Průvodce |
Karpattreky |
Horolezectví |
Cykloturistika |
Cestování |
Lyžování |
Příroda |
Soutěže |
Aktuality |
Zajímavosti |
Kalendář |
Napsat článek |
Reklama |
Více… |
|
 |
||
| Poslední aktualizace: 21.10.2024 |
|
Treking > Treky, turistika > Výstup na Jahňací štít (2 230 m n. m.), turisticky přístupný štít ve Vysokých Tatrách
Výstup na Jahňací štít (2 230 m n. m.), turisticky přístupný štít ve Vysokých TatráchJahňací štít, túra na nejvýchodnější turisticky přístupný štít Vysokých Tater5.8.2010 | Otakar Brandos
Výstup na Jahňací štít (2 230 m) patří ke středně náročným túrám. A to i přes značné převýšení, které však překonáváme na dlouhém úseku. Trasa nás vede na pomezí Vysokých Tater a Belianských Tater a poskytuje nám skutečně velkolepé výhledy. 
Samotný výstup zahájíme v Tatranské Lomnici. Z Lomnice pokračujeme po asfaltovém chodníku do osady Tatranské Matliare, kde za autobusovou zastávkou odbočíme doleva na modře značený TCH. Po něm pokračujeme asi 40 minut po široké lesní stezce na rozcestí se žlutě značeným TCH, který nás již dovede až k Chatě pri Zelenom plese. Tady začíná již samotný nástup na Jahňací štít. Rozcestník, který je v bezprostřední blízkosti chaty, nás navede na žlutě značený TCH na vrchol Jahňacího štítu. Cesta k Chatě pri Zelenom plese je snadná a celou dobu vede po vozové cestě, po které je chata zásobována. Od chaty pokračujeme přímo vzhůru kosodřevinou. Místy je chodník značně prudký, což je zejména po dešti dosti nepříjemné. Během výstupu se otevírají krásné pohledy do Doliny Zeleného plesa a na okolní štíty jako je Malý Kežmarský štít s jeho impozantní skalní stěnou (největší v celých Tatrách), Pyšný štít či Baranie rohy. Po levé ruce se tyčí skalní jehla Jastrabiej věže. Chodník se poněkud napřimuje. Procházíme malou kotlinkou, ze které se otevírají fantastické pohledy na okolní štíty. Na horní hranici kosodřeviny obejdeme malé Červené pleso, které má při správném nasvícení
typickou načervenalou barvu, a začínáme vstupovat do nitra Červené doliny. Ta je z obou stran
Ve středu doliny obejdeme z levé strany Belasé pleso a vystupujeme (stále po upraveném a místy dlážděném chodníku) pod svahy Zmrzlé věže. Pod ní se však chodník láme o zhruba 90° a v několika serpentinách míří do Kolového sedla. Část výstupu (těsně pod sedlem) vede exponovaným skalním terénem. Tato místa jsou odjištěna fixními řetězy. V sedle chodník přechází na severozápadní svah hřebene a pokračuje v komplikovanějším terénu k vrcholu Jahňacího štítu severovýchodním směrem. Nejprve stoupá, přechází úzkou skalní průrvou, za kterou ale krátce strmě klesá. Za ní pak již následuje závěrečné stoupání ke skalnatému a značně plochému vrcholu. 
Máme minimálně jeden velký důvod se na vrcholu chvíli zdržet, neboť pohledy - zejména
na hřeben Belianských Tater - jsou skutečně jedinečné, byť částečně opakovatelné
z Lomnického štítu.
Sestupovou cestu volíme stejnou jako výstupovou, nebo si můžeme vybrat z dalších alternativ. Můžeme se vrátit k Chatě pri Zelenom plese, od které budeme pokračovat po Tatranské magistrále k Trojrohému a Velkému Bielemu plesu, od kterého se můžeme vydat buď do Kopského sedla a dolinou Zadné Meďodoly do Javoriny a nebo přes Rakúsku polanu pokračujeme do Doliny Siedmich prameňov k chatě Plesnivec a dále do Tatranské Kotliny. 
Diskuse k tomuto článkupřidat názor zobrazit celou diskusi
Šel jsem na Jjahňací štít po rozpadu Československa celkem šestkrát, ale na vrcholu jsem byl jen třikrát. Jezdívám do Vysokých Tater hned po 15.červnu a tak tam bývají ještě sněhové úseky a nestálé počasí. Jednou mě vrátil liják se sněhem od Červeného plesa (vystřídal do té doby jen vytrvalý drobný déšť), podruhé bouřka, která se ztrhla když jsem byl v té pasáži pod řetězy a nehorší to bylo asi před třemi lety, kdy vanul bouřlivý severní vítr a skála za řetězy na severní straně namrzala. Je tam jedno takové hodně úzké místo a protože chodím sám, vzdal jsem to tam.
Ale stejně je podle mne tahle tůra snad nejkrásnější v Tatrách společně s Bystrým sedlem. Tady ale bývá minimum lidí a výhled z vrcholu, když vyjde počasí, je fantastický. Jo a v té pasáži kolem řetězů bývají kamzíci, kteří jsou vůči turistovi velmi nebojácní - na několik kroků.
Tatrám každoročně zdar už 40 let!
aby po sedmé počasí již konečně vyšlo. Možná byste mu ale mohl trochu napomoci a vyrazit na Jahňací štít v srpnu, září a nebo v říjnu, kdy počasí bývá o něco příznivější než v červnu.
V Tatrách sa všetko deje v konkrétnom počasí a veľmi bezprostredne. Návštevníci, ktorí prichádzajú do Tatier na vopred plánované termíny, si počasie nenavyberajú. Plány na každý deň však môžu celkom dobre prispôsobovať momentálnym podmienkam podľa veľmi presných predpovedí počasia. (Nepoznám presnejšie predpovede než sú na stránke www.meteo.pl.) Správny turista sa nikdy vopred nevzdáva. Keď má byť "neisto", volí menej náročné túry s možnosťami úniku. Ak má byť mrzko, vtedy môže absolvovať veľmi hodnotný bežecký tréning (dokonca aj dvojfázový) v nie ďalekom okolí ubytovania. Bežať sa dá bez problémov aj v daždi (samozrejme, v obuvi, ktorá nemá slúžiť na ďalší deň na turistiku). A s plánmi na pekné dni by nemali byť problémy. Keby toho, čo sa chce stihnúť a vidieť, nebolo tak strašne veľa...
Od chyta pri Zelenom plese jsme vyrazili ve třech, nahoru se dostali dva...cestou jsme onoho pátku 30.7. potkali 4 lidi, co ąli dolů...jeątě za pěkného počasí...pod řetězy začalo prąet, pak lilo jako z konve, viditelnost jen na cestu, nikam jinam...kousek pod vrcholem jsme potkali zmrzlého poláka přilepeného zády na skálu...ľe prý dál nepůjde, ľe má ąpatný pocit...vyąkrábali jsme se po mokrých a kluzkých kamenech aľ nahoru...tam jsem vyfotil starąí polský pár, který se tam klepal a zřejmě jen čekal, aľ tam vylezu, abych je vyfotil...daląí hodinu a půl jsme v prudkém deąti sestupovali...u Zeleného plesa přestalo prąet...ani jeden výhled...za 3 týdny jedeme znovu:-)
Keď sa nědarí, aj v kostele po čuni dostaněą..! A to se říká: "Na počasí se vykaąli -to je vľdycky!" Nikoliv! Jeątě , ľe to tam jistí Brnčálka.
Dobrý den,
reagujem na Váą popis cesty. Píąete, ľe idete o 3 týľdne znova, je prosím moľné sa k Vám prida»?
Mám 27 rokov a bývam v PHA.
Ďakujem
Na Jahňačí ątít mám zvláątní vzpomínky. Byla to po Rysech druhá nejvyąąí hora v mém ľivotě, v osmi letech jsem tam vytáhl dceru Markétu (tedy -v jejich osmi letech) a poprvé jsem tam sestoupil do Kopského sedla mimo značku podle Andráąiho, aniľ mne někdo chytil. Jeho poloha je vynikající a tomu odpovídají i výhledy -jen ąkoda bývalé Keľmarské chaty, která byla třeąničkou na dortu.A» ľije Jahňačí ątít!
Výhled na Belianské Tatry je opravdu luxusní
Bodej» by ne, kdyľ je to poslední vrchol nad Kopským sedlem. Nemá co stínit.
Nádhera, pokiaµ Vás neprekvapí do poslednej chvíle dobre schovávaná prudká búrka s bleskami a pri utekaní na exponovanom skalnatom hrebeni Jahňacieho ątítu nemyslíte iba na to, v ktorom momente Vás spáli jeden z okolitých bleskov, takisto ako aj pri zostupe po hromozvode (re»aziach), tak potom je to naozaj veµmi krásny vrchol :)
|
