Průvodce |
Karpattreky |
Horolezectví |
Cykloturistika |
Cestování |
Lyžování |
Příroda |
Soutěže |
Aktuality |
Zajímavosti |
Kalendář |
Napsat článek |
Reklama |
Více… |
|
 |
||
| Poslední aktualizace: 12.6.2024 |
|
Treking > Naše vrcholy > Vysoké Tatry, nejvyšší vrcholy - seznam (tabulka) nejvyšších tatranských štítů
Vysoké Tatry, nejvyšší vrcholy - seznam (tabulka) nejvyšších tatranských štítůAbecední seznam tatranských štítů5.2.2013 | Otakar Brandos
Názvosloví Vysokých Tater je neustále doplňováno a rozšiřováno. Na hlavním hřebeni a bočních hřebenech je dnes pojmenováno asi 1 500 objektů - štítů, věží, věžiček, sedel a lávek. Svá jména tak má téměř každý brdek, věžička či hromádka kamení, v nichž se normální turista či horolezec vyzná jen velice obtížně. 
Níže jsem na základě publikace "Od A po Z o názvoch Vysokých Tatier" Ivana Bohuša, horolezeckých průvodců A. Puškáše (svazek 1 až 10) a oblíbené horolezecké mapy sestavené na základě průvodců Kroutila, Gellnera, Paryského a Puškáše. Vypustil jsem objekty okrsku Liptovské kopy (podcelek Západní Tatry), které Ivan Bohuš omylem zahrnul do okrsku Vysoké Tatry (podcelek Východní Tatry). Výška některých vrcholů se v různých zdrojích občas i poměrně výrazně liší (až o 20 metrů), vycházel jsem proto ve sporných případech z dat horolezecké mapy. U některých objektů by jistě šlo také diskutovat, zda-li se jedná o samostatný vrchol nebo "nenápadnou" elevaci hřebene. Přehled přesto přiblíží ohromnou členitost Vysokých Tater. Čtěte také: Vysoké Tatry, turisticky přístupné štíty Abecední seznam štítů a vrcholů Vysokých TaterVysoké Tatry jsou jediným pohořím (okrskem) Slovenska, které má velehorský charakter. Vysoké Tatry mají všechny znaky vysokohorské krajiny - velkou nadmořskou výšku, vysokou členitost a bohatství různých skalních forem - štítů, skalních stěn, věží… Vysoké Tatry se rozkládají na území o ploše 341 km2, z čehož 260 km2 připadlo Slovensku. Délka hlavního hřebene Vysokých Tater činí asi 26 km. Průměrná výška Vysokých Tater činí asi 1 700 metrů, přičemž průměrná nadmořská výška štítů dosahuje hodnoty 2 357 m, střední výška jejich hlavního hřebene činí 2 279 m, přičemž střední výška sedel tohoto hřebene je 2 198 m. Střední vertikální členitost hřebene tak dosahuje pouhých 159 m… Již III. doplněné a zcela přepracované vydání průvodce Vysoké Tatry je tentokráte doplněno o polskou část Tater, která je logickou a nedělitelnou součástí tohoto horského celku. 
Vedle obecných informací tady naleznete podrobný místopisný rejstřík, uživateli velice oblíbené rozhledové růžice a především panoramatické fotografie s popisy významných vrcholů, sedel a ples, výřezy reliéfních turistických map v měřítku 1:50.000 se zákresy turistických tras a velké množství fotografií (316 fotek, mapky, rozhledové růžice). Velkou část knihy pak samozřejmě tvoří popisy jednotlivých túr, ať již na slovenské a nebo polské části Tater.
Líbil se vám tento článek? Diskuse k tomuto článkupřidat názor zobrazit celou diskusi
Skvelá práca tento zoznam, muselo to zabrať kopu času!
Zaujímalo by ma, odkiaľ si čerpal výšku Sokolej veže a Prostrednej Končistej.
P.S.: Javorový štít tam je uvedený dva krát (aj ako Veľký Javorový)
A Belianska kopa patrí do Vysokých Tatier? Nie náhodou do Belianskych?
jsou uvedeny hned ve druhém odstavci :-)) Byla to poměrně drbačka, protože různé mapy poskytovaly různé údaje. Stejně tak i výše uvedené knihy poskytovaly lišící se výškové údaje, takže bylo potřeba si "vybrat". Některé výšky tak mohou být plus mínus nějaký ten metřík, ale s geodetickým GPSkem to nepoběžím přeměřovat, to přenechám jiným :-)) Rozvrtáno jsem to měl cirka půl roku. No a Bel. kopa je fakt součástí BT /původně jsem měl v tabulce i vrcholy Belianek/, hned to opravím. Díky za upozornění.
S tou presnosťou výšok mi je to jasné, čo zdroj to iný údaj... Zaujímalo ma, odkiaľ si prevzal výšky tých dvoch konkrétnych vrcholov, pretože ja som sa k nim v mne dostupných zdrojoch nedopátral (Hlaváček, Kroutil, Puškáš).
Tú mravenčiu prácu si viem predstaviť a oceniť, sám sa priebežne pokúšam kompletný zoznam zostaviť, najväčší problém je naozaj v tom, čo považovať za samostatný vrchol. Často sú pomenované a okótované práve rôzne vyvýšeniny, ktoré si človek v teréne ani nevšimne, na druhej strane u mnohých výrazných vrcholov sa človek výšky nedopátra.
vrchů, na které se ptáš, si na zdroj nepamatuji. Musel bych opět vyhrabat tu hromadu map a knížek a znovu to projet, ve které jsem na údaj naďabil. Mate se mi, že to bylo z bedekrů od Puškáše, ale opravdu si nejsem jistý.
Jako nejužitečnější a nejpřehlednější zdroj informací pro to, co považovat za sam. věž se, možná paradoxně, ukázaly knížky "Vysoké Tatry pro horolezce, I a II" od Františka Krooutila, STN 1956…
Další související články:+ Původ tatranského názvosloví+ Tatry nejsou totéž co Vysoké Tatry, geomorfologické členění Tater + Tatranské doliny, Vysoké Tatry + Lomnický štít - lanovka a astronomická observatoř + V Tatrách vzhůru pod zem aneb za tajemstvím krápníkových a nekrasových jeskyní + Počasí v Tatrách - předpověď online + klima, teploty, srážkové úhrny a délka slunečního svitu |
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji
stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet
