Podzimní Nízký Jeseník: Údolí Tepličky, Křížov, hrad Sovinec, Valšovský Důl a Rešovské vodopády

Měli jsme jít na tři dny čtyři. Vyšli jsme jen tři a dobrodošli pouze dva (3)

V Trattorii bylo moc příjemně, jídlo i pití vynikající a za neuvěřitelné ceny, na noc ale nezůstáváme. Spíme venku, máme přece s sebou spacáky. Bylo by hříchem zapomenout na zálesácké zásady… Nocujeme hezky v suchu, pod střechou. Budíme se ale do zamračeného rána, na obloze se válí těžké šedivá deka, která nedá sluníčku sebemenší šanci přes tuto přikrývku proniknout. Jen doufám, že pršet začne co nejpozději.

Zprvu po asfaltce a za rozcestím Pod Líchom (548 m) po polní cestě si jdeme ukousnout posledních 16 kilometrů naší cesty. Ani to převýšení pouhých 400 metrů nás nijak nedojímá. Podél elektrických ohradníků se suneme přes pastviny západním směrem. V polích fučí ledový severák, který na tepelné pohodě moc nepřidá.

Konečně les, ve kterém téměř nefouká. Uf, to je najednou "vedro"… Přes rozcestí Údolí Tepličky (490 m) a kolem oplocené protipožární (asi) nádrže se dostáváme na okraj obce Křížov (535 m). Tady se ale nezdržujeme a od místního kostela pokračujeme vlevo po cestě na protější okraj obce. Dá se pokračovat po cestě krásnou alejí, která nyní doslova září podzimními barvami, ale turistická cesta míří vlevo a asfaltovou cestu opouští.

Fotogalerie

Zobrazit fotogalerii

Bylo by škoda nepokračovat ještě kousek po značce, neboť o kus dále se nám otevřou přímo letecké pohledy na Sovinec. Ano, na známý to hrad, který jsme již navštívili, se budeme nyní koukat pěkně shora. Pozdravíme se se zvědavými kravkami v další z ohrad a již jsou tady ty slíbené letecké pohledy na hrad Sovinec. Je ale potřeba pokračovat po vrstevnici, nevydávat se na zlomu u chat po značce dolů. Však se na značku zase vrátíme.

Pohledy na Sovinec jsou úžasné, jen to sluníčko tomu chybí. Ale naopak přebývají - elektrické dráty. Já se domnívám, že energetici snad procházejí nějakým "speciálním školením", aby elektrická vedení (já chápu, že jsou třeba) stavěli na ta nejdebilnější místa. Prostě tak, aby pokazila ta nejlepší panoramata. Podobně jako tady nad Sovincem. To opravdu nemůže být pouhopouhá náhoda…

V Sovinci chvíli čekám na Béďu, které se zdržel kus vzadu s nějakými "neodkladnými" záležitostmi. Pak na chvíli zapadneme do staré známé hospůdky v hradním areálu. Nezdržíme se ale dlouho. Přes rozcestí Sovinec, okraj (475 m) pokračujeme po opožděné snídani po stejné cestě, po které jsme se vyštrachali k hradu první den našeho putování. Cestě a stoupání, na kterém Aljoša, který nás opustil hned prvního dne treku, dostal svou první morální krizi.

Fotím zase nějaké houbičky, nechybí ani nádherné trsy václavky smrkové (Armillaria ostoyae), a pomalu se nám dává do deště. Zprvu značně nesměle, jen tak zlehounka, nesměle ťuk, ťuk, je tam někdo? Ale ve Valšovském Dole si déšť troufá mnohem více a na další cestě již leje jako z konve. Chtě nechtě, nasazuji kapuci. Kousek musíme po cestě. Míjíme dva rybníky a na rozcestí Soutok Oslavy a Huntavy (295 m) je již "hajzlbába" tam nahoře zcela bez skrupulí a nemilosrdně spláchne. Z oblohy se hrnou přímo kýble vody…

Zbaběle se ukrýváme v boudě na autobusové zastávce a čekáme, zda-li se počasí alespoň trochu neumoudří. Ne, neumoudří. Prší furt a stále. Bez přestání. Nuž, nedá se nic dělat, budeme muset v dešti. Ono nakonec člověk prý má na pořádné túře také pořádně zmoknout. Což se stalo, takže náš výlet do Nízkého Jeseníku je (byl) asi pořádnou túrou…

Proti toku Huntavy tak za neustávajícího deště pokračujeme dále. Míjíme nějaké chatky, potkáváme místní myslivce a již je tady rozcestí Pod srázy (330 m). To jsme zhruba v půli cesty dolinou říčky Huntava. V kopcích nad námi se převaluje mlha, prší a nepříjemně fouká. Upouštím od původního záměru, že bych se protáhl po zdejších svazích a nasbíral nějaké houby. Na hřebeni nad námi rostly totiž doslova tuny kovářů. Od záměru upouštím rád, na houby si udělám čas někdy příště.

Pomalu se blížíme k Rešovským vodopádům. Na začátku stoupání k rozcestí pod vodopády stojí nový altán, přímo září novotou. Pěkné místo na bivak, však jsem je připojil do našeho přehledu takovýchto lokalit. Podle úprav v terénu to také vypadá, že tady bude asi i nějaká lesní tůň či rybníček. Uvidíme příště.

Přes rozcestí Fialův mlýn (400 m) ještě zamíříme k Rešovským vodopádům (430 m), do divoké skalní soutěsky největšího vodopádu v Nízkém Jeseníku. Ten je rozlohou největším geomorfologickým celkem v České republice s rozlohou téměř 2 500 km². Pořádně to na kamenech a skalách klouže, ale výstup po lávkách nad vodopády rozhodně nevynecháme. A skutečně, je tam nahoře páska. Zákaz vstupu, o kterém mluvili chlapi v rešovské garáži při nástupu na náš trek a který jsem našel i na mapách.cz.

Do zdejších lesů se pustil kůrovec a jsou problémy s padajícími stromy. Zatímco na jedné straně se kácí, na druhé straně, kde gazduje jiný správce lesa, se nechávají stromy stát. A některé z nich hrozí pádem na turistickou stezku. Prý by ale mělo být během listopadu vše vyřešeno. Tak uvidíme během příští návštěvy tohoto kouzelného koutu Nízkého Jeseníku, zda-li tomu tak skutečně je.

Na samotný závěr naší 70kilometrové (bez zacházek čistých 69 km) nás čeká docela výživné stoupání do Rešova, cíle naší cesty, během které fotím zase nějaké ty houbičky, jak jinak, a také několik mloků skvrnitých (Salamandra salamandra), které na špacír vylákalo deštivé počasí. Nakládáme věci a odjíždíme k domovu. Z Bédi se vyklubal docela dobrý "chodič", který se nezakecá. Přestože byl na podobném špacíru prý prvně. A že to vůbec nebylo špatné a příští rok by klidně opět na podobnou akci vyrazil. Tak se nechám překvapit.

• Předchozí (1.) část článku
• Minulá (2.) část článku
• Trasa třetího dne na turistické mapě

Fotogalerie, prohlédněte si fotografie

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.