Průvodce |
Karpattreky |
Horolezectví |
Cykloturistika |
Cestování |
Lyžování |
Příroda |
Soutěže |
Aktuality |
Zajímavosti |
Kalendář |
Napsat článek |
Reklama |
Více… |
|
 |
||
| Poslední aktualizace: 13.12.2024 |
|
Treking > Naše vrcholy > Nejvyšší hora Slovenska, nejvyšší slovenské hory podle jednotlivých pohoří, horských kotlin a nížin
Nejvyšší hora Slovenska, nejvyšší slovenské hory podle jednotlivých pohoří, horských kotlin a nížinNejvyšší hora Slovenska, přehled pohoří + dalších geomorfologických celků, slovenské hory19.3.2008 | Otakar Brandos
Na této stránce uvádím přehled nejvyšších vrcholů jednotlivých slovenských pohoří a dalších geomorfologických celků jako jsou pahorkatiny, nížiny aj. 
Řazení celků není abcední, ale od nejvyšších pohoří po pohoří nejnižší. Navíc toto "turistické" členění zcela exaktně nekopíruje oficiálně přijaté geomorfologické členění Slovenska, vedle celků jsem vypíchl i některé z turistického hlediska významné podcelky. Například Západní Tatry, Východní Tatry (Vysoké a Belianské Tatry) aj.
Líbil se vám tento článek? Diskuse k tomuto článkupřidat názor zobrazit celou diskusi
Dle již zmiňovaného mapového portálu esprit (v současnosti bohužel nefunkční) + vrstva REZM10 na geoportal.gov.cz: Horehronské podolie - kóta 991 m nad Telgártem, Slovenský raj - Borovniak 1271,5 (sousední vrchol Ondrejiska), Krupínska planina -kóta 807 v Závozske vrchovině (poblíž Kopaného závozu), Hornádska kotlina - kóta 890 m (48.976361, 20.17475), Žilinská kotlina - Petrová 637 m, Hornonitrianska kotlina - Malý Gríč 876 m, Bodvianská pahorkatina - Liščia diera 401 m (48.465667, 20.4675). U Juhoslovenské kotliny jsem nalezl Strážnou horu, ale s uváděnou výškou 332 m západně od Veľké nad Ipľom.
Avšak ne vše, co se dá nalézt na různých mapových portálech musí být pravda. Například Malý Grič neleží v Hornonitranské kotlině, nýbrž v pohoří Tribeč, nesedí vám ani Bodvianská pah. Další jsou nejisté a nesouhlasí s řadou jiných zdrojů. O Borovniaku vedle Ondrejiska ve Slovenském ráji vím (máme nakonec k tomu i článek na Trekingu od Jana Šiřiny - http://www.treking.cz/treky/ondrejisko.htm . Zůstává přesto otázkou, nakolik je nový údaj o Borovniaku správný, resp. nejde-li spíše o záměnu toponym oproti výškám. Proto s případnou změnou v tabulce nespěchám.
Asi nejen já se domnívám, že poslední geomorfologické členění Slovenska, jehož mapovým výstupem byla právě ona mapa na espritu a nově je i na geology.sk je tím nejrelevantnějším zdrojem informací. Více informací zde http://www.geology.sk/new/sk/sub/Geois/node/751. Na této stránce je i funkční mapový portál geomorfologického členění a v něm je jasně rozeznatelné, že Malý Gríč je opravdu v Hornonitrianské kotlině (naopak V.Gríč již nikoli), naopak Mušinka uváděná vámi jako nejvyšší vrchol Bodvianske pahorkatiny leží dosti hluboko v Slovenském krasu (hranice mezi Bodvianskou pahorkatinou a Slovenským krasem cede zhruba souběžně se silnicí Plešivec - Domica a co je na východ od ní, je Slovenský kras. Co se týče Ondrejiska a Borovniaku, tam jsou udávané výšky obou vrcholů v různých mapách různá (převažuje však cca těch 1272 m pro Borovniak a 1270 m pro Ondrejisko), poloha obou vrcholů je však shodná. V klasických turistických mapách bývá pojmenováno jen Ondrejisko.
zisli by sa mi teraz :)
vrchy resp. nejnižší body jednotlivých pohoří by asi byly zajímavé, ale to zpracovat by musela být pořádná fuška :-)) Ty stohy knih, které by bylo třeba prolistovat (pročíst) si raději ani nepředstavuji…
Pokiaľ dovolíte, aby som pridal názor, nuž potom: Takáto úloha nemá riešenie, pretože najskôr by muselo byť dostatočne jasne (a prakticky a zmysluplne atď.) definované, čo je "najmenší vrch", resp. čo ešte/práve je vrch a čo už vrch nie je. ---- A dodatok: Skutočne sa v živote všetko točí okolo samých "naj"? Nie je život predovšetkým "taký obyčajný stred"? A nie je preto užitočnejšie, prospešnejšie hľadať užitočnosti, zaujímavosti, krásu, poéziu atď. práve v týchto "priemernostiach"?
super tabulka vela info ! vdaka
Zámčisko nie je najvyšším bodom Chvojníckej pahorkatiny. Tým je plochá vyvýšenina asi pol kilometra JJZ smerom, na ktorej je vysielač. Výškomer nakalibrovaný na Zámčisku mi ukázal na tomto mieste 442 m, teda o 8 metrov viac.
Podle mých údajů je nejvyšším vrchem Zámčisko. Zmíněný výškoměr je barometrický, GPS a nebo kombinace obojího? Tato měřítka totiž nemusí být (ani přes kalibraci) zcela spolehlivá.
Nesúhlasím s Mušinkou v Bodvianskej pahorkatine pretože sa nachádza na území Slovenského krasu-geomorfológia Slovenska 1:500000, ešte o tom treba presvedčiť vedúceho archívu v GKÚ.
V ktorej mape nájdem vrch Záhura 717 m v Šarišskej vrchovine? Treba uvádzať aj zdroj(e) údajov.
1. Určite sú (sme) aj ďalší, ktorí sledujú (menej alebo viac, spontánne alebo systematicky) otázky súvisiace s geomorfologickým členením a s názvami geografických objektov. Nie všetci sú (sme) však ochotní zapájať sa do diskusií, ktoré sa neriadia presnými, jasnými pravidlami, nemajú určitú minimálnu kvalitatívnu úroveň. Úroveň diskusie sa posudzuje podľa komplexu kritérií, predovšetkým podľa kvality diskusných príspevkov (vecnosť, jasnosť argumentácie, ale aj gramatická bezchybnosť atď.). Akú vážnosť by mal mať prejav, v ktorom sa napríklad elementárne gramatické pravidlá považujú za zjavnú zbytočnosť?
2. Pre účely turistiky je veľmi vhodné uvádzať podobné údaje aj pre väčšie podcelky relatívne veľkých (na slovenské pomery) geomorfologických celkov. Teda napríklad aj najvyšší vrch Ďumbierskych Nízkych Tatier (zároveň celých Nízkych Tatier, Ďumbier) aj Kráľovohoľských Nízkych Tatier (Kráľova hoľa).
Nájsť najvyšší vrchol vysokého pohoria - nad 1000 m, nie je až taký problém , možno je skôr problém s výškou (Veľký Choč 1608 m), potrebujeme určiť geomorfologické celky v mierke aspoň 1 : 100000, inak nevieme presne hranice celkov a nevieme zaradiť vrch do celku, podcelku atď.
Neviem do akej miery je tato digitalna mapa spolahliva, ale na jej zaklade je mozne urcit hranice geomorfologickych celkov pomerne presne http://194.160.66.6:8088/esprit2/mapviewer.jsf?width=1030&height=487
veľmi dlho sa načítava - u mńa, pôvodný zdroj bude asi tiež Mazúr, Lukniš 1985. a nie sú tam všetky vrcholy.
dúfam že som to nepísal zbytočne, lebo inak sa tomuto na Slovensku nikto nevenuje.
mám ešte problém s Hornonitrianskou kotlinou : Handlovské sedlo 602 m alebo Velky vrch 758m, príp. ešte Východná šachta. Podobne aj Podunajská rovina a Žiarska kotlina- určenie hraníc
šarišská vrchovina mi vychádza na vtáčiu horu 6989 m, alebo potom na dubie 714 m
opravujem na 698 m
nesúhlasím s Hornádskou kotlinou môj údaj : Roveň 708 m , údaj GKÚ Holý vrch 1077 m. Budem žiadať opravu v ŠR SR.
skôr by som súhlasil s Holým vrchom 1077 m, problém je s určením hranice.
zatial nebol opraveny udaj Borská nížina , správne má byť Kaplnka Márie Magdalény 297 m a tiež chýbajúci údaj Dolnomoravský úval Vrátna 302 m
na tento článok a pozerám, ľe ide zjavne o hlboké nedorozumenie, čomu nasvedčuje aj pomerne bohatá diskusia... chcem sa dotknú» len jednej jednotky - Hornádskej kotliny; ako uľ vyplýva z jej názvu, nemoľno ju zaradi» medzi pohoria, keď je to kotlina :-) navyąe jej nadmorská výąka pri akokoµvek veµkorysom vymedzení nikde nepresahuje nadm. výąku 700 m - neviem kde autor nabral svoj údaj, ale rovnaká chyba je, ako pozerám, nekriticky preberaná na viacerých ďaląích stránkach, venujúcich sa turistike :-(
prehliadol som, ľe tu ide nielen o pohoria, ale aj o ďaląie geomorfologické celky, takľe uvedenie Horn. kotliny je v poriadku, len ten údaj o jej najvyąąom vrchole nie :-)
Otakar, v zozname je určite chyba pri Bodvianskej pahorkatine (jej najvyąąí bod má len niečo cez 300 m), najvyąąím vrcholom Turzovskej vrchviny je hraničný Beskydok (ten Tvoj uvádzaný patrí k Moravsko-sliezskym Beskydám) a pod?a mojich zistení, najvyąąí v Oravskej vrchovine je Javorový vrch (uvádza to ątatistická ročenka SR).
mne to vychádza na Líščia diera 401 m ale je tu problém s hranicou celku
Díky za skutečně inspirativní přehled.
Váľení kolegové! Nechtějme, aby diskuse na naąem horském poli, které je naąí společnou váąní, sjely do malicherností. Otovi jistě neąlo o to, aby presentoval jediné moľné řeąení zapeklitého problému, ale aby udělal něco, co se tak hned nevidí s cílem nabídnout moľné tipy výletů. Já jsem si před léty taky takový svůj vlastní seznam horstev Slovenska vyrobil, vyąlo mi jich 45 s nejniľąí Ipelskou pahorkatinou (267 m). Ale mám dotaz. Jak zařadit červené vrchy - Kresanica 2122 m a Liptovské kopy-Velká kopa 2052 m ? Asi červené vrchy k Západním Tatrám a Liptovské kopy k Vysokým Tatrám. Ale setkal jsem se i se samostatným označením těchto horských celků . Děkuji za prospěąnou činnost!
Ahoj Ivane. červené vrchy a Liptovské kopy jsou součástí Západních Tater. Zítra přidám samostatný článek s přehlednou tabulkou.
Dovolím si vám trochu oponovat. Kdyľ čtu tabulku vrcholů na tur. stránkách, dávám přednost TURISTICKÉMU pojmenování před názvy geomorfologických celků. Předpokládejme, ľe podle tabulky se budu pídit po mapě té oblasti. Bude mi spíąe k uľitku tento soupis.
Pripomienka Funttomasa je vecna a pravdiva. Avsak geomorfologovia kategorizacie zvyknu casom menit... A vsetci vieme aj to, ze Belianky nie su Vysoke Tatry a Zapadne Tatry nie su Belianky a pod. Preto sa mi zda logicke ich samostatne uvedenie. Co mi padlo prve do oka pri tomto zozname je pocet pohori ? 59. Atlas SR (R.Ceman 2005) ich uvadza len 51. A pritom pri zozname treking chyba napr. Ondavska vrchovina, Sarisska vrchovina (Bachuren je samostatny celok)...Ale aj tak sa mi javi tento zoznam lepsi, pretoza v Atlase chyba napr. Burda (je to geomorfol.celok?), Zemplinske vrchy a pod....Ako laik by som privital uplny a jasny zoznam, na tahu su experti...
Díky za podporu :-)). Pro upřesnění dodávám, ľe Burda i Zemplínske vrchy jsou samostatnými celky rovnými Cerové vrchovině a Slanským vrchům, kteráľto čtverka patří do Matransko - slanské oblasti. Zítra bude na netu daląí článek s podrobným členěním, ze kterého bude snad vąe zřejmé.
Otakar: chápem tvoj zámer o zaradenie atraktívnych vrcholov vychytených turistických oblastí nad rámec základných geomorfologických jednotiek, ale potom nejde o oficiálny rebríček. Privítal by som poznámku pod tabu?kou, lebo amatérskych rebríčkov je plný net. Hádam nechceą kvantitu namiesto kvality? Vôbec si nemyslím, ľe geomorfologické členenie je notoricky známa vec a je dobré, ľe uverejňujete aj odborné informácie ako geomorfologické členenie. Je chybou stotoľňovať Vysoké Tatry s Tatrami alebo Roháče stotoľňovať so Západnými Tatrami, čo turisti beľne robia. Tieľ Trnavská pahorkatina nepatrí do zoznamu, lebo je súčasťou Podunajskej pahorkatiny. Na doplnenie: Východoslovenská pahorkatina ? Dúbravka 397 m.
Ahoj Funttomasi. Tvé námitky chápu, máą pravdu, ale já mám také svou pravdu. Tento ľebříček zcela nekoreluje s oficiálním geomorfologickým členěním Slovenska, jeątě jej určitě upravím. A abys neměl důvod psát, ľe jsem ignorant, tak jsem dnes na net umístil daląí příspěvek o oficiálním geomorfologickém členění Slovenska - viz http://www.treking.cz/regiony/slovensko_celky.htm. Zítra přibude daląí článek (nechtěl jsem čtenáře zahltit informacemi najednou) s podrobným členěním včetně celků a podcelků.
Uvedenie niektorých častí pohorí nepatrí do tohto zoznamu, lebo Roháče, ZT, VT, BT, Slovenský raj, Muránska planina nie sú pod?a geomorfologickej klasifikácie samostatné pohoria, presnejąie geomorfologické celky. Namiesto Západných, Vysokých a Belianskych Tatier majú byť uvedené len Tatry s Gerlachovským ątítom. Napr. Západné Tatry sú podcelok Tatier a Roháče sú len oddiel Západných Tatier. Tieľ Muránska planina spolu so Slovenským rajom sú podcelkom Spiąsko-gemerského krasu s najvyąąím K?akom. Bachureň nie je v ąariąskej vrchovine. Vihorlat je vo Vihorlatských vrchoch nie len vo Vihorlate. Chýba Podbeskydská vrchovina - Vráta.
Roháče a Belianské Tatry jsou uvedeny záměrně, stejně jako Slovenský ráj a Muránska planina, byť jsou to podcelky Tater resp. Spiąsko - gemerského krasu. To opakujeą notoricky známé věci, které máme uvedeny např. na partnerském webu www.karpaty.net. ąkoda je ale vynechat, seznam rozhodně striktně nekopíruje vyąąí geomorf. celky, ale vypichuje i některé významné podcelky. No a kdyľ jiľ jsme u úplnosti seznamu, pak mi ve výčtu chybí např. Východoslovenská pahorkatina pod Vihorlatem, Trnavská pahorkatina aj., u nichľ jsem nezjistil nejvyąąí vrcholy, ale které příleľitostně doplním ?
P.S.2: Zítra bude navíc na netu článek - tabulka přesného geomorfolo. členění Slovenska. To jen na upřesnění a pro úplnost:-)).
Tohle je opravdu výbornej a poučnej článek - nebylo by ąpatné pokračovat v tomhle i v jiných státech : Rumunsko,Bulharsko,Polsko,i alpské země. A te? k té chybičce u Velkého Choče - zde je uváděn ąpatná kota 1611m (ve větąině map chybně uváděna),ale správná kota je 1608 m.
Ahoj Pietro. Díky za připomínku, ale nevím, zda-li s Tebou mohu souhlasit. V mapách se objevuje dvojí údaj - 1 608 m i 1 611 m. Podle čeho mám posoudit, která mapa uvádí správný údaj? Rád to opravím, ale mapy, které mám k dispozici, říkají něco jiného :-)).
sleduje to tu este niekto ? mám pred sebou štatist. ročenku SR a porovávam :V. Choč 1611, VKÚ Harmanec 1607,7. budem ziadat opravu v GKÚ Blava
Kralova hola 1948m - Nizke Tatry
Orlova 1840m - Nizke Tatry
Velka Vapenica 1691m - Nizke Tatry
Velky Bok 1727m - Nizke Tatry
Kolego, cituji: "?přehled nejvyąąích vrcholů jednotlivých slovenských pohoří". Krá?ova ho?a leľí v Nízkých Tatrách. A nejvyąąí vrchol Nízkých Tater je ?umbier. No, moľná jsem měl, aby to nebylo lehce matoucí, uvést nejprve pohoří a teprve pak vrchol. Tabulku raději předělám?
Černatín nepatrí do Oravskej vrchoviny!!!
Další související články:+ Názvy a počet pojmenovaných vrcholů Slovenska aneb abeceda slovenských hor+ Slovensko a památky UNESCO, přehled nejvýznamnějších památek na Slovensku + Slovenské ledové jeskyně, exkurze do mrazivého podzemí + Nejvyšší vrcholy České republiky |
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji
stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet
