Lovoš (570 m n. m.) je dávno vyhaslá sopka v Českém středohoří

Lovoš - jedna ze sopek Českého středohoří

Lovoš (570 m n. m.) je jedním ze sopečných vrcholů v Českém středohoří. Pravidelná homole sopky Lovoš se vypíná nedaleko města Lovosice nad rovinatým Polabím. Dnešní hora je vlastně přívodní dráhou třetihorního vulkánu, který byl odkryt selektivní erozí a následně překryty čtvrtohorními sedimenty.

Masív Lovoše je budován odolnými bazaltovými horninami a hřbet táhnoucí se k severovýchodu s vrcholem Malý Lovoš (také Kybička, 471 m) je budován trachytovými horninami co by subvulkanické těleso bývalé sopky Lovoš. Silné svahové pohyby na strmých svazích se sklonem 20 až 25° daly vzniknout kamenným proudům a osypům, jakož i skalním věžím.

Svahy hory jsou pokryty suťovým lesem a lesostepními porosty. Xerotermofilní skalní stepi jsou domovem velké řady unikátních rostlinných a živočišných druhů. I to byl jeden z důvodů, proč vrch Lovoš byl již v roce 1948 vyhlášen za národní přírodní rezervaci. Její dnešní výměra činí 51,23 ha s výškovým rozpětím 236 m (328 - 564 m).

V NPR Lovoš se objevuje např. koniklec luční český (Pulsatilla pratensis subsp. bohemica), třemdava bílá (Dictamnus albus), divizna brunátná (Verbascum phoeniceum), kavyl Ivanův (Stipa joannis), kosatec bezlistý (Iris aphylla) nebo bělozářka liliovitá (Anthericum liliago) aj. Z živočichů si zmínku zaslouží např. pavouk Atypus affinism, roháč obecný (Lucanus cervus), krajník pižmový (Calosoma sycophanta), okáč ovsový (Minois dryas), otakárek ovocný (Iphiclides podalirius), otakárek fenyklový (Papilio machaon) nebo zmije obecná (Vipera berus) či plch velký (Glis glis).

Na vrchol Lovoše, nepřehlédnutelnou dominantu Lovosic, vede řada turistických chodníků. Vrchol patří k oblíbeným výletním cílům, proto není divu, že na jejím vrcholu stojí turistická chata. První chata se tady objevila již v roce 1892! Ta však lehla popelem v roce 1918. Nová chata tady byla postavena v roce 1924. Ta dnešní patří Klubu českých turistů.

Lovoš, turistická mapa