@astrovm.cz

Richard Hook
ESO Public Information Officer
Garching bei München, Germany
Tel.: +49 89 3200 6655
Mobil: +49 151 1537 3591
Email: rhook@eso.org

Další související články: