Polonina Svidovec, túra na hřeben největší poloniny na Zakarpatské Ukrajině

Za výhledy na poloninu Svidovec, Východní Karpaty

Polonina Svidovec je největší z polonin Poloninského hřebene Východních Karpat. K překonání celého jeho hřebene potřebuje zdatný trekař za ideálních podmínek dva až tři dny. Přesto ani turista, který nemá tolik času a sil nebude návštěvou této poloniny zklamán, za nádhernými výhledy je to poměrně kousek.

Dnes se nejsnadněji na poloninu Svidovec dostanete z obce Usť Čorná. V letošním roce byla na Svidovec vybudována červeně značená turistická trasa, která vede až pod vrchol Tempa (1 634 m), kde dnes trasa končí. Nebudete mít tedy žádných orientačních problémů.

Již od horní hranice lesa se otevírají fantastické rozhledy, kterým rovno není. A dojte-li až na vrchol Stohy (1 285 m), budete odměněni fantastickými kruhovými rozhledy. Na západě se pokocháte oblými travnatými hřebeny poloniny Krásna.

Za ideální viditelnosti dohlédnete až k vrcholu Topas (1 548 m) s obrovským stožárem. Na jihu a východě se vlní nekonečné moře trav na táhlých poloninských hřebenech Svidovce. Jednotlivé štíty před vámi defilují jako plachetnice na volném moři. Na severu se pak otevírají Svidovcem částečně stíněné výhledy na izolované hřebeny a kamenné vrcholy tajemných Horhan, které ještě i dnes zůstávají většině českých turistů utajené.

A jak se na Svidovec dostat? Z centra obce Usť Čorná od baru Teťana se vydáte po červené turistické značce směr obec Německá Mokrá. Na nejbližší odbočce pokračujete směr Lopuchov (Brustury). Avšak asi jen 100 metrů, neboť pak si to značka namíří přes dřevěný most k bývalému nádraží lesní železnice, ze které však dnes zbyla již jen nádražní budova.

Za barem odbočíme vlevo a červená značka nás již vede do lesa. Po dobře zřetelném širokém chodníku začneme poměrně svižně nabírat výšku. Po asi 20 až 30 minutách prudkého stoupání se dostaneme na pěkné louky s nádhernými výhledy na poloninu Krásna. Odpočinout si tady můžeme na kládách u upraveného ohniště.

Chodník se opět noří do lesa a opět nabírá výšku. Po pěkné pěšině držící se hřebene stoupáme lesem, jenž střídají malé mýtiny. Po jedné z nich se dostaneme ke zbytkům okopů, pravděpodobně z I. světové války. I takové šílenosti se odehrávaly na poloninských hřebenech. A opět stoupáme lesem s ohromnými buky. Tady ruka člověka do původní skladby lesa prakticky nezasáhla.

Po strmém stoupání se konečně dostáváme na pěkný hřeben s loukou a boudou, kterou by šlo v případě potřeby využít k nouzovému přespání. V okolí je několik rozpadlých neudržovaných seníků. Následuje opět prudší výstup lesem, který nás přivádí konečně na horní okraj lesa.

Les je vystřídán vysokohorskými loukami, tolik typickými pro Poloninský hřeben a pro Východní Karpaty vůbec. To se již pomalu suneme po pěkném chodníku po ostrém hřebínku k vrcholu Stohy (1 285 m), z nějž se otevírají výše popsané výhledy. Více než slova dokáží výhledy popsat připojené panoramatické fotografie.

Na zpáteční cestu se vydáme po trase výstupu. Túra je díky turistickému značení orientačně nenáročná, stejně tak její časová a fyzická obtížnost. Popsaný výstup lze realizovat třeba během odpoledne po příjezdu do Usť Čorné.

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.