Treking > Treky, turistika > Harrachov a Čertova hora, krkonošské Mumlavské vodopády během volného víkendu
Harrachov a Čertova hora, krkonošské Mumlavské vodopády během volného víkenduTuristika v Krkonoších17.10.2018 | Daniel Vlach
Po delší době se nám rýsoval volný víkend, tak jsme si zamluvili bydlení pod horami. Volba padla na Krkonoše. Ubytovali jsme se v Harrachově ve skromném penzionku. Přítelkyně vymyslela trasu asi na 25 km, což je tak akorát. V sobotu dopoledne jsme vyrazili diretissimou lesem na Čertovu horu. Cestou jsme potkali pouze dva turisty, protože se většina "turistů" nechala vyvézt lanovkou až na vrchol rovnou ke kiosku. Šli jsme kolem skokanských můstků. A řeknu vám, že jsem rád, že jsem se nestal skokanem na lyžích. Z vrchu to totiž vypadá o dost hůř než zespodu. Opustili jsme Čertovu horu a vydali se po modré značce 2 km na Studenov (930 m n. m.). Cestou jsme odbočili na Janovu skálu a pokračovali dál. Na Studenově kromě kiosku a sezení nic nebylo, tak jsme se zbytečně nezdržovali a mazali stále po modré na Ručičky, kde byl taky kiosek, naučné tabule a dřevěná zvířata. A jelikož jsme v Krkonoších, tak jsme museli vyzkoušet kyselo a já si dal pána hor - točeného Krakonoše. Smutné je, že kiosek, kam přijdou stovky lidí denně má vše jednorázových plastových obalech. Kolem vyschlého Černého potoka pokračujeme na Dvoračky (1 125 m n. m.), které v rychlosti míjíme, protože to tu je kolem oběda jako na Václaváku. A kvůli tomu jsme do hor určitě nepřijeli. V dáli vidíme Ještěd, volíme červenou značku. Tady už je turistů méně. Jdeme směrem na Růženčinu zahrádku, po cestě si odskočíme na Lysou horu (1 344 m n. m.), kde nikdo není. Po zdolání vrcholu se vracíme zpět na stezku ke Kotli (1 435 m n. m.) a Kotelním jamám, kde je někde v lese prý jediné ledovcové jezírko v Krkonoších na naší straně. Z Harrachových kamenů (1 421 m n. m.) je krásný výhled na Kotel a do údolí z něhož fouká silný vítr a černé vrány v něm jenom plachtí aniž by pohnuly křídly. Po zelené značce dojdeme nad Kotelní jámy až k mohyle Hanče a Vrbaty, kde umíral Pavka Bulán ve filmu Padesátka. Je parádní viditelnost, tak koukáme na Sněžku a okolní kopečky. Kousek se vracíme a po žluté odbočujeme k přístřešku U čtyř pánů ( 1 339 m n. m.) na Pančavské louce. Je tu vidět chata na Sněžných jamách, Violík a Labská bouda. Tam naštěstí nejdeme, protože jsme kolem ní šli k prameni Labe na jaře. Pokračujeme po modré značce 3 km směr Krakonošova snídaně a dalších 6 km k Mumlavským vodopádům. Tady se mi líbí, protože tu skoro nikdo není. Většina lidí šmajdala po Zlatém návrší u Vrbatovy boudy. Dav turistů na horách je daň za krásné počasí. No nic, v zimě tu bude prázdno, tak se sem možná vydáme. Přicházíme k Mumlavským vodopádům a koukáme jaké lavory vytvořila voda s pískem, který lavory stále obrušuje a zvětšuje. Je málo vody a tak z věhlasného vodopádu moc nezbývá. Přesto je to moc pěkné místo. Počkám, až se dofotí zamilovaní "selfíčkáři", kteří se sem přišli vyfotit v civilu a botách na podpatcích z kilometr vzdáleného Harrachova. Na závěr jsme si ještě vyrazili pamětní minci v prodejně suvenýrů a mazali dolů. Měli jsme jenom málo času, a tak jsme v neděli pouze omrkli moc hezké a povedené muzeum lesa a myslivosti. Jinak jsou ve městě ještě další muzea, která by stála za prohlídku. Sklářské, hornické a lyžařské, my bohužel už musíme domů. Horám zdar a turistům co nejezdí lanovkou zvlášť. Líbil se vám tento článek? |