Výprava Apollo 11 - Neil Armstrong a Buzz Aldrin byli první lidé, kteří přistáli na Měsíci

Pilotovaný let Apollo 11 - Armstrong, Aldrin, Collins

16. července 1969 ve 14.32 odstartoval z mysu Canaveral na Floridě Saturn V, jenž vynesl na dráhu k Měsíci kosmickou loď Apollo 11. Tento let je milníkem nejen v dějinách kosmonautiky a pilotovaných kosmických letů, ale také důležitým milníkem v dějinách samotného lidstva.

Po úspěšném navedení kosmické lodi na oběžnou dráhu kolem Země dochází v 17.57 k přestavbě lodi, která má v tuto chvíli hmotnost 43 864 kg a navedení na dráhu k Měsíci. O den později, 17.7.1969 v 10.32 seč je Apollo 11 vzdáleno od Země již 163 530 km a jeho rychlost poklesla na 1,84 km/s. 18.7. ve 3.00 seč je vzdálenost Apolla 11 od Země již 257 000 km a rychlost klesá na 1,29 km/s.

Dne 19.7. ve 13.32 seč vstupuje Apollo 11 do sféry gravitačního vlivu Měsíce a začíná se s opět vzrůstající rychlostí přibližovat k povrchu Měsíce. V 9.32 je kosmická loď již jen 39 000 km od Měsíce a v 17.32 již jen pouhých 4 528 km. Jeho rychlost přitom vzrostla na 1,97 km/s. V 18.03 byl zapálen hlavní motor velitelské sekce a Apollo 11 bylo navedeno na oběžnou dráhu kolem Měsíce.

Čtěte také: Apollo 8 - Vánoční mise; pilotované lety na Měsíc

O pár minut později, v 18.21.50 se rádiový signál přerušuje a Apollo 11 mizí za měsíčním diskem. Nad odvrácenou stranou Měsíce byl přitom proveden další motorický manévr, kdy byla rychlost Apolla 11 snížena o dalších 0,89 km/s a kosmická loď se dostala na oběžnou dráhu ve výšce 315,4 - 113,7 km nad povrchem Měsíce. V 18.47.30 se Apollo 11 vynořila zpoza měsíčního disku.

Další motorický manévr ve 22.43.37 seč snižuje rychlost o dalších 48 m/s, což mělo za následek snížení oběžné dráhy. Ta má nyní výšku 99,4 - 121,3 km, kterážto je výhodnější pro přistávací manévr výsadkového modulu, jenž se od velitelské lodi odpojuje v 18.47 během 13. obletu Měsíce. Columbie na oběžné dráze osiřela s jediným astronautem na palubě (Michael Collins) a Orel (Eagle) se vydává s N. Armstrongem a E. Aldrinem k povrchu Měsíce.

V 19.12 zažehuje Aldrin motor přistávacího modulu, jenž má v tomto okamžiku hmotnost 16 456 kg, na 8,2 sekundy a snižuje rychlost výsadkového modulu o 0,79 m/s. Asi o hodinu později je motor znovu zažehnut na 29,9 s a rychlost snížena o dalších 23,29 m/s. To stačí k tomu, aby se nejnižší bod oběžné dráhy výsadkového modulu přiblížil na 14,63 km nad povrchem Měsíce. Ve 20.11 pak začíná samotný přistávací manévr.

Orel se začal přibližovat k měsíčnímu povrchu, na dráze přistání se objevuje tzv. Západní kráter, významný orientační bod. Avšak vybrané místo přistání se ukazuje jako nevhodné, na ploše leží příliš mnoho velkých kamenů, které by mohly při přistání Orla ohrozit. Posádka proto manévruje nad povrchem a hledá vhodnější místo. Přitom přistávacímu modulu začíná docházet palivo a hrozí, že se astronauti budou muset vrátit. Nakonec orel přistál, pouhých asi 30 sekund před vyčerpáním paliva! Stalo se tak 20.7.1969 ve 21.17.39 seč. Splňuje se tak sen nejen Julese Verna (8.2.1828 - 24.3.1905)…

Přistávací modul, jenž byl nazván Eagle (Orel) přistál v poměrně rovném kráterovém poli uprostřed Moře klidu (Mare Tranquillitatis), které je pokryto protáhlými až kruhovými sekundárními krátery, které, bez ohledu na velikost a existenci paprsků, mají valy s výškou okolo 7 - 8 m. Základní hmotou, která tvoří povrch této oblasti, je regolit, velice jemný písek a prach.

V regolitu jsou rozesety kameny nejrůznějších tvarů a velikostí s rozdílnou strukturou. Plocha přistání je lemována balvanovým polem s kameny o velikosti v průměru půl metru. Některé z kamenů leží na povrchu, jiné jsou z větší či menší části zasypány. Regolit je žlutohnědé barvy, ale ta se působením světelných efektů mění. Krajina Moře klidu je křižována jemnými kráterovými paprsky, které vycházejí z kráterů Alfraganus vzdáleného asi 160 km, Theophilus (asi 320 km) a Tycho (asi 1 500 km).

Bezprostředně po přistání a kontrole systémů byly zahájeny přípravy k výstupu na měsíční povrch. Tehdejší televizní přenos z výstupu na povrch Měsíce sledovala asi miliarda lidí. Konečně se na obrazovce ukazuje postava spouštějící se žebříku k povrchu a se slovy "Je to malý krok pro člověka, ale obrovský skok pro lidstvo" vstupuje 21.7.1969 ve 3.56.21 seč první pozemšťan - Neil Armstrong - na povrch Měsíce.

Za ním sestupuje na povrch Měsíce i Edwin Aldrin. Astronauti se rychle dávají do práce. Fotografují, odebírají vzorky hornin, kterých přivezli na Zemi celkem asi 22 kilogramů. Následuje vykládka a montáž zařízení ALSEP, které bude zkoumat Měsíc a předávat informace na Zemi i po odletu astronautů.

Po poměrně krátkém pobytu na povrchu Měsíce se do výsadkového modulu vrací E. Aldrin následován N. Armstrongem. Neil Armstrong strávil na povrchu Měsíce 2 hodiny a 31 minut a 40 sekund, E. Aldrin asi o čtvrhodinu méně.

Po uložení vzorků hornin v modulu se opět otevírá poklop výsadkového modulu a na povrch Měsíce letí autonomní systém skafandru, přezůvky, ale dokonce i unikátní fotoaparát Hasselblad 500EL s objektivem Bigon 1:4,5/38 mm. Tedy vše již nepotřebné, aby se maximálně odlehčil návratový modul.

Po 21 h 36 min a 20 s po přistání na povrchu Měsíce zažehují astronauti v 18.54 motor návratového modulu a vydávají se na zpáteční cestu. Motor pracoval celkem 439,9 s a udělil návratovému modulu rychlost 1 545 m/s což stačilo k tomu, aby byl Orel naveden na eliptickou dráhu kolem Měsíce. Následně byla rychlost zvýšena o dalších 6 m/s a začal přibližovací manévr s velitelským modulem, jenž zatím kroužil na oběžné dráze kolem Měsíce.

Po spojení obou lodí na oběžné dráze kolem Měsíce posádka Orla přestupuje do Kolumbie. 22.7. v 0.30 byl již nepotřebný Orel odhozen a ponechán svému osudu na nízké oběžné dráze kolem Měsíce. V 5.55, po 59 h a 30 min na oběžné dráze kolem Měsíce, byl pak na 151 sekund zažehnut hlavní motor Columbie o výkonu 91 kN a rychlost lodi byla zvýšena o 0,99 km/s. Columbie nabrala kurz Země, na které po necelých třech dnech letu - 24.7.1969 v 17.51 seč - úspěšně přistála po letu dlouhém 195 h a 19 min.

• Kompletní archiv fotografií Apolla 11: http://www.hq.nasa.gov

Další související články:

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.