Tatry a tatranská plesa, největší a nejhlubší

Co možná nevíte o tatranských plesech

Plesa. Jejich modravé hladiny čeřené vánkem se lesknou jako magická oka. Odpradávna podněcovaly lidskou fantazii. Lidé v nich hledali tajná spojení s mořem, později poklady a ještě později klíč k řadě hádanek o vývoji Tater v posledních glaciálech – dobách ledových. Právě dobám ledovým vděčíme za vznik a existenci řady tatranských ples, která dělíme na dva základní typy – morénové a karová.

Morénová plesa vznikla v místech zahrazení údolí nánosy, které před sebou tlačily ledovce, které se v dobách ledových v Tatrách nacházely. Tato plesa jsou obvykle málo hluboká a jsou relativně náchylná na zásahy zvenčí. Stačí připomenout typické morénové pleso – Skalnaté pleso, které je dnes již prakticky vyschlým. Naopak ta nejhlubší plesa jsou obvykle karová, neboť vznikla v hlubokých sníženinách (karech), které do skalního podloží vyhloubila síla ledovců.

Největší a nejhlubší plesa se nacházejí v polské části Tater. Na severní straně se totiž nacházely ty největší ledovce, jejichž erozní síla se mohla projevit plnou měrou. Největším tatranským plesem je Morskie oko, jehož rozloha činí 34,93 ha.

I druhé a třetí místo zaujímají plesa v polské části Tater. Jsou to Wielki Staw Polski (34,35 ha) a Czarny Staw Polski (20,64 ha). Teprve čtvrtou příčku zaujímá největší pleso slovenské části Tater – Veľké Hincovo pleso (20,08 ha). Deset největších ples slovenské části Vysokých Tater ukazuje následující tabulka:

Nejhlubším plesem celých Tater je Czarny Staw, který dosahuje hloubky nepředstavitelných 72 metrů. Nejhlubším plesem Slovenské části Tater je Veľké Hincovo pleso s hloubkou 53 metrů. Snad pro úplnost si uveďme ještě dva primáty. Nejdéle zamrzlým plesem je Vyšné Wahlenbergovo pleso. Na jeho hladině se led udrží až po 270 dní v roce.

A zkuste uhodnout v jaké výšce se nachází nejvýše položené nevysychající tatranské pleso. Pokud jste hádali 2 192 metrů a navíc jste k výšce přiřadili i jméno, pak jste skutečnými znalci Vysokých Tater. Pro ty, kteří se Tatry teprve chystají poznávat uvádím, že nejvýše polženým nevysychajícím plesem Vysokých Tater je Modré pleso pod masívem Malého Ľadového štítu. Plocha tohoto plesa je jen 0,4 ha a hloubka asi 4,5 metru.

Poněkud méně známými jsou plesa Západních Tater. V tomto pohoří nenaleznete ani tak velká plesa jako ve Vysokých Tatrách, ani jejich počet není tak vysoký. Největším plesem Západních Tater je Dolné Roháčske pleso s rozlohou 2,22 ha. Nejvýše položeným plesem je Horné Bystré pleso s nadmořskou výškou 1875 m. Toto pleso je zároveň nejhlubším plesem tohoto pohoří. Maximální hloubka činí 12,5 metru.

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.