Digel Clouds 1 a 2, rozsáhlá molekulární mračna na okraji naší Galaxie (Mléčné dráhy)

Webb nahlíží do Extrémní vnější galaxie

Na okraji Mléčné dráhy probíhá bouřlivé formování nových hvězd. Vesmírný teleskop Jamese Webba zkoumal okraje naší Galaxie využívajíce svých zobrazovací schopnosti v blízké a střední infračervené oblasti, které umožnily vědcům prozkoumat oblast formování hvězd připomínající Mléčnou dráhu během jejích raných fází vývoje.

Astronomové nasměrovali vesmírný teleskop Jamese Webba tak, aby prozkoumal okraje Mléčné dráhy, oblast, kterou vědci nazývají Extrémní vnější galaxie. To kvůli její poloze. Tato oblast se nachází více než 58 000 světelných let daleko od galaktického centra. Pro srovnání, naše Sluneční soustava je od galaktického středu vzdálena přibližně 26 000 světelných let.

Tým vědců použil Webbův NIRCam (Near-Infrared Camera) a MIRI (Mid-Infrared Instrument) k zobrazení vybraných oblastí ve dvou molekulárních mračnech známých jako Digel Clouds 1 a 2. Díky své vysoké citlivosti a ostrému rozlišení dokázal Webb zobrazit tyto oblasti, které hostí hvězdokupy procházející výbuchy hvězdotvorby, do bezprecedentních detailů. Tato Webbova pozorování umožňují vědcům studovat vznik hvězd ve vnější Mléčné dráze na stejné úrovni detailů, jako pozorování vzniku hvězd v našem vlastním slunečním sousedství.

Přestože jsou Digelova mračna v Mléčné dráze, jsou relativně chudá na prvky těžší než vodík a helium. Díky tomuto složení se podobají trpasličím galaxiím a naší vlastní Mléčné dráze v její rané historii. Tým proto využil příležitosti využít Webb k zachycení aktivity ve čtyřech shlucích mladých hvězd v molekulárních mračnech Digel Clouds 1 a 2: 1A, 1B, 2N a 2S.

V Cloud 2S Webb zachytil hlavní hvězdokupu obsahující mladé, nově vzniklé hvězdy. Tato hustá oblast je poměrně aktivní a několik hvězd vyvrhuje podél svých pólů materiál v podobě dlouhých výtrusků. Kromě toho Webb potvrdil existenci menších shluků v těchto oblastech a několik dalších výtrysků mířících do různých směrů.

Tyto Webbovy snímky Extrémní vnější galaxie a Digelových mraků mají pomoci nalézt odpovědi na různé aktuální otázky, včetně relativního množství hvězd různých hmotností v hvězdokupách, jak může konkrétní prostředí ovlivnit různé typy hvězd během jejich vzniku.

Webb je největší a nejvýkonnější dalekohled, jaký kdy byl vypuštěn do vesmíru. Na základě mezinárodní dohody o spolupráci poskytla ESA službu startu dalekohledu pomocí nosné rakety Ariane 5. Ve spolupráci s partnery byla ESA zodpovědná za vývoj a kvalifikaci adaptací Ariane 5 pro misi Webb a za obstarání startovací služby společností Arianespace. ESA také poskytla spektrograf NIRSpec a 50 % středního infračerveného přístroje MIRI, který byl navržen a postaven konsorciem národně financovaných evropských institutů (The MIRI European Consortium) ve spolupráci s JPL a University of Arizona.

• Zdroj: Webb peers into the Extreme Outer Galaxy

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.