Treking > Treky, turistika > Poludnica (1 549 m), výstup na vrchol a skalní okna v slovenských Nízkých Tatrác
Poludnica (1 549 m), výstup na vrchol a skalní okna v slovenských Nízkých TatráchPoludnica, túra na jednom z bočních hřebenů Nízkých Tater30.10.2017 | Otakar Brandos
Poludnica (1 549 m) je nápadný vápencový vrchol, který je jako předvoj severního okraje Nízkých Tater nápadně vysunut do Podtatranské kotliny. Jako kdyby nesměle nakračoval vstříc protějším vrchům Západních Tater. Však k vrcholu Barance (2 184 m), třetí nejvyšší hory Západních Tater, je to vzdušnou čárou pouhých 18,5 kilometrů… Popis túry na vrch Poludnica, resp. Predná Poludnica (1 491 m) na tomto webu již sice máme, v ní jsme ale vynechali nádherný spojovací, a v mnohém skutečně unikátní, hřeben s řadou skalních oken. To právě v tomto článku bych rád napravil… Na túru opět vyrážíme od obce Iľanovo (665 m). Po modré turistické značce se vydáváme vstříc nádhernému nízkotatranskému vrcholu. Nejprve po loukách, po chvíli však již lesem. Po vskutku strmých serpentinách klikatících se hustým lesem. V předchozích 10 dnech pršelo a bylo nevlídně. Dnes je první den, kdy se opět ukazuje sluníčko. Lesy jsou plné hub. Hlavně muchomůrek… Predná Poludnica a PoludnicaPostupně obcházíme vrchol Bodová (955 m), přičemž se cestou otevírají výhledy na Liptovský Mikuláš a hřebeny Západních Tater, které se však stále schovávají v chuchvalcích mraků. Na úrovni tohoto vrcholu se dostáváme na malou louku se starými ovocnými stromy a částečnými výhledy k hřebeni Západních Tater a na skalní vyhlídku s výhledy k hlavnímu hřebeni Nízkých Tater i k vrchu Siná. Čtěte také: Na Poludnicu (1 549 m) za výhledy, turistika v Nízkých Tatrách Následuje opět, jak jinak, strmé stoupání. Až na Končitý vrch (1 310 m), na kterém se dostáváme na krásnou vyhlídkovou loučku a skalku. Hlavní hřeben Nízkých Tater, Iľanovskou dolinu i sousední hřebeny s vrchy jako Demänovská hora (1 304 m) a Siná (1 560 m) máme doslova jako na dlani. A to vše dokreslují další skaliska a skalní stěny z bělostného vápence. Nelze se tady nezastavit a nepokochat se tou okolní nádherou. Však se nás tady z naší výpravy sešla spousta. FotogalerieZobrazit fotogaleriiNásleduje táhlý hřebínek s krásnými porosty borovic a především s dech vyrážejícími výhledy na zelené moře lesů Nízkých Tater. Těch však od poslední návštěvy znatelně ubylo. I přesto se ale jedná o krajinářsky velice hodnotný a fotogenický úsek. Opět se přivalily mraky. Jako kdyby se nechtěly vzdát své dosavadní nadvlády nad oblohou. Postupně však svůj boj s modří oblohy naštěstí prohrávají. Další stoupání krapet zpestřuje malý kovový žebřík. O necelých 200 výškových metrů dále se konečně dostáváme se na rozcestí se žlutou turistickou značkou. Nacházíme se na předvrcholu Poludnice, který je na některých mapách označován jako Predná Poludnica (1 491 m). Na rozcestníku je však uvedeno Poludnica (1 540 m). Na skutečný vrchol Poludnice však ještě musíme kousek popojít. FotogalerieZobrazit fotogaleriiKonečně zasvítilo sluníčko, které odhalilo bílé, sněhem poprášené hřebeny Západních a Vysokých Tater. Koukám, že budeme muset možná v dalších dnech posouvat program Týdne VHT. Pěkně od nejnižších po nejvyšší vrcholy, aby sníh co nejvíce odtál. Po svačině a fotografování na předvrcholu Poludnice pokračujeme po ostrém zalesněném hřebínku k vrcholu samotné Poludnice (1 549 m). Z něj se otevírají skvělé výhledy na Nízké Tatry, Chočské vrchy i lesknoucí se hladinu Liptovské Mary. Výhledy jsou odsud skutečně impozantní. A o unikátnosti výhledů svědčí skutečnost, že na konci II. světové války, když se fronta valila směrem na západ, byla německá vojska v této oblasti připravena k urputné obraně. A Poludnica měla při obraně hrát významnou roli. Právě tady se nacházela vojenská pozorovatelna, z níž měli Němci řídit palbu dobře zastřílených dělostřeleckých baterií i dalších zbraní a až k úpatí hory se táhl souvislý pás minových polí… Skalní okna a jeskyněKdyž opouštím vrchol Poludnice, všímám si pod malým smrčkem nenápadné dřevěné tabulky přibité na kříži. Na tabulce je vyryto, že zde zemřel 2.11.1973 Vasil Babuškin. Vědec, který vyšlechtil slovenské plemeno slípek Oravka. Člověk tady pokaždé objeví něco nového… Z Poludnice následuje táhlý a poměrně prudký sešup. Zejména po deštích, když to tady hezky klouže, je to chuťovčička. Po sestupu je ale člověk odměněn. Objevují se první vápencové skalky. To je však pouhá předzvěst toho, co bude následovat. Hned na to se objeví první skalní okno. A za ním druhé. A jeskyně i těsný skalní průchod. Nejen blízké Ohniště se může pyšnit skalním oknem (bránou). V táhlém vápencovém hřebeni je takovýchto útvarů mnohem více. Mnohem více, než by člověk čekal. Závěrka fotoaparátu rozhodně v klid nezůstane. A přestože je potřeba na některých místech přelézat popadané stromy, rozhodně návštěvou této části Nízkých Tater neprohloupíte. Mohu vřele doporučit. Rakytovica a OpaliskoSkály mizí a lesem se dostáváme k velké louce se seníkem a na rozcestí pod vrchem Kúpeľ (1 270 m). Tady je potřeba odbočit prudce vlevo a vydat se po zelené turistické značce nazpět k severu. Příjemná traverzová lesní pěšine se vine pod hřebenem, ktrým jsme právě prošli. Až se dovine kolem lesní chaty a u praveného pramene vody do sedla Rakytovica (1 080 m) s dalšími seníky a posedy. A výhledy nazpět k impozantnímu vápencovému masivu hory Poludnica. Ze sedla Rykytovica budeme již jen klesat. A vcelku svižně. Mineme hranici Národní přírodní rezervace Jánska dolina s výměrou asi 1 696,5 hektarů abychom se po žluté turistické značce dostali k chatě Opalisko (v září "pochopitelně" zavřené) a k vesnici Závažná Poruba. Tam naše krátká, ale skutečně skvělá túra (túrka) končí. Trasa: Iľanovo - Poludnica (4,6 km, 900 m) - Kúpeľ (6,2 km, 930 m) - sedlo Rakytovica (8,6 km, 1 030 m) - Opalisko (11,7 km, 1 055 m)
Poludnica, turistická mapaLíbil se vám tento článek? Diskuse k tomuto článkupřidat názorDalší související články:+ Přechod hlavního hřebene Nízkých Tater+ Nízké Tatry nonstop, přechod hlavního hřebene + Nízké Tatry v zimě + Nízké Tatry a Slovenské rudohoří, přechod + Výstup na Krúpovou holi a Ďumbier – nejvyšší vrchol Nízkých Tater + Bôr (1 888 m), strážní hlídka Demänovské doliny + Z chaty M. R. Štefánika přes Dereše a Chopok zpět na chatu + Na Mestskou horu a na Ďurkovou, Nízké Tatry + Výstup na Ohniště, Nízké Tatry + Rovná hoľa (1 723 m), Nízké Tatry |
|