Hranická propast, bezedná propast v termálním Hranickém krasu u Teplic nad Bečvou je světovou rekordmankou!

S hloubokou -519,5 (-450) m je Hranická propast rekordmankou!

Hranická propast se asi vymkla kontrole a je nejspíše bezedná. Lidé sice o každé poněkud hlubší propasti, ke kterým patří i ona tajuplná Hranická propast, často hovořívají jako o bezedné, ale obvykle není na těchto povídačkách ani za mák pravdy. Ovšem u každého pravidla se občas najde nějaká ta výjimka. K nim patří i Hranická propast u Teplic nad Bečvou, která je největším povrchovým krasovým jevem Hranického krasu.

Hranická propast se nachází uprostřed světlých listnatých lesů v sousedství lázní Teplice nad Bečvou. Jako žraločí tlama se tady rozevírá hrdlo krasové jámy, která pokračuje zatopeným hrdlem propasti dále.

Hranický kras je budován ostrůvky vápenců devonského stáří o mocnosti 800 až 1 000 metrů. Samotná propast i blízká Zbrašovská aragonitová jeskyně vděčí za svůj vznik pramenům teplé kyselky, která podél puklin vyvěrá na povrch z velkých hloubek. Hranická propast je nejhlubší zatopenou sladkovodní jeskyní světa. Z vrcholu žebříčku sesadila i italskou propast Pozzo del Merro (392 m). Propast leží v Národní přírodní rezervaci Hůrka, která byla vyhlášena již roku 1952. Její výměra činí 37,45 ha.

Hloubkové ponory do Hranické propasti

Do průzkumu Hranické propasti se záhy pustili potápěči. První pokus se odehrál v roce 1961. V roce 1968 bylo dosaženo hloubky 88 metrů. Na ještě hlubší ponor si museli potápěči počkat na modernější a dokonalejší techniku. V roce 1981 se potápěčům L. Benýškovi a F. Travěncovi podařilo sestoupit do hloubky 110 metrů. A přestože dýchali směs hélia, dusíku a kyslíku, tak ani jim se nepodařilo tajemství dna Hranické propasti odhalit.

V následujících letech podnikl několik hloubkových ponorů Belgičan Michael Pauwels. Přestože v roce 1993 dosáhl úctyhodné hloubky 155 metrů nesestoupil ani on na její dno. Šachta Hranické propasti dále klesala do ještě temnější hlubiny.

V roce 1995 si Belgičan přivezl na pomoc dálkově ovládaného robota Hyball, který po mnoha pokusech pronikl do hloubky 205 metrů. Ale i z této neuvěřitelné hlubiny jeho kamery zprostředkovávaly pohled na dále se svažující šachtu, která mířila téměř kolmo dolů. Legenda i tentokráte odolala i té nejmodernější technice. Na odhalení skutečné hloubky Hranické propasti si tedy stále musíme ještě počkat… Geologové dnes odhadují, že by Hranická propast mohla dosahovat hloubky okolo 800 i více metrů, čemuž nasvědčují teplota a chemické složení její vody.

Od 27.9.2016 je Hranická propast světovou rekordmankou!

Léta snažení týmu kolem polského potápěče Krzysztofa Starnawského přinesla konečně kýženého výsledku. Po úspěšném ponoru se dne 27. září 2016 podařilo spustit robotickou sondu v Hranické propasti do hloubky 404 metrů. Ponor byl ukončen nikoliv z důvodu dosažení dna, ale proto, že bylo dosaženo konce vodícího kabelu robotické sondy.

Hranická propast se tak rázem stala světovou jedničkou. Tedy alespoň mezi zatopenými propastmi. Hranická propast sesadila z pomyslného piedestalu dosavadní jedničku, italskou propast Pozzdo del Merro, která má hloubku 392 m. Hranická propast má hloubku (dosud známé) zatopené části minimálně 404 metrů, avšak na základě chemické analýzy a teploty vody výzkumníci předpokládají, že by propast mohla sahat do hloubky až někde mezi 800 či 1 200 metry.

Spolu s nezatopenou částí tak dnes činí známá hloubka Hranické propasti 473,5 metrů. Propast v Hranickém krasu tak již není pouze českou, ale rovnou i světovou rekordmankou.

Předchozí rekord z 1.10.2012 - Hranická propast má již 442,5 m!

Do začátku října 20012 činila ověřená hloubka (včetně nezatopené části) propasti úctyhodných 275 metrů, což ji řadí na první místo mezi propastmi v České republice, ale je i nejhlubší propastí ve střední Evropě. Vždyť i velice populární Macocha za Hranickou propastí zaostává o plných 102 metrů! Navíc v roce 1980 sonda J. Pogody naměřila hloubku 260 metrů, což by i se suchou částí činilo dohromady 329,5 m.

Hranická propast dlouho nedala spát polskému potápěči Krzysztofu Starnawskému. Ten nyní při svém téměř 9 hodin dlouhém ponoru do hloubky 217 m (a krátce až 225 m) spustil měřící sondu do hloubky 373 m.

To by spolu s nezatopenou části Hranické propasti posunulo hloubku na úctyhodných 442,5 m, jak uveřejnily na svých stránkách Novinky.cz. Badatelé nicméně předpokládají na základě měření teploty vody a nasycenosti CO₂ hloubku propasti až někde u hranice 1 000 m!

Pokud byste se chtěli podívat na video z posledního rekordního ponoru, pak můžete tady: Hranická propast 217m ponor Kryzstof Starnawski.

Milníky výzkumu Hranické propasti

• -6 m, 1961 B. Kopecký
• -12 m, 1963 M. Kostečka
• -42 m, 1963 M. Pogoda
• -60 m, 1964 S. Huvar a V. Šráček
• -82 m, 1966 V. Kocián a I. Gregor
• -88 m, 1968 V Brenza a Š. Hanny
• -175 m, 1974 sonda M. Pogoda
• -100 m, 1985 L. Černík
• -110 m, 1991 L. Benýšek a F. Travěnec
• -130 m, 1988 D. Skoumal a M. Haša
• -155 m, 1993 M. Pauwels
• -205 m, 1995 sonda Hyball
• -170 m, 2005 P. Říha
• -220 m, 2009 sonda M. Lukáš, J. Žilina a P. Stejskal
• -373 m, 2012 sonda K. Starnawski
• -404 m, 2016 sonda K. Starnawski
• -450 m, 2020

Hranická propast, pověst

Otvor Hranické propasti (nazývané rovněž Teplická propast či Kmotrův důl) vůbec nenasvědčuje tomu, jaká doslova bezedná hlubina se v něm skrývá. Tuto nenápadnost navíc podtrhuje skutečnost, že jedna ze stěn propasti klesá k vodní hladině tak pozvolna, že se k ní dá dojít (toto je ovšem zakázáno) pohodlně i v botaskách.

I přesto se toto místo nikdy netěšilo dobré pověsti. Již v 16. století se Hranická propast uváděla jako bezedná. Tato pověst přetrvávala až do počátku 20. století, kdy se místní obyvatelé rozhodli její bezednost ověřit. A když se jejich olovnice zastavila v hloubce 36 metrů, bylo rázem po pověsti.

Alespoň na nějaký čas. V 60. letech 20. století se totiž speleologickým potápěčům během jejich ponoru podařilo zjistit, že v inkriminovaných 36 metrech dno propasti rozhodně neleží, ale že Hranická propast pokračuje šikmou stěnou dále do hlubiny. Stará legenda byla oprášena. Tehdy jim technika dovolila sledovat stěnu až do hloubky 60 metrů. Bez toho, že by se jim podařilo dosáhnout dna.

Hranická propast a Hranický kras

Hranická propast se ale může pyšnit i řadou dalších zajímavostí. Jako součást Hranického krasu vývojově souvisí s blízkou turisticky přístupnou Zbrašovskou aragonitovou jeskyní, kterou nalezneme na druhé straně řeky Bečva. Voda v Hranické propasti si udržuje celoročně stálou teplotu okolo 15 °C a navíc se v podstatě jedná o minerálku, neboť její voda je silně nasycena rozpuštěným oxidem uhličitým.

Oxid uhličitý vyvěrá i v již zmíněné jeskyni, kde vytváří nebezpečné kapsy s vysokými koncentracemi jedovatého oxidu uhličitého. Proto je pohyb turistů v této jeskyni omezen a občas se prohlídková trasa stavu oxidu uhličitého přizpůsobuje. V jedné z takových nebezpečných plynových jezer zahynul i objevitel Zbrašovských jeskyní Čeněk Chromý.

Návštěvu Hranické propasti mohu doporučit jako skvělý tip na nedělní výlet, který lze spojit s prohlídkou blízké Zbrašovské aragonitové jeskyně čí nedalekého hradu Helfštýn a nebo v lesích zapomenuté zříceniny hradu Drahotuš.

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.