Na horu Stolica (1 476 m), nejvyšší horu Stolických vrchů a Slovenského rudohoří

Trek mezi národními parky přes nejvyšší vrchol Slovenského rudohoří

Dlouhá dvoudenní túra s velkými převýšeními a omezenými možnostmi přerušení túry a s plnou polní, neboť je nutno počítat s nouzovým bivakem v oblasti sedla Priehyba, tedy mimo území obou národních parků. Možnosti sestoupit a nalézt někde ubytování jsou spíše nereálné. V případě bivaku je samozřejmostí, že za sebou uklidíme a odneseme si všechny odpadky, aby po nás nic v přírodě nezůstalo!

Na tuto túru vyrazíme z města Revúca. Od nádraží pokračujeme vpravo po modré TZ kolem Billy a za ní doleva městem mezi domy. Asi za 20 minut jsme na okraji lesa, kde pokračujeme nejprve rovně, ale již po asi 50 metrech musíme odbočit doleva do břehu kolem mohutného sloupu. Neustále stoupáme kolem masívu Skalka (517 m) po široké lesní cestě.

Po 20 minutách se odkryjí pěkné pohledy na vesnici Revúčka (380 m) v údolí říčky Zdychava. Jsme na další louce, ze které se otevírá pohled k severu na vrchol Královy hole v Nízkých Tatrách.

Přes Solisko

Neustále prudce stoupáme přes vrchol Solisko (752 m), až se konečně objeví rovnější úsek v bukovo - březovém lese. Později se objeví i mohutné javory. Asi 10 minut za javorovými porosty poprvé opouštíme širokou lesní cestu a pokračujeme nalevo do svahu. Výstup je velice strmý, v jeho závěru musíme odbočit o 90° vlevo. Za dalších  5 minut jsme v lesním průseku s dalšími výhledy k západu.

Opět prudce stoupáme a dostáváme se na lesní cestu. Po ní se vydáme vpravo a po dalších  5 minutách opět prudce změníme směr, tentokráte doleva. Cesta neustále stoupá, tentokráte ale povlovněji. Takto se asi po 25 minutách dostáváme k významové odbočce (vlevo), která nás po pár metrech přivede na mohutné skalisko s fantastickými rozhledy. Je vidět Muránský hrad, zámeček na vrcholu Predná hora s rekreačními zařízeními, ale i Klenovský Vepor a řadu dalších vrcholů. Přes jeřabiny se otevírá i pohled na zalesněný masív vrcholu Kohút.

Malý Kohút a Kohút

Pod kótou Malý Kohút (1 192 m), což je asi 2 minuty od významové odbočky na vyhlídku, musíme odbočit doprava a pokračovat po vrstevnici a následně mírně dolů na rozcestí se zelenou TZ Kohút-sedlo (1 122 m). U rozcestníku stojí uzamčená maringotka. Pokračovat budeme vlevo nahoru po široké lesní cestě, ale již po zelené TZ.

Za 3 minuty se dostáváme na rozcestí, kde není vůbec jasné, kterou z cest si vybrat. Správnou volbou je ta levá cesta. Po dalších 6 minutách se situace opakuje, tady si ale pro změnu musíme vybrat pravou odbočku, která nás vede strání k okraji lesa (6 min).

Přestože stráň postupně zarůstá, otevírají se odsud nádherné pohledy k jihu. Dalších asi 25 minut budeme stoupat velice hustým lesem až na vrchol Kohút (1 409 m). Že jsme na vrcholu se dozvíme jen díky malé cedulce umístěné vpravo na stromě.

Vrchol je zarostlý a bez jakýchkoliv výhledů. V létě si alespoň můžeme natrhat hrst borůvek, kterých je všude kolem plno. Pokračujeme širokým lesním průsekem dále k severu v hustých porostech borůvčí. Po dešti a nebo za rosy to může být poněkud nepříjemné.

Stolica, nejvyšší vrchol Slovenského rudohoří

Po 17 minutách se objeví průhled na vrchol Stolice, ale my teprve míříme do Faltenova sedla, do kterého je to dalších asi 20 minut. Faltenovo sedlo (1 254 m) je křižovatkou lesních cest, zprava se tady napojuje modrá TZ z Kohútské doliny. Jako malou kuriozitku lze uvést skutečnost, že ještě po 13 letech je tady o strom opřená stará cedule bývalé CHKO Muránska planina s lvíčkem s hvězdičkou místo korunky…

Na sedle je důležité to, že to máme odsud jen 10 minut k vydatnému prameni vody. Pramenů je v těchto místech velké množství, jež jsou důkazem toho, že mohutný masív vrcholu Veľká Chyžňanská (1 397 m), který právě traverzujeme, je významným rezervoárem vody. Za prameny odbočíme doleva a zamíříme si to krátce vzhůru po spádnici.

Přibližně po 15 minutách míjíme velkou mýtinu se dvěma mysliveckými posedy a již jsme v plochém terénu a na další mýtině s velkými porosty borůvčí. Dostáváme se na lesní cestu (3 min), na které si konečně v dalších asi 20 minutách užijeme skoro dokonalé rovinky Lehotské hole.

Až do sedla Harová (1 350 m), kde se k naši trase připojí zleva červeně značená Rudná magistrála. Neklamný znak toho, že na vrchol Stolice je to již jen kousek. A skutečně, asi po 20 minutách již stojíme na nejvyšším vrcholu celého Slovenského rudohoří. Před tím ale ještě musíme obejít upravený pramen vody, podmáčenou stráň s blatouchy a pěknou plochou louku se slušnými výhledy k jihovýchodu. Těch výhledů si užijme, neboť samotná Stolica (1 477 m) žádné výhledy neposkytuje.

Výhledy na Nízké Tatry

Po odpočinku, vrcholovém foto a zápisu do vrcholové knihy se vydáme k severozápadu po modré TZ. Přejdeme paseku s výhledy na Muránskou planinu i Nízké Tatry se vzdáleným Chopkom (2 024 m) a Ďumbierem (2 043 m) a velkým mysliveckým posedem (12 min) a již sestupujeme do Slánského sedla (1 260 m).

Tady se opět na chvíli u turistického přístřešku spojíme s červeně značenou Rudnou magistrálou, ale již si to mašírujeme vzhůru po lesní cestě na zalesněný vrchol Kyprov (1 391 m), který není nijak označen a nalezneme na něm pouze nivelační tyč. Výstup je to dosti prudký i úmorný, neboť dnes již máme za sebou hodně přes 1 000 výškových metrů! Z vrcholu Kyprova půjdeme k severu prakticky po rovině po chodníku lemovaném hustým borůvčím. Po 25 minutách se dostáváme na velkou podlouhlou louku s výhledy k východu. Držíme se levého okraje lesa.

Na konci této louky odbočíme doleva a budeme scházet lesním průsekem. Přitom se nám otevře ničím nerušený pohled na Královu holi v nedalekých Nízkých Tatrách. Do sedla Priehyba (v některých mapách je uváděno Telgártska Priehybka) to je již jen 6 minut. V sedle Priehyba (1 225 m) je rozcestník a rozcestí se žlutou TZ. Někde v těchto místech bude nutné zvolit nouzový bivak, sestoupit není kam. V blízkosti je voda.

Do Slovenského ráje

Další den budeme pokračovat nejprve rovinatým úsekem po pěkné lesní cestě (30 min), ale pak musíme odbočit doleva na lesní chodník, který nás táhlým stoupáním přivede na plochý vrchol Trsteník (1 390 m).

Přestože samotný vrchol je velice plochý a prakticky bez výhledů s hustými porosty borůvčí, smrků a modřínů s jeřabinami, hned pod vrcholem, na dlouhém hřebeni je dlouhá louka, z níž se otevírají krásné pohledy k severu na Slovenský ráj. Louka je navíc zajímavá tím, že se tady objevují trsy kosodřeviny, což je v těchto horách velice zřídkavým jevem.

Po louce přecházíme dobrou čtvrthodinu, takže máme dostatek času si tyto pohledy náležitě vychutnat. Pak následuje čtvrthodinový sestup k další louce s výhledy a na rozcestí se žlutou TZ z obce Rejdová (582 m). Podcházíme elektrické vedení a již jsme na rozcestí Čuntava-rázc. (1 166 m), kde se nachází rozcestí s červenou TZ, dálkovou trasou E8. Z rozcestí pak pokračujeme na další rozcestí Čuntava (1 126 m), kde končí modrá i žlutá TZ a kde prochází hranice mezi Slovenským rájem a Muránskou planinou. Vpravo je velká louka s několika chatami.

Kolem Ondrejiska, nejvyššího vrcholu Slovenského ráje

Dále tedy pokračujeme po červené TZ. Po 20 minutách jsme na okraji louky s boudou, dole v pravotočivé zákrutě je pramen vody. Na úrovni boudy musíme odbočit doleva a začít stoupat do sedla pod Ondrejiskom (1 271 m), nejvyšším vrcholem Slovenského ráje. Tento zalesněný vrchol není ale nijak nápadným a nikdo by nehádal, že jde o nejvyšší vrchol celého Slovenského ráje.

Ze sedla budeme sestupovat podél pravého okraje lesa po horší cestě, která nás po necelé půlhodině přivede na rozcestí Nižná záhrada (1 086 m), kde je rozcestí se žlutou TZ. My však pokračujeme stále k východu po červené TZ kolem vrcholu Honzovské (1 172 m), za nímž se dostáváme na velké louky s uzamčenou loveckou chatou. Po dalších 20 minutách jsme na rozcestí Pod Hanysejom (910 m), na kterém musíme odbočit doleva na žlutou TZ. Ta nás převádí přes louku na další rozcestí Pod Hanysejom (905 m), kde se napojíme na modrou TZ vedoucí do doliny Tiesňavy.

Stratená

Podél stejnojmenné říčky začneme sestupovat širokou lesní pěšinou. Po zhruba 15 minutách jsme u malé rokle a rozpadlého seníku. Cesta pořád poměrně prudce klesá až ke korytu říčky Tiesňavy. Za dalších 20 minut se dostáváme k nejzajímavějšímu místu celé rokliny. Přejdeme přes poněkud nestabilní můstek a následně dřevěné stupačky. Po 5 minutách jsme u dalšího můstku klenoucího se vysoko nad vodou.

Tento můstek však příliš důvěry nebudí, neboť již na první pohled je poměrně starého data a zub času se na něm podepsal. Se zajištěním z jiných roklin se to rozhodně srovnávat nedá. Nic to ale nemění na tom, že jsme v nejkrásnějším kaňonovitém úseku této doliny. Následují ještě další dvoje dřevěné stupačky a již jsme u cedule na hranicích přírodní rezervace Stratená (10 min). Zamíříme přes malou louku k tunelu pod železniční tratí k rozcestníku v osadě Stratená (805 m, 10 min), kde naše trasa končí.

• Obtížnost túry: těžká a dlouhá dvoudenní túra
• Délka túry: 12 a 1/4 h až 15 a 1/2 h
• Celková délka túry: 16 a 1/2 až 21 h
• Celkové převýšení: výstup 1 900 m, sestup 1 350 m
• Základní trasa:  Revúca – Kohút – Stolica – Trsteník – Čuntava – Honzovské – Stratená

Stolica, turistická mapa

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.