Trek z Nedvědice v podhradí hradu Pernštejn do Brna přes Babylón a Tišnov

Od Pernštejna přes Babylón do Tišnova

Co uděláte, když na vás přijde "volání divočiny", ale máte čas jen jeden a půl dne? Že postavit si stan pár kilometrů od domu není žádná romantika? Ale jděte…

Den první: Nedvědice - Babylon u Kalů (20 km)

Je nádherné zářijové sobotní dopoledne. V batohu jen pár nejnutnějších věcí k přežití, uháníme narvaným vlakem z Brna do Tišnova a po přestupu dál motoráčkem do Nedvědice. Odtud se chceme vrátit zpět po svých.

Nedvědice, to je městys v podhradí slavného hradu Pernštejna. Ten ční vysoko na kopcích nad údolím řeky Svratky a rozhodně stojí za návštěvu. My se dnes ale obracíme k hradu zády a na rozcestí U kostela se chytáme modré značky směr Skorotice.

Čtěte také: Přírodní park Svratecká hornatina (1), kolem Sýkoře do Lomnice u Tišnova

Nabíráme vcelku zostra výšku lesní pěšinou s několika zajímavými menšími skalními útvary. Nahoře se noříme do bolševníkové džungle, pak ještě pár desítek metrů po silnici a jsme ve vesnici. Náves je dočista liduprázdná.

Na travnatém ostrůvku uprostřed stojí kaplička. Už první pohled napoví, že se původně jednalo o zvonici, k vysvěcení došlo někdy v druhé polovině 19. století. Zajímavostí pak je budova bývalé školy z konce 19. století. Ačkoli dětí tu bylo vždy poskrovnu, místní si školu prosadili a vybudovali, aby své ratolesti ušetřili dlouhého a poměrně náročného docházení do Nedvědice. Skorotice nás svou malebností rozhodně uchvátily.

Modrá značka pokračuje do Křížovic, ovšem po silnici. Rozhodujeme se proto raději pro žlutou a nelitujeme. Je to nádherná pasáž vzrostlým a prosvětleným javorovo-bukovým lesem, s měkoučkou půdou pod nohama.

Od rozcestí Sýkořský les by pak bylo možno pokračovat na Sýkoř (702 m), bájný kopec známý především cimrmanologům, neboť Mistr ve zdejším drsném podnebí nějakou dobu pobýval a čerpal inspiraci pro divadelní hru Dobytí severního pólu. Našeho předního dramatika dnes připomíná plastika (busta) u sýkořské hájovny a naučná stezka z Lomnice u Tišnova.

My ovšem žlutou trasu na chvíli opouštíme a scházíme po vyasfaltované lesní cestě z kopce, abychom se po zhruba 1,5 km napojili na jinou žlutou značku. Ta spojuje Křeptov a Ochoz u Tišnova. Nejdřív prudce nastoupáme k přírodním památkám Míchovec a Pod sýkořskou myslivnou a pak už jen pozvolna scházíme pohodlnou stinnou cestou obklopenou roztroušenými skalkami a porosty měsíčnice vytrvalé až do Ochozi.

V Ochozi na turistickém odpočívadle svačíme a poprvé vytahujeme mapu - to abychom pozabíjeli neskutečné množství dotěrných vos.

A po žluté dál! Pokračujeme na Veselský chlum (578 m), plochý vršek s neobyčejným geniem loci. Z dávných dob tu zůstala četná políčka obehnaná kamennými zídkami. Otevírá se odtud zajímavý pohled do údolí Svratky i na protější kopce. Výhled máme také na blížící se bouřkovou frontu. Proto se nezdržujeme a svižným krokem až poklusem scházíme k Veselí a dál zprudka po zelené dolů do údolí Svratky, do Borače.

Procházíme kolem krásně opravené dřevěné zvoničky, hledáme hospodu. Chceme povečeřet. Ve vesnici je však pouze jedno restaurační zařízení, a to typu "nalejvárna". Je 17:00 a zrovna otvírají, takže "večeříme" alespoň kofolu a dotáčíme si vodu do PET lahví.

Následuje závěrečný výstup na místo noclehu - na 506 m vysoký Babylon s malou dřevěnou rozhlednou. Zalesněným žlebem sem vede cesta (též cyklotrasa) z osady Vrby. V lese se hrozivě stmívá a na vrchol přicházíme na poslední chvíli. Déšť s hromobitím už jsou na spadnutí. Snažíme se postavit stan tak, abychom byli dostatečně daleko od stromů i od rozhledny. Ubytováváme se s prvními kapkami deště.

Den druhý: Babylon - Tišnov (10 km)

Ráno je mlha, že by se dala krájet. My ovšem krájíme chleba a u snídaně čekáme, co bude. A bylo. Už za půl hodiny prorážejí mlhu sluneční paprsky a nás čeká nádherná podívaná, která si nijak nezadá s rány na horách. Dole v údolí se dosud válejí bílé chuchvalce a rozhledy z vyhlídkové plošiny jsou daleké na všechny světové strany. Severovýchodnímu pohledu dominuje Sýkoř s vysílačem, který je navlas podobný vysílači na brněnských Hádech.

Z Babylonu scházíme k rozcestí Zahrada. Odskočíme si ještě na druhou dřevěnou rozhledničku na Křivoši (464 m). Výhled z ní už není kruhový jako v případě Babylonu, ale Křivoš babylonskou rozhlednu výborně doplňuje výhledem směrem k Tišnovu a také na unikátní viadukt v Dolních Loučkách. Ani jedno z toho totiž z Babylonu nezahlédnete.

Pak už scházíme po modré údolím Kalského potoka do Štěpánovic na vlak. Zurčící kaskády jen zesilují zdání "horského" treku. Vlak ze Štěpánovic do Tišnova jezdí každé dvě hodiny. Pokud vám těsně ujede, jako se to stalo nám, doporučuji pokračovat po svých - červená značka vede atraktivním údolím Svratky a k tišnovskému nádraží jsou to jen čtyři kilometry. Vlakové spojení mezi Tišnovem a Brnem je poměrně husté, prakticky je šance nasednout na nějaký spoj dvakrát do hodiny.

Shrnutí

Celková délka trasy je 30 km a vzhledem k nepříliš náročnému profilu by se dala projít za jeden den, ale to bychom přišli o nádherné probuzení na kopcích. Náš trek lze absolvovat také na horském kole, ale úsek z Nedvědice do Skorotic bych kvůli technicky velmi obtížnému terénu doporučila objet po silnici. Počítejte také s tím, že na žluté značce k PP Míchovec budete tlačit.

A ještě malá poznámka na závěr - ačkoli tak blízko civilizace, za celé dva dny jsme potkali tak málo lidí, že na jejich spočítání by stačily prsty jedné ruky.

Další související články:

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.