Grosser Knallstein (2 599 m n. m.), výstup v rakouských Schladminských Taurách

Vysokohorská turistika v přírodním parku Sölktäler v Nízkých Taurách v nejvýchodnější části podcelku Schladmingské Taury

Majestátný vrchol hory Grosser Knallstein (2 599 m) je považován za nekorunovaného krále alpského přírodního parku Sölktäler (Naturpark Sölktäler), neboť výrazně převyšuje okolní alpské štíty a poskytuje nádherný a ničím neomezený výhled.

Pokud chceme poznat jedinečnou velehorskou krajinu a přírodu této části Nízkých Taur, je výstup na Grosser Knallstein rozhodně správnou volbou. Samotný výstup je sice dlouhý, časově náročný a čeká nás při něm velké převýšení, ale technicky není nikterak těžký. Na své si přijdou milovníci přírody a fotografové, jelikož výstupová trasa postupně prochází všemi alpskými vegetačními stupni, míjí nádherná horská jezera a nakonec nás odmění nevšedním výhledem na pohoří Schladminger a Wölzer Tauern.

Kdysi zapadlé horské údolí Sölktal je dnes dobře dostupné z údolí řeky Enns horskou silnicí odbočující z městečka Stein am Enns a mířící přes hlavní hřeben Nízkých Taur vysoko položeným sedlem Sölkpaß dál na jih. My však projedeme pouze obce Großsölk a Mössna a zaparkujeme na bezplatném obecním parkovišti u vjezdu do obce Sankt Nikolai am Sölktal. Zde v nadmořské výšce 1 127 m začíná samotný výstup na vrchol, od kterého nás v tuto chvíli dělí bezmála 1 500 výškových metrů. Takovému převýšení odpovídá i dlouhá doba výstupu, turistická směrovka udává čas výstupu celých 5 hodin.

Čtěte také: Schladminger Tauern, treking v rakouských Nízkých Taurách

Vzhledem k tomu, že jsme si pro výstup vybrali nádherný podzimní den na úplném konci října se sice stabilním počasím, ale už krátkými dny, vyrážíme na trasu hned za mrazivého svítání a i tak víme, že nás na zpáteční cestě zastihne tma. Proto jsou nezbytnou součástí naší výbavy i čelovky.

Rychlým tempem, abychom rozehřáli zmrzlé prsty, procházíme ještě pospávající Sankt Nikolai. Je tu jen jeden hostinec Zum Gamsjäger, malý kostel a několik domů, které by člověk na prstech spočítal. Za chvilku jsme na druhém konci obce a přicházíme k rozcestí na začátku rozlehlého údolí, kterým protéká potok Bräualmbach. Volíme trasu č. 791, která překračuje po mostku potok a drží se šotolinové cesty. Pokračujeme po pravé straně hlubokým údolím a zvědavě okukujeme pro nás zatím neznámé okolní štíty a hádáme, který z nich je Grosser Knallstein, náš dnešní cíl. Ten jsme zatím odtud ale ještě nemohli vidět.

Po asi dvou kilometrech začala lesní svážnice stoupat horským lesem a naše značená cesta zkracuje několikrát její početné serpentiny. Výstup je tu dost jednotvárný, ale nabíráme rychle nadmořskou výšku. Trochu nás pobavil turistický rozcestník, který nám oznamuje, že vrchol naší hory je vzdálený stále pět hodin chůze a to už jsme více jak půl hodiny na cestě!

Konečně přicházíme k malebně položené lovecké chatě Kaltherberghütte (1 608 m) a dopřáváme si první odpočinek. Chata je v tuto roční dobu samozřejmě již zazimovaná a nikdo tu není, ale v dřevěném korytě protékaném vodou ještě zůstaly od léta plechovky a láhve s pivem a limonádami. U dveří chaty je upevněná pokladnička a stručný ceník nápojů (pivo 2,5 €, limonáda 2 €).

Tento samoobslužný prodej nás nadchl a samozřejmě jsme jej i využili. Je nám ale zároveň jasné, že v našich končinách by asi moc úspěšný nebyl. Vyhříváme se na sluníčku, popíjíme chlazené pivo značky Gösser a koukáme přes alpské louky na rozložitý skalnatý vrchol Grosser Knallsteinu, který se nám poprvé odkrývá. Jen nás trošku znepokojuje, že nás od něj stále ještě dělí téměř 1 000 výškových metrů a pořádný kus cesty.

Následující úsek trasy vede přes pastviny střídavě lesem a podle úzké stezky je vidět, že není příliš chozená. V podmáčené půdě je více stop od krav než od lidí. Strmým zalesněným svahem ostrými serpentinami nabíráme další výšku a postupně přecházíme ze smrkového do modřínového lesa a nakonec jsme v pásmu kosodřeviny. Stoupání se zmírňuje a přicházíme do horského kotle se třemi jezery Klaftersee.

Nejdříve míjíme potok, který vytéká z níže položeného jezera Unterer Klaftersee (1 884 m), pak se v kosodřevině odkrývá i pohled na jeho dosud nezamrzlou hladinu, ve které se zrcadlí vrcholek krále Sölktalu, Grosser Knallsteinu. Neodoláme a dopřáváme si povinnou fotopauzu u jezera. Zde začíná nejvděčnější část naší túry, stezka se drží skalnatého hřbetu a odkrývá nám stále hlubší zpětné pohledy do hluboko položeného údolí Sölktal a na hřebeny hor nad ním.

Postupně míjíme i jezero Oberer Klaftersee, jehož hladina již stihla zamrznout a které je položeno trochu více vpravo od značené trasy. Nakonec nás výstup již alpínským stupněm vysokohorských luk přivedl k nádhernému jezeru Weißensee (2 229 m). Jeho hladina se zatím nestihla pokrýt ledem, takže jeho jméno zatím moc výstižné není. Spíše by si dnes zasloužilo název Blauensee, protože tak nádherně do modra zbarvenou vodu jsme již dlouho neviděli.

Nemůžeme odolat a sestupujeme ze značky vlevo volně přes kamennou suť a balvany až k jeho hladině a ztrácíme tak i nějaké ty výškové metry. Nevím, jestli to bylo blankytně modrou oblohou či neuvěřitelnou průzračností jezera, ale voda byla namodralá i zblízka.

U jezera by se dalo lenošit dlouho, ale výzva v podobě již nedaleko ležícího vrcholu nás nenechává dlouho v klidu. Vracíme se zpět na značku a pozorně sledujeme její trasu přes suťová pole. Nedávno napadlý a odtávající sníh místy skrývá pokračování stezky a musíme si dát pozor, abychom nesešli z trasy.

Stezka kličkuje vzhůru k vrcholu a nás stále více zpomalují nutné zastávky, protože takovým výhledům se nedá odolat. Odkrývá se například pohled na protáhlé modravé jezero Ahornsee (2 069 m), ležící o něco níže pod stejně krásným jezerem Weißensee (2 229 m). Je ale nutné zdolat ještě asi 350 výškových metrů, než se dostáváme na skalnatý hřeben samotného vrcholu.

Zdoláváme předvrchol a pak nakonec samotný vrcholek hory ozdobený kovovým křížem (2 599 m). Opírá se do nás ledový vichr a nepomáhá ani sluníčko, které se začíná pomalu klonit k obzoru. Podle časového plánu jsme měli být nahoře už něco po poledni, ale ve skutečnosti je již půl druhé. Trochu za to mohou moje fotopauzy, ale rozhodně nelituji.

A nepospícháme ani hned dolů, přestože je tady nahoře pořádná zima. Takový výhled, jaký je dnes, si přece člověk musí vychutnat a vrýt do paměti. Neskutečný, takřka letecký, je pohled především na impozantní jižní stěnu Dachsteinu a na sněhem pocukrované hřebeny Schladmingských a Wölzských Taur, ale vidět je i mnohem dál.

Když se konečně odhodláme k sestupu, jsou již čtyři hodiny odpoledne a díky tomu, že je již zimní čas, zbývá nám tak hodina do západu slunce. Zatím jsme za celý den nepotkali jediného člověka a asi to už tak i zůstane. Je potřeba znovu zahřát promrzlé tělo, proto rychle sbíháme dosud ozářeným jihovýchodním svahem Knallsteinu k jezeru Weißensee. To už leží ve stínu a jeho hladina je spíše šedočerná.

Stejnou cestou, jakou jsme stoupali, sestupujeme okolo jezer Klaftersee a zastavujeme až u lovecké chaty Kaltherberghütte. Slunce už zapadlo, a protože tady hluboko v horách byl stín už dříve, tak už i přituhlo. Na pivo teď nemám chuť a žízeň zaháním ledovým čajem EisTea, který je opravdu ledový.

Větší část sestupu máme za sebou, teď už stačí jen sejít temným lesem na šotolinovou cestu. Za houstnoucího šera jsme to zvládli a nyní si můžeme dovolit zvolnit tempo. Cestu známe, povede nás neomylně, tak nakonec baterku ani nebudeme potřebovat.

Snáší se tmavá noc, vychází hvězdy a jen pár světel ze Sankt Nikolai nám ukazuje cíl. Užíváme si tak trochu duchařskou atmosféru dnešní halloweenské noci, ale žádné strašidlo nepotkáváme, jen na nás v Sankt Nikolai poblikávají z oken a zápraží vydlabané dýně. Když nakonec přicházíme na parkoviště v Sankt Nikolai, je akorát sedm hodin večer, takže nám sestup trval přesně tři hodiny.

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.