Hochswab, túra na Fölzstein v rakouských Alpách nádhernou horskou krasovou planinou

Túra na Fölzstein krasovou planinou

Pohoří Hochschwab se rozprostírá na samém východě spolkové země Štýrsko v Rakousku. Na severu jej odděluje od Ybbstálských Alp údolí řeky Salzy (ráj nejen vodáků), na západě hranici tvoří údolí potoka Vordernberg Bach. Na jihu najdeme čeku Mur a nakonec na východě je pohoří obtočeno tokem říčky Thörlbach. Pohoří je tvořeno bílo-červeným vápencem.

Nejvyšším vrcholem je Hochschwab (2 277 m), který propůjčil název celému pohoří. Pohoří je protkáno soustavou značených turistických stezek, ale některé přechody pokud se dokážeme v terénu alespoň trochu orientovat lze uskutečnit i částečným přechodem po neznačených cestách na náhorních planinách.

Čtěte také: Hochswab v zimě, rakouské Alpy

Výchozí body pro návštěvu tohoto velmi zajímavého pohoří jsou především klimatické lázně Kurort Aflenz, vesnička Seewiesen nebo parkoviště v sedle Seebergsattel.

Ale dost již teorie a pojďme se vrhnout na třídenní putování tímto nádherným vápencovým pohořím. Prodloužený červnový víkend slibuje nádherné zážitky. My jsem si zvolili k odložení našeho auta parkoviště na konci šotolinové cesty ve vesničce Seewiessen.

Zvláště v sezóně a o víkendech je toto místo značně zaplněné auty turistů. Někteří vyrážejí podobně jako my vzhůru na několik dnů, jiní jdou jen na několikahodinnou túru směrem k chatě Florlhütte a dále na Voisthalerhütte (1 654 m). Tuto chatu jsme zvolili jako naši základnu na následující dvě noci.

Předem telefonicky jsme si rezervovali čtyři lůžka v "lager bad" (společná noclehárna). Není problém domluvit se nejen německy, ale i anglicky s chatařem.

Cesta k chatě Voisthalerhütte

Takže skoro po 500 km jízdy přes půl české republiky (hrozná cesta Třinec - Mikulov) a část Rakouska (to již byla pohoda) jsme brzy ráno na již výše zmiňovaném parkovišti. Balíme vše potřebné (to nepotřebné, nebo to co se nám nechce tahat s sebou necháme v autě) a konečně po vlastních vyrážíme vstříc dalšímu dobrodružství. Počasí hlásí vcelku moc dobré, nálada je ještě lepší.

Nejprve po široké šotolinové cestě, kterou začínají po obou stranách svírat vysoké stěny pohoří Hochschwab.

Všímám si, že i zde probíhá celkem hojně těžba dřeva, dokonce potkáváme za chvíli náklaďák plně naložený nákladem pokácených stromů. Ale na rozdíl od toho, co je vidět běžně u nás, těžba drasticky nanarušuje ráz a vzhled krajiny. Dokonce ani po těžbě nezůstávají tak velké stopy jako u nás. Jak to dělají? Že by měli nějakou zázračnou techniku? Spíše to bude o lidech!

Vyhlídkový vrchol Fölzstein

Za chvíli široká cesta končí a my se noříme do lesa a začínáme už stoupat po úzké stezce vzhůru. Překonáváme roklinu, která pravděpodobně vznikla po nějakém sesuvu nebo lavině a přicházíme na kótu 1 284 m, kde je stojí soukromá chata Florlhütte. Je sice zavřená, a při pohledu přes okno vypadá, že snad probíhá uvnitř nějaká rekonstrukce.

Moc se nezdržujeme a pokračujeme dolinou Untere Dullwitz dál. Přecházíme první malé sněhové pole a jsme u železného kříže Franzosenkreuz (1 449 m). Rozcestník žádný, ale mapa ukazuje, že pokud budeme pokračovat rovně dojdeme k naší chatě Voisthalerhütte.

Na to je ještě příliš brzo, chceme ještě cestou první den stihnout sedlo Fölsattel (1 628 m) a vyhlídkový vrchol Fölzstein (1 946 m) aprvní dvoitísicovku Fölzkogel (2 022 m). Což by časově neměl být žádný problém.

Vydáváme se tedy vlevo a prudce stoupáme vzhůru. Stezka neznačená, ale dobře viditelná. Před námi se začínají otevírat krásné výhledy na náhorní planinu Kampl a další vápencové stěny. Přelézáme ohradníky, je vidět, že i zde se občas pasou kravičky Milky. Přecházíme další menší sedlo a před námi se otevírají další nádherné výhledy.

Šlapeme dál krásným údolíčkem sevřeným hradbou vápencových skal. Před námi je již vidět vrchol Fölzstein s vrcholovým křížem. Přicházíme k chatám Grasser Hütte a Herzerhütte a už jsem před pořádně strmým výstupem. No, takový sešup raději nahoru než dolů!

Je šílené vedro, sluníčko pálí a my se dostáváme konečně na vrchol. Směrem k jihu se otevírají úžasné výhledy do dalších údolí (Fölzboden). Severovýchodním směrem se rýsuje celé pohoří Hochschwab i se stejnojmenným nejvyšším vrcholem.

Krasová náhorní planina Hochswabu

Před námi se rozprostírá krásná náhorní planina, s množstvím závrtů a děr. Na některých místech se drží ještě vetší množství sněhu, ale jinak již alpská květena začíná zářit na každém kroku. Zde na vrcholu Fölzstein není žádný rozcestník do dalších směrů, ani značená stezka. Většina turistů schází stejnou přístupovou cestou.

Při přípravě tohoto výletu, jsem ale našel informaci, že lze projít celou náhorní plošinu a najít neznačenou stezku suťovým polem směrem k našemu dnešnímu cíli - chatě Voisthalerhütte.

Takže směr znám, jdeme na to. Směřuji to k pohledem nejvyššímu vrcholu planiny - Fölzkogel (2 022 m) a jsme dneska na první dvoutisícovce. Údaj na vrcholové tabulce dokonce říká, že jsem ve výšce 2 023 m, tedy o metr výše než říkají naše mapy.

Dívám se ještě západním směrem na dolinu Obere Dullwitz, kterou důkladně prozkoumáme zítra, kdy jdeme zdolat nejvyšší vrchol Hochschwab (2 277 m). Než sestoupíme suťoviskem k chatě Voisthalerhütte, vidím nedaleko ještě jeden vrcholový kříž - Karlmauer. Ten si nenecháme ujít a přímo z jeho vrcholu vidíme krásně pod námi náš dnešní nocleh.

V suťovém poli nacházím slabě vyšlapanou stezku, která by nás měla dovést dolů do údolí. Byl to pěkný sešup na závěr. Část strmého sestupu vedla ještě i po umrzlé vrstvě sněhu, takže jsme zkoušeli i jízdu na botech coby lyžích.

Opravdu se vyplatili trošku improvizovat, projít moc pěknou planinu a vydat se i po neznačených stezkách - stálo to za to. V pořádku přicházíme na chatu, kde nás vítá příjemný chatař a hned nabízí něco dobrého k osvěžení. Pivko bylo super a ta večeře sice trošku za jiné peníze než menu u nás, ale naprosto skvělé.

Probíráme dnešní zážitky, plánujeme zítřek a jsme hrozně spokojeni s dnešním dnem. Než opustíme terasu chaty a jdeme na pokoj, pozorujeme několik kamzíků, kteří se naprosto bez zábran pohybují na suti i skoro kolmých stěnách hor. Nakonec nás ještě zdraví liška!

Co bude zítra? No přece stezka lehkou zajištěnou cestou Das G´hackte na nejvyšší vrchol! O tom ve druhé části.

• Pokračování článku

Další související články:

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.