Výstup na Velký Manín, Drieňovku a skalní Bosmany v Súlovských vrších na západním Slovensku

3denní vandrování po skalách a vyhlídkách Súlovských vrchů (2)

Po východu Slunce, který jsem pozoroval ze skalní vyhlídky u chatky Severák, se jdu ještě na chvíli natáhnout do spacáku. Avšak "šustil" Láďa nedá pokoj, takže stejně brzy balíme a vyrážíme. Nejprve po žluté turistické značce a pak ze sedýlka neznačenou, ale dobře prošláplou hřebenovou stezkou. Těsně před osmou již stojím na vrcholu Velkého Manína (891 m), nejvyšší hory Súlovských vrchů. U velké kamenné pyramidy s vrcholovou tabulkou.

Chvíli na Velkém Maníně posedíme, něco pofotíme a na zpáteční cestě do sedýlka, ze kterého budeme strmě sestupovat, zvěčníme některé z dymnivek dutých, kterých tady rozkvetlo ohromné množství. Les je jejich opojnou vůní doslova prosycen. Vrchol Velkého Manína je zalesněn. A protože buky již pěkně vypustily milióny šťavnatě zelených lístků, výhledy či spíše průhledy jsou nulové. I tak ten výstup ale stál za to.

Manínska tiesňava

Po návratu na žlutou turistickou značku pokračujeme vlevo a pěkně svižně dolů. Chodník se vine po západním úbočí Velkého Manína v nekonečných serpentinách. Výška proto rychle klesá a my se přes několik pasek s hezkými výhledy na Javorníky i Vršatecká bradla (Vršatská bradla) v Bílých Karpatech dostáváme k prameni železité kyselky. Napít, vypucovat zuby, doplnit zásoby vody. Dnes již podobnou příležitost mít nebudeme.

Čtěte také: První část článku 3denní vandrování po skalách a vyhlídkách Súlovských…

Dorážíme poslední metry na dno doliny a již jsme na rozcestí Manínska tiesňava, kemp (360 m). Do Manínské tiesňavy, která se hluboce zařezává do masívu Manínů a odděluje od sebe Velký Manín a Malý Manín, pokračujeme vpravo. Sice po asfaltové cestě, přesto je to příjemná procházka. Procházíme nejužším místem Manínské tiesňavy, které má jen asi tři a půl metru. Nad průrvou se zvedají až 400 metrů vysoké skalní stěny. Nádhera.

Přicházíme do místa zvaného Rozprávková lúčka, kde je lezecký symbolický cintorín. Podobně jako ten ve Vysokých Tatrách i dalších pohořích. Dnes je tady vše krásně zelené a rozkvetlé. Sluníčko krásně svítí a hřeje. Když jsem tady byl naposledy, to je před třemi týdny, tak bylo nepříjemně sychravo a padal déšť se sněhem…

Kostolecká tiesňava a Kostolec

Turista se ani nenaděje a červená turistická značka jej vyvádí z Manínské tiesňavy. Krajina se rozevírá a objevuje se obec Záskalie (410 m). Ta je prvně písemně připomínána v roce 1379, patří tedy k poměrně starým obcím Horního Pováži. Nad obcí se zvedá Velký Manín. Vypadá odsud jako malý hrbek, na jehož vrchol je to co by dup. Realita však každého, jenž se vydá k vrcholu, brzy vyvede z omylu. Výšlap na vrchol Velkého Manína je pořádná zabíračka…

Fotogalerie

Zobrazit fotogalerii

Přicházíme na rozcestí v obci Záskalie. Vedle sebe stojí turistický rozcestník a cykloturistický rozcestník. Na prvním z nich je výškový údaj 410 m, na druhém 394 m… Vždy si užívám té relativistické "kontrakce délek". Tedy v těchto případech výšek… Možná by se mohli značkaři spolu lépe domluvit, takto to fakt vypadá blbě. V tomto případě jde sice o nějakých 16 metrů, ale vím o případech, kde rozdíly dosahují i 40 metrů. A to se již opravdu blbě okecává…

Stále po asfaltu. Další cíl je však na dosah. Za obcí Záskalie se objevuje Kostolecká tiesňava, která je známá především mohutným skalním převisem. Jedná se o menšího sourozence Manínské tiesňavy. I tento průlom, tentokráte vrchu Drieňovka, je epigenetického typu. Epigeneze je proces, kdy se vodní tok po prořezání méně odolnými horninami zakousne i do odolnějších hornin (v původním směru toku) v podloží a vytváří hluboký, ale úzký průlom - např. Kostoleckou nebo Manínskou tiesňavu.

I Kostolecká tiesňava je přírodní rezervací. Její výměra je však poměrně malá, jen asi 60 hektarů. Po levici se zvedá strmý suťový svah zakončený mohutným skalním převisem zvaným Strecha Slovenska pod vrchem Kavčia skala (601 m, v mapách někdy jen Kavčia), po pravici se zvedá strmý zalesněný vrch Drieňovka (639 m). Na jedné z informačních tabulí mě zaujme zajímavý snímek převisu. To asi bude foceno někde od Kostolce…

Z rozcestí Kostolec, odbočka do obce (434 m) si nejprve odskočíme na dvě pivka do blízkého penzionu Manín. Dříve zde bylo muzeum na místě školy, kde učil v minulém století známý psavec Petr Jilemnický. Pak se vracíme a strmě stoupáme do obce Kostolec.

Drieňovka a Strecha Slovenska

Nahoře v obci u obecního úřadu se značka sice ubírá vlevo, mě ale zaujme krásný brdek s kostelíkem napravo. Tam budou fajn výhledy a třeba právě odsud byl pořízen onen snímek Střechy Slovenska. Ne nebyl. U kostelíku se rozkládá upravený hřbitov. Výhledy na Velký Manín i další vrcholy Súlovských vrchů, na Strážovské vrchy a Bílé Karpaty jsou ale velkolepé. Přestože naprosté dokonalosti brání poměrně silný opar. Zdejší nebožtíci si nemohli k poslednímu odpočinku vybrat malebnějšího místa.

Je to jasné. Pohled na Střechu Slovenska byl focen někde z Drieňovky. Nesměle navrhuji svému spoluvandrovníkovi, že bychom se tam mohli juknout. Že by nebylo špatné pořídit nějaké fajn fotografie. Vidím sice, že kolega je silně "nadšen", ale nakonec se nechá překecat. Sice dodává - "že já se vždycky nechám překecat", ale šlape za mnou.

Nořím se do lesa a protože trpělivost není mou silnou stránkou, na chvíli se rozcházíme. Beru to prvně kousek po vrstevnici, pak po skalním hřbítku. Vyhlídky ale nejsou to pravé ořechové. Druhá je docela dobrá, ale když ty fotky na té informační tabuli byly lepší. Nakonec se s Láďou a jeho kamerou scházíme na stejné skalce se super výhledy. Je ale potřeba kousek sejít. Nyní je to tip ťop… No ukaž, ještě i tebe vyfotím. Kolega kameraman se na mě kouká, zapřen do teleskopických holí a říká: "Já se sice zatím ještě směju, ale již brzy nebudu…"

Vrch Drieňovka byl sice mimo plán, ale je to parádní úlovek. Jsem navýsost spokojen. Vracíme se do Kostolce a stoupáme na protější skalní hřeben s vrchem Skala (658 m). Toto nápadné skalisko a přírodní rezervace Bosmany jsme obdivovali od piva u Petra Jilemnického. A za výstup rozhodně stojí. Jedná se o přírodní rezervaci s výměrou 7,35 ha. Až po sestupu a přečtení druhé z tabulí zjišťuji, že jsme vlastně na Bosmany stoupat neměli, protože chodník je otevřen jen od 31.7. do 31.12. Mea culpa…

Vrchteplá a Súlov

Kolem vrchu Ostrenec (724 m) se prosmýkneme nazpět do doliny a po asfaltce docházíme opět do obce Vrchteplá (520 m). Vlezu do našeho oblíbeného podniku B-111-B a zdravím číšníka spolu se slovy, že jsme tam již dlouho nebyli… Dáváme další dvě piva, je přece jen pořádné vedro a dehydratace může i zabíjet. Tomu se snažíme ze všech sil předejít…

Fotogalerie

Zobrazit fotogalerii

Míříme do Súlova. Nechávám to na kolegovi, ať si vybere jednu ze značek. Vyhrává to červená. Takže zamíříme nahoru nad obec. Užít si krásných výhledů ke Strážovským vrchům. Na pozdrav nám kyne i malofatranský Kľak. Pak to jde již pěkně z kopce. Avšak lesem. Zcela bez výhledů. Ty se objeví až těsně před Súlovským kaňonem, kdy se objeví nádherná skaliska. Tam někde nahoře stával hrad, Súlovský hrad.

Kolem chaty Súlov pokračujeme do obce. Do krčmy. Sice jsme dnes nic pořádného "neušli", uondaní jsme ale dost. Jen něco okolo 22 kilometrů a přes kilometr převýšení. Kopce nevysoké, ale to neustálé nahoru a dolů, dolů a nahoru v tom vedru docela vyšťaví. A opět pivo. Kolega kameraman nadhazuje, nedáme-li nějaké jídlo. Odpovídám, že jsem již jedl včera, nakonec se ale na vynikající polévku nechávám ukecat. Času máme dost spát budeme nad obcí. S Drieňovkou, focením a točením jsme se docela zdrželi a nestíháme za světla dojít až do sedla Roháč.

Padnou další dvě piva než je tma. Po obloze se po západu Slunce začaly honit mraky a mám strach, zda-li nebude v noci pršet. Přicházíme do bivaku. Pod střechou shazujeme bágly a venku se začínají čerti honit. Přijít o minutu později, tak jsme zmokli. Jo, to jsou ty, jak říká kolega, zkušenosti…

• Trasa na turistické mapě

• Dokončení článku

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.