Kosmická sonda Čchang'e 3 přistane na Měsíci v Sinus Iridum neboli Duhovém zálivu

Čína míří na Měsíc. Čchang'e 3 přistane v Duhovém zálivu

V neděli 1.12.2013 v 18:30 našeho času se vstříc Měsíci vydala čínská lunární sonda Čchang'e 3 na vrcholku 56 m dlouhé rakety Dlouhý pochod. Jedná se již o třetí sondu, kterou Čína k Měsíci vyslala. Avšak od svých předchůdkyň (r. 2007 a 2010) nemíří sonda pouze na oběžnou dráhu kolem Měsíce, ale rovnou na jeho povrch.

Pokud bude technika pracovat správně, pak se bude po dlouhých 38 letech (!) jednat o první přistání umělého tělesa povrchu Měsíce, našeho nejbližšího vesmírného souputníka. Poslední sondou, které se to povedlo, byla sovětská sonda Luna 24, která v roce 1976 dopravila zpět na Zemi pár deka měsíčních hornin.

Čína se při této vědecké misi nespokojila pouze s měkkým přistáním na povrchu Měsíce, ale připravila pro tuto misi robotické vozítko, průzkumný rover Jutu, jenž vzdáleně připomíná známé sovětské Lunochody.

Na oběžnou dráhu kolem Měsíce se má čínská sonda Čchang'e 3 dostat dnes, tedy 6. prosince. Na oběžné dráze pak vyčká až do 14. prosince, kdy má být opět zapálen motor 3 800 kg těžké sondy (hmotnost včetně paliva), jenž bude řídit sestup na posledních 15 kilometrech nad měsíčním povrchem.

Čtěte také: První lidé na Měsíci, pilotovaný let Apollo 11

A kde sonda Čchang'e 3 s roverem přistane? Čínští vědci si za místo přistání vybrali Duhový záliv (Sinus Iridum) na severozápadním okraji Moře dešťů (Mare Imbrium). Při pohledu na Měsíc volným okem se jedná o nápadný záliv, tmavou skvrnu, v místech, kde se na ciferníku hodinek (samozřejmě že ručičkových) nachází jedenáctka.

Sinus Iridum je torzem starého kráteru či valové roviny o průměru asi 240 km, jenž byl později, v době těžkého kosmického bombardování, vyplněn temnou čedičovou lávou z hlubin Měsíce.

Robotické vozítko Jutu má hmotnost asi 140 kg. Pohon je zajištěn nezávislými elektromotory, které jsou poháněny elektrickou energií dodávanou solárními panely. Jutu však nese i radioizotopové generátory s malým množstvím plutonia 238, které mají zajišťovat termoregulaci zařízení během mrazivých měsíčních nocí, kdy teplota na povrchu Měsíce klesá až na -170 °C.

Robotické vozítko je vybaveno vedle čtyř kamer s HD rozlišením, zařízení k průzkumu měsíční kůry aj. Podle zahraničních zdrojů se může jednat o první krok před vysazením čínských kosmonautů (thajkonautů) na povrch Měsíce někdy kolem roku 2020.

V bulvárních médiích, kterým start čínské sondy pochopitelně neušel, se v "diskusích" objevují uštěpačné poznámky na vrub potenciálním thajkonautům, že Američané tam byli již v roce 1969. K tomu jen technická poznámka: ano, Američané tam sice byli již v roce 1969 (naposledy v prosinci 1972 Apollo 17), avšak dnes by tam přistát nedokázali, nemají čím… A prý pokrokový prezident Obama zasadil plánům NASA smrtelnou ránu (zatím), když zastavil program návratu na Měsíc, jenž vyhlásil jeho předchůdce Bush.

Použité zdroje

• Helping China to the Moon
• Čínské průzkumné vozítko je na cestě na Měsíc

Další související články: