Východná Vysoká (2 429 m n. m.), krásná horská túra v slovenských Vysokých Tatrách

Východná Vysoká - výstup na jeden z turisticky přístupných štítů ve Vysokých Tatrách

Východná Vysoká (2 429 m) je krásná skalnatá pyramida ležící v hlavním tatranském hřebeni. Z Východní Vysoké vybíhá jedna z významných rozsoch tohoto hřebene směrem k jihu se Slavkovským štítem (2 452 m) a Bradavicí (2 476 m).

Východná Vysoká odděluje tři doliny - na jihu Velickou dolinu, na východě Veľkou Studenou dolinu a na severozápadě horní úsek Svišťové doliny, Zamrznutý kotel. Na jihozápad vysílá lehký hřeben, který končí v Poľskom hrebeni, odkud je taky tento vrchol turisticky přístupný. Na jihovýchodě hřeben Východné Vysoké končí ve Studeném sedle a na severu opět v důležitém sedle Prielom.

Bielovodskou dolinou do sedla Poľský hrebeň

Je pondělí 20. října 2008, čtvrt na jedenáct dopoledne, a s manželkou Lenkou vyrážíme od autobusové zastávky v Lysé Poľaně. Lysá Poľana (970 m) je nejsevernější tatranská osada v dolní části Bielovodské doliny, na břehu říčky Biela voda, rozprostírající se po obou stranách státní hranice Slovenska s Polskem. Následujeme modré turistické značení proti toku Bielej vody, potok zde tvoří státní hranici.

Pohodlnou šotolinovou cestou přicházíme po 40 minutách na velkou Bielovodskou poľanu. Zde se nachází turistický přístřešek a také dřevěná závora zakazující vjezd cyklistům do dalších partií Bielovodské doliny. O něco výše potkáváme ochránce v teréním autě… Na batoh připevňujeme zvoneček (jako prevenci střetu s medvědem) a pokračujeme stále dnem relativně ploché a lesnaté Bielovodské doliny.

U ústí Žabí Bielovodské doliny míjíme další turistický přístřešek, stáčíme se více doleva a přecházíme most přes Bielou vodu. Vysokým lesem o půl jedné odpoledne docházíme na poľanu pod Vysokou, kde se nachází velmi pěkný horolezecký tábor. Tábořit zde však mohou jen organizovaní horolezci. Potkáváme se zde se dvěma Poláky, kterým se to zde také líbí. Od horolezeckého tábora pokračujeme nejprve mírně, stále lesem, výše strměji serpentinami už kosodřevinou až na práh Kačací doliny.

Během cesty vidíme vpravo krásný Ťažký (Český) vodopád řítící se do hlubiny ze skalního prahu Ťažké (České) doliny sevřené masívy Ganku (2 462 m), Vysoké (2 547 m) a Rysů (2 503 m). Na horní hranici kosodřeviny, pod prahem Kačací doliny, sledujeme další vodopád. Tentokrát je to Hviezdoslavov vodopád, jenž je napájen vodami potoka pramenícího v Zeleném Kačacím plese (1 575 m) v Kačací dolině.

Postupně se nám otevírá mohutný skalní amfiteátr závěru Bielovodké doliny. Je to jedinečný pohled na severní stěny okolních štítů. Stoupání skalnatým terénem podél Litvorového potoka je čím dál prudší, stezka se stáčí doleva do terasovité Litvorové doliny na břeh stejnojmenného plesa.

U Litvorového plesa (1 860 m) se ocitáme ve dvě hodiny odpoledne a u velkého vyhřátého kamene si na chvíli sedáme, svačíme a nemůžeme se vynadívat na tu krásu všude kolem nás. Nad námi se tyčí Hrubá veža (2 086 m), Svišťové veže (2 105 m), Svišťový štít (2 383 m), Divá veža (2 373 m), Velický štít (2 319 m), Litvorový štít (2 413 m) a nikde ani človíčka…

Od Litvorového plesa stoupáme strmě vzhůru do závěru doliny, do Litvorové priehyby a za ní do Zamrznutého kotla k Zamrznutému plesu (2 043 m). Pleso je opravdu zamrzlé a všude okolo je i poměrně dost sněhu. Nacházíme se už přímo pod severozápadní stěnou Východné Vysoké (2 429 m), nalevo se sedlem Prielom (2 290 m), kudy pokračuje modrá značka na Zbojníckou chatu a napravo se sedlem Poľský hrebeň (2 200 m), kam odbočuje zelená značka k Horskému hotelu Sliezsky dom.

Prohlížíme si severní svahy Poľského hrebeňa a moc se nám to nelíbí. Mačky jsme nechali na penzionu, po předchozích dvou túrách úplně bez sněhu. Přímo od Zamrznutého plesa, v úbočí Velického štítu, je vidět vyšlapaný chodníček směrem k Poľskému hrebeni, tak se vydáváme tudy. Ve sněhu to ještě jde, ale na holých skalách se chodníček ztrácí a navíc musíme dávat velký pozor na volné kameny. Trochu jsme se vybáli, nijak jsme však, myslím, zbytečně neriskovali. Chvíli po půl čtvrté odpoledne se konečně ocitáme v sedle Poľský hrebeň.

Ze sedla Poľský hrebeň na vrchol Východné Vysoké a zpět

V sedle se rozhodujeme, jelikož je už dost hodin, zda na Východnou Vysokou či přímo dolů k Sliezskemu domu. Čelovky máme a od Sliezskeho domu vede v nejhorším asfaltka do Tatranské Polianky a tak je volba jasná.

Ze sedla Poľský hrebeň tedy stoupáme žlutě značeným chodníkem krátkými, ale strmými, serpentinami po pravé straně jihozápadního hřebene Východné Vysoké. Stále nahoru, přes menší stupně, terasy a nakonec i skalnatým úbočím docházíme až na vrchol Východné Vysoké. Na vrcholu jsme ze sedla celkem rychle, trvá mi to nějakých 20 minut, Lence o chvíli déle a tak si od čtvrté hodiny odpolední užíváme fantastické výhledy z Východné Vysoké (2 429 m) a já samozřejmě také fotím.

Je jasno, bezvětří, teplota se pohybuje na 8 °C. Z těch známějších vrcholů a štítů je to na jihozápadě nad Velickou dolinou nejvyšší vrchol celého Slovenska Gerlachovský štít (2 655 m), na západě Vysoká (2 547 m) a Rysy (2 503 m) a na severozápadě Bielovodská dolina, kudy vedla naše výstupová cesta.

Přímo na severu se tyčí nad závěrem Velké Studené doliny Svišťový štít (2 383 m), na severovýchodě se v pozadí rozprostírají Belianské Tatry s Havranem (2 152 m) a Ždiarskou vidlou (2 142 m), blíže pak Javorový štít (2 418 m) a za ním Ľadový štít (2 627 m). Dále k východu jsou to Pyšný štít (2621 m) s Lomnickým štítem (2 634 m) a k jihovýchodu rozsocha s Bradavicí (2 476 m) a Slavkovským štítem (2 452 m).

Na jihu dominují Nízké Tatry s vysílačem na Kraľové hoľi (1 948 m). Vůbec se nám odtud nechce! Po svačince, ve tři čtvrtě na pět začínáme scházet tou samou stezkou do sedla Poľský hrebeň a už je nám jasné, že zatmíme…

Sestup ze sedla Poľský hrebeň do Tatranské Polianky

V sedle Poľský hrebeň se dáváme vlevo, měníme žlutou barvu turistického značení za zelenou a pokračujeme v sestupu směrem k Horskému hotelu Sliezsky dom. Přes skalnatou lávku s řetězy, krátkými serpentinami dolů, sestupujeme k suťovisku v závěru Velické doliny. Klesáme okolo Gulatého kopca (2 121 m) k Dlhému plesu (1 939 m), vpravo nad plesem se táhne jeden z nejdelších tatranských žlabů, Krčmárov žľab, pokrytý sněhem prakticky po celý rok.

Od Dlhého plesa procházíme střední částí Velické doliny, tzv. Kvetnicou, nalevo je impozantní pohled na mohutné Granátové steny, napravo zase dominuje obrovský masiv Gerlachovského štítu. Kamenitým chodníkem klesáme i pod převislými, stále mokrými skalami, nazývanými Večný dážď k Velickému plesu (1 666 m). Už vidíme i Horský hotel Sliezsky dom a já jen tak mezi řečí vyslovuji, že nás třeba někdo vezme autem od hotelu do Tatranské Polianky. Lenka se tomu jen usmívá.

Kocháme se ještě Velickým vodopádem spadajícím k Velickému plesu, které obcházíme z východní strany. Přesně v šest večer se ocitáme u rozcestníku poblíž Horského hotelu Sliezsky dom (1 670 m).

Již delší dobu sledujeme nastartované auto na hotelovém parkovišti a tak jen ze srandy, že se zeptáme jestli nás někdo nehodí do Tatranské Polianky na električku. A ono to vychází! Seznamujeme se s Markem, který celou cestu do Tatranské Polianky nadšeně vypráví o dnešním výstupu s horským vůdcem na Gerlachovský štít. My mu jen tiše závidíme, máme za sebou ale také překrásnou túru!

Loučíme se u autobusové zastávky a naše štěstí dále pokračuje. Za tři minuty nasedáme do električky a míříme směrem ke Staré Lesné. V penzionu Solvo, kde trávíme svoji tatranskou dovolenou, jsme těsně po sedmé hodině večerní. A to jsme ještě ve tři čtvrtě na pět byli na Východné Vysoké…!

• Trasa: Lysá Poľana (970 m) - Biela voda - Poľský hrebeň (2 200 m) - Východná Vysoká (2 429 m) - Poľský hrebeň (2 200 m) - Sliezsky dom (1 670 m)
• Délka túry: 6,5 hodiny
• Celková délka túry: 7 hodin 45 min
• Vzdálenost: 21 km
• Převýšení: 1 530 m
• Mapy: Vysoké Tatry 1:50 000 č. 113 VKÚ Harmanec, Turistický atlas Slovenska 1:50 000 č. listu 61 VKÚ Harmanec

Východná Vysoká ve Vysokých Tatrách, turistická mapa

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.