Netonická vrchovina, pohodová turistika v opomíjeném pohoří Šumavském podhůří

Turistika v Šumavském podhůří

Jedná se o vcelku neznámý název území, které spadá do rozsáhlého celku Šumavského podhůří a jeho podcelku Bavorovské vrchoviny. Jde o několik oddělených hornatých hřbetů, jejichž nejvyšší vrcholy přesahují 600 m. n. m. I díky tomu, že jsou hojně protkány barevnými nitkami turistického značení, lze podstatnou část projít a těšit se tak z nenáročného putování úhlednou, zalesněnou krajinou.

Keltské hradiště na Skočickém vrchu

Prvním cílem se může stát vrchol Hradu, zvaného též Skočický vrch. Najdeme ho v asi 8 km dlouhém zalesněném návrší s vrcholy Radovec (634 m), Knížecí kámen (609 m), Slačince (563 m) a Kopanina (565 m). Dominantní dvojvrcholový vrch Skočický (666 m) je rozdělený širokým příčným sedlem na vyšší a užší hřeben - Hrad.

Výstup můžeme začít ve Skočicích po červené turistické značce, kde mineme kostel Navštívení Panny Marie a začneme stoupat lesem na ďábelskou kótu Hradu - 666 m. Nahoře se již ocitáme v chráněné přírodní rezervaci "Skočický Hrad", kde hlavním motivem vyhlášení byla ochrana původního listnatého lesa s převahou buku a zejména porostu květnatých bučin. Vyskytuje se tu i několik chráněných rostlin, například lilie zlatohlavá. Geologický podklad tvoří migmatit, hřebeny jsou tvořeny žilnou žulou, která je patrná především ve vrcholových partiích.

Čtěte také: Turistická obuv, jak si vybrat vhodné turistické boty

Název Hrad pochází od zbytků kamenného valu v bývalém keltském a později slovanském hradišti. V západní části oblasti jsou tyto kamenné valy keltského hradiště dobře patrné a jde o významné archeologické místo. Na vrcholu byla u sesuté skalky nalezena bronzová "žebra", která svědčí o osídlení těchto míst již v době bronzové.

Netonická vrchovina, turistická mapa

Nás od rozcestníku nás vede již zelená značka k Šumavské vyhlídce s hezkým výhledem k hradu Helfenburk a na masív Boubína. Odbočujeme vpravo mírně klesajícím hřebenem a lesní cestou klesáme směrem k loukám nad Albrechticemi. Tady u autobusové zastávky zelená značka končí, my ještě pokračujeme podle Mlýnského dolního a Albrechtického rybníka do Albrechtic a po červená zpět do Skočic.

Svobodná hora a mariánské poutní místo Lomec

Původně jsem chtěl do názvu dát Svobodné hory a až po zadání hesla do vyhledávače jsem zjistil svůj omyl. Existují totiž Vodňanské, Bavorovské i Libějovické Svobodné Hory, vždy jde ale o vesničky ukryté v kopcích nad řekou Blanicí. Název Svobodná hora (640 m) tak náleží jen nejvyššímu vrcholu zdejší části Netonické vrchoviny, zvané Chelčická.

Naplánovali jsme dvě trasy, které nás provedly tímto kopcovitým územím. První výlet začínáme v Bavorově, kde až na druhý pokus nacházíme správnou cestu k můstku přes Blanici. Zde se točila pohádka Princezna ze mlejna, my ale hned začínáme stoupat přes chatovou osadu Podlesí k Podhoře.

Přestože jsme stále někde "pod", vyhlídka na Bavorov a spojený hřeben Bobíku s Boubínem je již docela zajímavá. Lesem začínáme rychle nabírat výšku, a protože konečně začalo naše ztuhlá záda hřát sluníčko, děláme pod vrcholem Svobodné hory u odpočívadla delší přestávku. Je tady krásné sezení a také nešťastně umístěná turistická cedule označující vrchol hory. Kótu 640 m však musíme teprve dobýt dalším, kratším stoupáním.

Rozhled směrem k šumavským hřbetům shora nemá chybu, jen toho mlžného oparu by mohlo být méně. Na vrcholu ještě chvíli zkoumáme podivnou radiostanici s vysoko vystrčenou anténou a krátkou hřebenovou stezkou klesáme zpět na žlutou značku, která vrchol mezitím obešla. Myslím, že zbytečně.

Sestupujeme lesem do Vodňanských Svobodných Hor do sedla k rozcestí žluté, červené a zelené značky. Zelená odtud pokračuje kolem vrchu Holička a k Lomci. Tuto hezkou část jsme před pár měsíci již šli. Přeskakujeme proto na červenou a smíšeným lesem s převahou buků pokračujeme v mírném klesání k Pražáku, cíli naší cesty. Nad hlavou nám přelétne velký lesní dravec, snad nějaká sova. Za chvíli slyšíme i její houkání. Před Pražákem ještě věnujeme nějaký čas zdejší národní kulturní památce, židovskému hřbitovu.

Autem se přesouváme zpět do Bavorova, kde nás doslova uchvátí zajímavá a vzdušná gotická architektura kostela Nanebevzetí Panny Marie. Obcházíme ho kolem dokola a nahlížíme skrze klec i do jeho interiéru. Důstojné zakončení dne.

Pokud by se vám zdálo té kultury málo, můžete se ještě vydat do nedalekého poutního místa Lomec, kde stojí již přes 300 let kostel neobvyklého tvaru. Tím nejvzácnějším, co ukrývá, je poutní svatyně s milostnou soškou Panny Marie. K Lomci, jinak také Lomečku, neodmyslitelně patří i fara, která je vybudovaná z loveckého zámečku a také klášter Šedých sester a zvonice. Poutní areál ještě doplňuje Meditační zahrada Panny Marie, venkovní oltář, křížová cesta a nedaleký hřbitov.

I zde můžete spojit návštěvu kostela s putováním krajinou a projít se alejí vzrostlých stromů k Libějovickému zámečku a kapli sv. Máří Magdalény na Lázni až do Chelčic.

Okolo Blanice

Jiný, kratší a rovinatý trek nás zavede k řece Blanici, která si razí vrchovinou cestu do severní části Budějovické pánve k Vodňanům a Protivínu.

Podzimní výlet začínáme ve Sviněticích a podle plánu vyrážíme po žluté značce k Rožboudovskému mlýnu. Hned za vsí však míjíme odbočku. Příjemná cesta nás vede severněji k Přednímu rybníku a Rožboudu, kde zjišťujeme omyl. Vracet se nemá valný smysl, protože v dáli již tušíme Vitice a zelenou turistickou značku.

Zanedlouho již přecházíme po můstku přes Blanici a odbočujeme podél kanálu, napájejícího několik rybníků nedaleko Pražáku a Vodňan. Míjíme Pomejův mlýn a za ním zkoumáme úzkou hráz mezi Zámeckým a Velkým rybníkem. Mraky s nízkým sluncem vytváří zajímavé scenérie dokonale vylepšené čerstvě zamrzlou plochou rybníků a tak si docela zafotím. Po červené značce se vracíme kolem sádek k Blanici a docházíme do Vodňan.

Netolický archeopark a zámek Kratochvíle

Nejen krásný zámeček Kratochvíle, ale i nedaleké královské město Netolice lákají návštěvníky už mnoho staletí. Když si k tomu přidáte procházku zajímavou okolní krajinou, můžete si být jisti nezapomenutelnými zážitky.

O starobylém osídlení zdejší krajiny svědčí mnoho mohyl a pohřebišť v okolí, pocházejících z doby bronzové. Slované se na Netolicku usadili již v 8. století a kmen obyvatel "Netolici" je uváděn mezi vůbec prvními na území Čech. Nejstarší zachovaná písemná zmínka v Kosmově kronice z roku 981.

Historické jádro města je od roku 1994 vyhlášeno městskou památkovou zónou a projít se zde můžete po naučné stezce "Historická krajina Netolicko", anebo po památkách regionu delší naučnou cyklostezkou.

Jinou zajímavostí města jsou tři šikmé věže a vodopády pod rybníkem Mnich a také archeopark, kde vyrůstá první jihočeská archeologická památka, která formou přímé rekonstrukce ukazuje málo známé období raného českého středověku. Zdejší akropole starého přemyslovského hradu Netolice, kde se archeopark nachází, byla jedním z hlavních center knížecí přemyslovské správy jižních Čech od 10. do poloviny 13. století.

Co by kamenem dohodil leží od Netolic i zámek Kratochvíle. Ten je stavbou, která neměla v Čechách druhé poloviny 16. století obdoby a dnes představuje jeden z klenotů stavitelského umění doby renesance.

Na místě dnešního zámku dříve stával hospodářský dvůr Leptáč, který Vilém z Rožmerka věnoval regentu rožmberského dominia a známému budovateli jihočeských rybníků Jakubovi Krčínovi z Jelčan. Ten v tomto podmáčeném terénu postavil nový dvůr, u něhož vybudoval rozsáhlou loveckou oboru. Půvabně položený dvůr se ale rožmberskému vladaři zalíbil natolik, že jej s Krčínem směnil za městečko Sedlčany s 10 vesnicemi(!).

V roce 1583 pak nechal Vilém z Rožmberka postavit na jeho místě po vzoru italských vil nový lovecký zámek. Okolo zámku je velmi hezky upravena zahrada a nově obnovena unikátní štuková a malířská výzdoba.

Pokud obejdete Kratochvíli na méně frekventovanou cestu od Bavorova, budete se do Netolic vracet chráněnou alejí nádherných platanů, kolem velkého výběhu zdejších koní.

Helfenburk a hřeben Mlaky

V další části Netonické vrchoviny zvané Krajníčská, leží i hora Malošín (683 m ) a na jejím vrcholu jedna z hojně navštěvovaných zřícenin Jižních Čech, Helfenburk. Necelých pět kilometrů od městečka Bavorova se zde vypínají rozsáhlé zbytky gotického hradu, který založili čtyři bratři z Rožmberka již ve druhé polovině 14. století. Zakládací listinu potvrdil samotný císař Karel IV. Od samého počátku plnil hrad důležitou správní a vojenskou službu osadám a městečkům na Zlaté stezce, vedoucí z Pasova do české kotliny.

Na konci 16. století jeho význam zeslábl a tak byl o sto let později opuštěn. Zbytky jeho mohutných zdí a paláců plných tajuplných sklepení a zákoutí podněcovaly fantazii obyvatel blízkého okolí a tak se po staletí v okolí hradu vyprávělo mnoho pověstí a pohádek dotýkajících se právě tohoto místa.

K samotnému hradu se dostanete po modré turistické značce od rozcestí nedaleko hájenky a ze zpřístupněných věží můžete spatřit nejen panorama blízké Šumavy, ale i vzdálené Novohradské hory a Brdy. Značka dále pokračuje úzkým hřebínkem k vrchu Duškovec (656 m)a dále do Čepřovic a Volyně. V lesním komplexu Mlaka můžete využít několik cest, které obchází Duškovec, a zpět vás dovedou přímo k parkovišti u hájenky.

Pokud navštívíte jižní Čechy, nezapomeňte, že zajímavá místa na vás čekají nejen ve všeobecně známých a turisticky provařených místech.

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.