Treking > Vesmír > Dvojice interagujících galaxií Arp 143 objektivem Hubbleova kosmického dalekohledu
Dvojice interagujících galaxií Arp 143 objektivem Hubbleova kosmického dalekohledu"Kosmický trojúhelník" vytvořený srážkou galaxií Arp 14319.4.2022 | Otakar Brandos
Galaxie NGC 2445 a NGC 2444 (vlevo) představují velkolepou čelní srážku mezi dvěma galaxiemi, která podnítila doslova šílenství tvorby hvězd v oblasti trojúhelníkového tvaru. Tuto dvojici interagujících galaxií, označovaných jako systém Arp 143, nám představuje snímek pořízený Hubbleovým kosmickým teleskopem. |
|
Interagující systém Arp 143 tvoří zdeformovaná spirální galaxie NGC 2445 (vpravo) a méně okázalá galaxie NGC 2444 vlevo. Astronomové předpokládají, že galaxie procházely skrze sebe a zažehly jedinečně tvarovanou ohnivou bouři hvězdotvorby. Galaxie NGC 2445 je doslova zaplavena novými hvězdami, protože je bohatá na plyn. Základní surovinu potřebnou ke vzniku hvězdy. Vzdalující se galaxie NGC 2444 je zodpovědná za vyrvání množství plynu ze svého partnera. Pásy mladých a horkých modrých hvězd tvoří spojovací most mezi oběma galaxiemi. Tyto pásy byly první, kde započala hvězdotvorba. Hvězdy v těchto spojovacích "mostech" dosahují podle astronomů stáří 50 až 100 miliónů let. Postupně ze zapalovaly hvězdy i v oblastech bližších jádru galaxie NGC 2445. Jejich stáří astronomové odhadují na pouhý jeden milión až dva milióny let. HST odhalil mezi nimi ty největší a nejjasnější hvězdy v celé galaxii. Většina modře zářících shluků jsou uskupení mladých hvězd a růžové kuličky jsou zářící plynná mračna obklopující mladé, masivní otevřené hvězdokupy. Přestože se většina událostí odehrává v NGC 2445, neznamená to, že druhý z členů systému Arp 143 vyvázl bez úhony. Gravitační třenice roztáhla NGC 2444 do zvláštního tvaru a vyvrhla plyn daleko od galaxie. Galaxie NGC 2444 obsahuje jen staré hvězdy. Hěvzdotvorba v ní neprobíhá, protože ztratila převážnou část zásob plynu dávno před tím, než došlo k setkání s NGC 2445. Mimo tvorby hvězd zaznamenal HST v NGC 2445 i tmavá vlákna plynu promítající se na jasné jádro galaxie. Tyto útvary mohou vznikat výrony materiálu. Radioteleskopy navíc odhalily v jádru silný zdroj, který může být poháněn buď hvězdnými vzplanutími a nebo supermasivní černou dírou, která pohlcuje okolní materiál. Proniknout skrze vrstvy prachu je však pro HST obtížné. Teleskop totiž pracuje ve viditelné části spektra. Hlouběji do nitra galaxie bude brzy moci nahlédnout, po brzkém uvedení do provozu, Webbův teleskop (JWST), který bude pracovat v infračerveném oboru spektra. Kombinace pozorování obou teleskopů poskytne přesnější obraz o počtu hvězd a pomůže astronomům s odpověďmi na otázky, jaká je rychlost tvorby hvězd, jak dlouho trvá, než se hvězdy zformují, a nebo zda hvězdotvorba slábne či naopak zrychluje. Studium mladých hvězdokup je důležité pro pochopení toho, jak formování hvězd ovlivňuje vývoj samotných galaxií. |