Grand Prix Ekofilmu získal francouzský dokument Low-Tech. Uspěla i Austrálie a Kanada. Čeští tvůrci letos bez ceny

"Letošní ročník Ekofilu přinesl mimořádně silnou konkurenci a vítězné snímky určitě patří k současné špičce environmentální kinematografie," uvedl prezident festivalu Ladislav Miko. "Tyto filmy nejen informují o klíčových ekologických tématech, ale také inspirují k akci a změně přístupu k našemu životnímu prostředí."

"Sešly se opět skvělé filmy, které spojuje letošní téma Jak (ne)zabít přírodu. Jasně ukázaly, že klíčem k její záchraně je osobní vztah s přírodou a pochopení, že i my jsme příroda. Letošní Grand Prix - Cenu ministra životního prostředí pak získal vizuálně velmi zdařilý francouzský snímek Low-tech režiséra Adriena Bellaye. Na osobním příběhu ukazuje návrat člověka k soběstačnosti tak, aby nebyl zcela závislý na hi-tech technologiích. Proč vyhazovat nefunkční tiskárnu, když ji lze jednoduše opravit a znovu používat? Je nutné kupovat stále nové věci, když můžeme ty staré recyklovat? Jak bydlet a respektovat přitom přírodu? Film tak otevírá otázky, které jsou a budou velmi aktuální pro každého z nás," říká ministr životního prostředí Petr Hladík.

Film z roku 2023 představuje hnutí low-tech, které prosazuje navrhování a sdílení jednoduchých, dostupných technologií. Sleduje průkopníky tohoto přístupu a zkoumá, zda může být řešením současných environmentálních výzev. "Jedná se o inspirativní portrét praktického, dostupného ekologického hnutí, které zpochybňuje naši závislost na high-tech řešeních. Ukazuje lidi, kteří se aktivně vracejí k udržitelným, nízko-technologickým praktikám. Režisér Adrien Bellay jím divákům nabízí vizi budoucnosti formované vědomými volbami," říká zahraniční členka poroty, skotská producentka Rachel Caplan.

Cenu prezidenta festivalu získal španělský dokument Obětované území (Wao Zone) režisérky Nagore Eceiza Mujika. Tento snímek z roku 2024 se zaměřuje na těžbu ropy v ekvádorské Amazonii, oblasti s největší biodiverzitou na světě. Festivalový porotce a oceňovaný dokumentarista Jan Svatoš o něm říká: "Film zdůrazňuje důležitost ochrany práv a kultury původních obyvatel v kontextu moderního světa. Originální kamera přináší autentický pohled na život lidu Waorani a jejich boj s giganty. Tvůrci dokázali přiblížit složité ekologické a sociální otázky širokému publiku v optimální délce, takže příběh neztratil na odbornosti ani naléhavosti."

V kategorii Krásy přírody zvítězil australský snímek Po dešti (Follow the Rain) režisérů Catherine Marciniak a Stephena Axforda. Tento fascinující dokument z roku 2023 nabízí pohled do málo prozkoumaného světa hub. Režiséři a lovci hub představují divákům dosud neobjevené druhy hub rostoucích v Austrálii, provázejí je tropickými ostrovy, prastarými deštnými pralesy i nehostinnou pouští. "Film nás zaujal svým poselstvím. Vyjadřuje, jak málo prozkoumaný je svět kolem nás, do kterého tak neopatrně zasahujeme. Ukazuje, jak je svět komplexní a propojený skrz fascinující časosběrné záběry růstu a odcházení hub," vysvětluje volbu influencerka Rozárie Haškovcová, která byla letos členkou poroty.

Kategorii Vize přírody ovládl německý snímek Špinavé obchody - lov odpadkové mafie (Dirty Deals with German Garbage - Hunting for Trash Traffickers) režisérů Michaela Billiga a Mariuse Münstermanna. "Jak se může stát, že na českých skládkách končí německé plasty? Sledování nákladního vozu naloženého odpadem z Bavorska odhaluje neblahou pravdu: zfalšované dokumenty promění německý odpad v český a zapojené firmy inkasují obrovské nelegální zisky. Odpadová kriminalita je možná také díky našemu nezájmu o to, co se s odpady skutečně děje," říká specialistka na interpretaci místního dědictví a dlouholetá festivalová porotkyně Blažena Hušková.

V kategorii Ve zkratce zvítězil kanadský snímek Nittaituq režisérů Camille Poirier, Mathilde Poirier a Flore Sergeant. "Příběhy a varování o tání ledovců slyšíme dnes a denně a možná význam a obsah těch slov už moc nevnímáme. Film vypráví o lidech, kteří jsou k tání ledovců nejblíže a přináší zprávu, s čím vším může v jejich životech ztráta ledu zamíchat. S kulturou, vlastní identitou, s pocitem bezpečí. Princip této ztráty, narušení rovnováhy, ohrožení živobytí a tradicí se dá přenést do každého koutu naší země, kde klimatická změna způsobuje změny, které jsou náročné a stresové. Zmínil bych tuto silnou větu z filmu: My Inuité se budeme adaptovat na změnu, která přijde, protože život tady milujeme," popisuje filmař Prokop Pithart, další z porotců festivalu.