Snímek hvězdy AG Carinae byl pořízen k 31. výročí startu HST (Hubbleova teleskopu)

Tato obří hvězda právě vede přetahovanou mezi gravitací a zářením, aby zabránila svému zničení. Hvězda zvaná AG Carinae je obklopena rozpínajícím se obalem plynu a prachu - mlhovinou, která je tvarována silnými větry této hvězdy. Mlhovina má v průměru asi 5 světelných let, což je jen o něco více než vzdálenost, která nás dělí od nejbližší hvězdy Alfa Centauri.

Struktura kolem AG Carinae je důsledkem jedné a nebo více obřích erupcí před několika tisíci lety. Vnější vrstvy hvězdy, odpovídající hmotností asi 10 Sluncím, byly odfouknuty do vesmíru. Takovéto exploze jsou typické pro vzácný typ ultrasvítivých modrých hvězd (LBV), tzv. Wolf-Rayetových hvězd, které patří k nejtěžším známým hvězdám ve vesmíru. Jedná se o krátkou a nestabilní fázi v již tak krátkém životě oslňující hvězdy, která umírá velice mladá.

Tyto hvězdy žijí jen krátce, obvykle jen několik miliónů roků. Což je pouhý zlomek ve srovnání s asi 10 miliardami let životnosti našeho Slunce. AG Carinae, která je od nás vzdálena asi 20 000 světelných let, je stará jen několik miliónů let. Její očekávaná životnost je někde mezi 5 až 6 milióny let. Současná hmotnost AG Carinae je asi 70× větší než hmotnost našeho Slunce a svítivost odpovídá asi miliónu našich Sluncí!

Hvězdy jako AG Carinae jsou velice vzácné. Astronomové jich v naší Mléčné dráze a sousedních galaxiích místní skupiny evidují méně než 50. V této fázi tráví LBV hvězdy jen desítky tisíc let, což je v kosmickém čase pouhým mrknutím oka. Očekává se, že svůj život ukončí výbuchem jako supernova. Ty obohacují vesmír o prvky těžší než železo.

I v současné době zůstává hvězda AG Carinae nestabilní. Její spalující UV záření a hvězdný vítr (proudy nabitých částic) formují starou mlhovinu a vytvářejí její složité struktury. Hvězdný vítr AG Carinae dosahuje rychlosti až milion kilometrů za hodinu, tedy asi 10× vyšší než rychlost rozpínající se mlhoviny. Horký hvězdný vítr postupně dohání chladnější dříve vyvržený materiál. Opře se do něj a tlačí jej dále od hvězdy. Tento efekt "sněžného pluhu" vyčistil dutinu kolem hvězdy.

Materiál zářící na snímku červeně obsahuje plynný vodík protkaný plynným dusíkem. Nejvýraznějšími rysy mlhoviny, zvýrazněné modrou barvou, jsou vláknité struktury ve tvaru pulců a bublin. Jedná se o prachové shluky osvícené hvězdou. Pulčí struktury vlevo dole jsou hustší shluky prachu vytvarované hvězdným větrem. Snímek byl pořízen ve viditelném a ultrafialovém světle.

Pár zajímavostí o HST

Provoz Hubbleova kosmického dalekohledu byl zahájen 24. dubna 1990. Od té doby provedl HST více než 1,5 miliónu pozorování asi 48 000 nebeských objektů.. Za svou 31letou pouť obletěl kosmický teleskop naší planetu více než 181 000 krát přičemž urazil vzdálenost přes 7,2 miliardy kilometrů. Pozorování HST přinesla více než 169 terabajtů dat, která jsou dostupná současné i budoucí generaci badatelů.

• Zdroj: Hubble Celebrates 31st Birthday with Giant Star on the Edge of Destruction