Topas (1 548 m n. m.), výšlap na vrchol polonině Krásna na Zakarpatské Ukrajině

Výstup na horu Topas a na hřeben poloniny Krásna

Polonina Krásna. Jedna z nádherných polonin tzv. Poloninského hřebene Zakarpatské oblasti Ukrajiny. Její oblý travnatý hřeben se vlní mezi krásnými podhorskými vesnicemi Koločava a Usť Čorná a je vyhledávaným turistickým cílem. Za první Československé republiky byla tato polonina považována za nejkrásnější z polonin. Snad i podle toho dostala své jméno. Svou výškou a charakterem připomíná polonina Krásna Velkou Fatru či Krkonoše.

Dnes je hřeben poloniny, podobně jako i ostatních polonin, zbrázděn vyjetými cestami nákladních aut, které svážejí dřevo či zásobovaly pastevce na jejich kolibách během léta. Ta druhá možnost je však většinou minulostí, protože velká část družstev byla zrušena. Na polonině Krásna k tomu navíc přistupují stopy po plynovodu.

Přesto přechod jejího hřebene či výstup na některý z jejich vrcholů patří k nezapomenutelným zážitkům. V dalším textu uvádím popis výstupu na horu Topas. Jde o výňatek z turistického a trekového průvodce Ukrajinské Karpaty. Dnes je navíc cesta usnadněna turistickými značkami, které vedou na hřeben.

Nádherný hřebenový přechod s neopakovatelnými scenériemi a fantastickými výhledy je poněkud pokažen skutečností, že částí hřebene poloniny Krásná vede plynovod. Sice zapuštěný do země, ale široké cesty a bývalé výkopy celkový dojem z této jinak velice krásné túry poněkud kazí. Rozhodně si ale příležitost přejít tento nádherný hřeben mezi Koločavou a Usť Čornou ujít nenechejte.

Celá hřebenovka je fyzicky poměrně náročnou túrou dlouhou asi 32 kilometrů, kterou méně zdatným turistům doporučuji rozložit do dvou dnů. Míst na přespání naleznete nepřeberné množství, na několika místech jsou salaše. Jediným problémem této hřebenovky je akutní nedostatek vody, která je až ve žlabech poměrně hluboko pod hřebenem.

Turistický průvodce je druhým přepracovaným a podstatně doplněným vydáním turistického a trekového průvodce Zakarpatská Ukrajina. Vedle velkého množství praktických informací tady naleznete podrobné popisy túr a treků, všech významných hřebenových přechodů, velké množství fotografií, ale také digitálně zpracované mapky a výřezy z turistických topomap 1:100.000. Množství užitečných kontaktů, mailových a internetových adres, telefonů, rad a tipů určitě obohatí tohoto komplexně zpracovaného turistického průvodce, jenž je prvním titulem takovéhoto rozsahu na českém knižním trhu «

Od Četnické stanice (561 m, 48° 25,95´ N, 23° 41,45´ E), turistického hotelu, který doporučuji jako základnu v Koločavě, se vydáme po hlavní silnici ke škole s bustou Ivana Olbrachta (k východu) a na křižovatku cest Koločava - Chust (10 - 15 min). Tady budeme pokračovat přímo po již prašné silnici Ševčenka. Po dalších asi 10 minutách přijdeme u malého bistra (kafé) na křižovatku, na které musíme odbočit vpravo ke kostelu.

Pokračujeme dalších asi 15 minut po široké, ale prašné silnici s četnými výmoly, až narazíme na důvěru příliš nevzbuzující dřevěný mostek přes říčku směřující sem od sedla Prislop. Přejdeme vpravo na druhý břeh a pak napravo se esovitě stáčející polní cestou dostaneme na louky a k malému fotbalovému hřišti.

Pokračujeme mírně napravo po lesní cestě, která se začíná strmě zvedat. Cesta brzy přechází v různě se rozbíhající chodníky, kterými je vyháněn nahoru na pastvu dobytek. Snažíme se držet té nejširší pěšiny, vodítkem je nám hrana hřbetu spadajícího z poloniny. Stále strmě vzhůru.

V horní části lesa narazíme na množství starých vykotlaných buků, které jsou velice fotogenické. Na konci strmého stoupání se chodník rozšiřuje a bývalé vozové cestě vycházíme krásnou bukovou "alejí" do plochého sedla (925 m, 48° 24,66´ N, 23° 42,36´ E) na hřebeni poloniny Krásna na hřebeni zvaném Kvasnyj věrch. Od můstku přes říčku ve vesnici je to sem asi 40 minut.

Na hřebeni budeme pokračovat vlevo po pěkné cestě k jihovýchodu. Asi po 10 minutách vyjdeme na širokou nezpevněnou cestu, která sem vede z Koločavy. Nástup na ní je pár minut od výše popsané odbočky naší túry, cesta je však fádní a z velké částí vede dolinou. Proto jsem zvolil výše popsanou variantu nástupu na hřeben, kterou považuji za mnohem zajímavější. Po cestě pokračujeme vpravo a začínáme stoupat. Otevírají se odsud pěkné výhledy.

Procházíme kolem rozpadajícího se seníku a nad ním kolem staré salaše (mírně pod hřebínkem; 1 111 m; 48° 23,96´ N, 23° 43,26´ E), které by se dalo v případě nouze využít k přenocování. Po asi 45 minutách chůze po široké cestě se dostáváme na rozcestí pod objektem vysílače, který slouží k přenosu televizního a mobilního signálu.

Na rozcestí se vydáme vpravo a opět stoupáme jakoby směrem k hoře Topas, na jejímž vrcholu se nachází vysoký stožár. Po 10 minutách nás cesta přivádí k salaším (1 258 m; 48° 23,62´ N, 23° 44,36´ E) a ohradám pro ovce, které se tady v létě pasou. Další z možností přenocování.

Následuje snad nejotravnější a nejméně pěkný výstup (resp. část výstupu) na polonině Krásná. Napojíme se na širokou a rozježděnou cestu vedoucí po spádnici k předvrcholu hory Topas (1 548 m). Úmorné a nekonečné stoupání, během nějž překonáme asi 250 výškových metrů, nám zabere zhruba půl hodiny.

Dostáváme se na předvrchol (1 510 m; 48° 23,27´ N, 23° 45,08´ E) hory Topas (1 548 m), odkud se otevírají pěkné pohledy nejen na Topas, Mančul (1 501 m) v jižní rozsoše poloniny Krásná či na hřeben Krásné s nejvyšším vrcholem Sihljanskij (1 563 m), ale i na Koločavu, protilehlý hřeben poloniny Piškoňa, ale i na Strimbu (1 719 m) a dále na severu ležící kamenné hory - Horhany. K jihovýchodu a východu dohlédneme do Rumunska do Marmaroše, do Rachovských hor i na mohutnou poloninu Svidovec a moře dalších hor.

Na tomto místě musíme odbočit doprava a pokračovat po širokém hřebeni na vrchol Topas (asi 15 minut), který si tady s žádným jiným vrcholem rozhodně nespletete. Na jeho vrcholu se totiž nachází vysoký kovový stožár, který je podle sdělení pracovníků níže ležícího televizního retranslátoru pouze pracovním stožárem v místě plynovodu.

Stožár dosahuje úctyhodné výše okolo 150 metrů a jeho areál je oplocen. Z vrcholu se otevírají podobné rozhledy jako z vrcholu na hřebeni. Návrat z vrcholu vede po trase výstupu. Pokud se nebudeme chtít vracet po stejné trase, pak lze do Koločavy sestoupit podle níže uvedeného popisu.

Začneme krátce sestupovat, napojíme se cestu kolem plynovodu. V plochém sedle narazíme na kovový sloupek (se samolepkou Trekingu) a betonovým sloupkem. Tady můžeme v případě potřeby sejít na pěkný traverzový chodník, který podchází následující kóty a z nějž lze po chodníku, který využívají především místní pastevci, sestoupit asi za dvě hodiny do Koločavy. My však pokračujeme stále po hřebeni.

Projdeme další dvě kóty a zamíříme na čtvrtý vrchol nejvyšší částí hřebene. Tady je cesta "rozorána" nejvíce, navíc je vrchol "zkrášlen" hromadou rour plynovodu. Brzy naštěstí uhýbá dolů do údolí říčky Mokranky. Z tohoto vrcholu lze po brutálně strmé a kamenité cestě, opět jdoucí po spádnici, sestoupit v případě potřeby do sedla Prislop (40 - 50 minut), kterým prochází stezka z Koločavy do Usť Čorné (resp. Komsomolska).

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.