Výstup na Trzydniowiański Wierch (1 758 m n. m.) v kouzelných polských Západních Tatrách

Výstup na zapomenutý vrch za neobvyklými tatranskými výhledy

Polské Tatry stojí stále tak trochu stranou českých i slovenských turistů. I vrcholy, které se nacházejí jen kousek od hlavního hřebene, ze kterého jsme se ještě před pár lety na ně mohli pouze mlsně dívat nemohouc hranici překročit. Tedy mimo turistických přechodů…

Jedním z takových zapomenutých tatranských vrcholů je Trzydniowiański Wierch (1 758 m), jenž nalezneme v severní rozsoše Končisté (Kończysty Wierch, 2 002 m) v Západních Tatrách. Tato výrazná rozsocha odděluje horní stupeň Chocholowské doliny a Starorobocianské doliny.

Na Trzydniowiański Wierch si lze sice odskočit během přechodu hlavního hřebene Západních Tater, pěkná túra k vrcholu však vede od severu od našich polských přátel od Siwe Polany, kde je chata, bufet a sběrné parkoviště, ze kterého je dál možné pokračovat již pouze pěšky. A nebo částí doliny na kole či na koňském povozu s vozatajem v typickém goralském kroji.

Cesta Chocholowskou dolinou je zprvu relativně nudná. Na Siwej Polaně je řada roubených salaší a dalších staveb, máte tady možnost zakoupení skvělých sýrů. Poláci pastevectví v Tatrách zachovali (byť v regulované míře) jako národní tradici. Za polanou další cesta vede po asfaltu lesem a jen sem tam se objeví nějaký průhled či pěkné skalní útvary.

Přes malinké polany se jmény Polana Kryta a Polana Huciska se dostáváme k jedné z největších tatranských vyvěraček zvané Wywierzysko Chocholowskie. Tato krátká odbočka sice není označena, ale téměř každého doleva uhýbající chodník určitě svede. Na úpatí Kominiarského vrchu tak vyvěrá silný pramen vlévající se posléze do Chocholowského potoka. Vydatnost odhaduji na nejméně kubický metr za sekundu.

Míjíme černě značenou odbočku do Kominiarského sedla a o kus dále černou a žlutou odbočku do sedel zvaných Siwa Przelecz a Iwaniacka Przelecz. To máme za sebou asi 1 a 1/4 až 1 a 1/2 hodiny chůze. Na červeně značenou odbočku na Trzydniowiański Wierch nám zbývá posledních 10 až 15 minut. Konečně. Na malinké polaně zvané Polana Trzydniówka na jihozápadním úbočí vršku Wielki Kopieniec (1 257 m) opouštíme Chocholowskou dolinu a především davy turistů, kteří směřují na Schronisko na Polanie Chocholowskiej.

Strmě, téměř po spádnici, stoupáme velice strmým svahem vzhůru žlabem zvaným Krowi Źleb. Po levici zanecháváme vrchy Wielki Kopieniec (1 257 m) a Maly Kopieniec (1 328 m). Není kde vydechnout, chodník míří stále strmě vzhůru po kamenných a dřevěných schodcích, které mají alespoň částečně zabránit erozi.

Chodník se konečně trochu napřimuje a objevují se omezené průhledy na Kominiarski Wierch (1 829 m) a do Starorobocianské doliny. Konečně jsme na hřebeni Kulawiec, jenž nás již o poznáni pozvolněji vede k horní hranici lesa. Hustý smrkový les se postupně snižuje a začíná se objevovat jeřabina a kosodřevina. Konečně se výhled otevírá a před námi se objevuje vršek cílové hory i Kominiarski Wierch a krásně modelovaný hřeben Ornaku (1 854 m) po levici. Opravdu krásné a neobyčejně fotogenické.

Další cesta vede již pozvolna hustou kosodřevinou s mohutnými kořeny zasahujícími do stezky, tu a tam se objevují travnaté loučky. Ty o kousek dále přebírají vládu pevně do svých rukou a výhledy již nejsou ničím rušeny. Na východě jsou krásně vidět Červené vrchy, Svinica i pro Poláky posvátný Giewont.

Konečně je tady vrchol s turistickým rozcestníkem a pro nás poměrně neobvyklými panoramaty Západních i Vysokých Tater. Na severozápadě samozřejmě nemohu zapomenout na Oravské Beskydy s Babí horou a Pilskem. Východnímu obzoru dominují Ornak s Červenými vrchy, dále Velká Kamenistá (2 121 m) i nejvyšší hora Západních Tater Bystrá (2 248 m).

Jižní obzor je lemován vrcholy hlavního hřebene Západních Tater jako jsou Klin (2 176 m) Poláky zvaný Starorobociański Wierch, Končistá (2 002 m), Hrubý vrch (2 137 m) a Deravá (1 958 m), kterou polští turisté nazývají Lopata. Západní obzor je uzavřen vrcholy Volovec (2 061 m), Rákoň (1 879 m), Lúčna (1 653 m) a dnes uzavřený Bobrovec (1 663 m).

No a na severu nemohu zapomenout na krásný a nezaměnitelný Kominiarski Wierch (1 829 m), jenž potkal osud blízké slovenské Osobité (1 687 m), která je odsud rovněž dobře vidět. Z Chocholowské doliny trvá výstup na Trzydniowiański Wierch 2 hodiny, dá se zvládnout ale i za kratší čas. Já to šel i s fotografováním 1 a 1/4 hodiny.

Pokud máme dostatek času, můžeme si přes vršek Czubik (1 846 m) a sedlo Dudawa Przelecz odskočit na hlavní hřeben Západních Tater, konkrétně na Končistou. Jako variantu sestupu můžeme zvolit přechod přes Klin a pak z Ľaliového sedla po zelené a následně černé TZ dále do Chocholowské doliny. Pokud dáváte přednost Hrubému vrhu (2 137 m) a Volovci (2 061 m, některé mapy až 2 064 m), lze zvolit i takto se sestupem po zelené TZ do doliny Wyznia Chocholowska. To jsou již ale náročné celodenní túry.

Pokud nemáme tolik času, budeme muset vzít zavděk se sestupem z Trzydniowiańského vrchu po červené TZ do doliny Jarzabcza a dále přes Schronisko na Polanie Chocholowskiej Chocholowskou dolinou po stopách výstupu. Kruh se uzavírá a my se po asi 5 až 6 hodinách vracíme na parkoviště na okraji Siwe polany.

Trzydniowiański Wierch na turistické mapě

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.