Bradlovou Velkou Fatrou, jarní výprava za slovenskými medvědy přes Čremošnianske lazy

3denní putování Velkou Fatrou přes Čremošnianske lazy, Ostrou, Tlstou a Gaderskou dolinu na Královou studni (3)

V noci jsem sice měl v plánu na chvíli fotit hvězdy, vždyť poloha koliby Rovne s oblohou bez světelného znečištění k tomu přímo vyzývala, ale - nevstal jsem. Vzbudil jsem se až nad ránem, za kuropění, kdy obloha začínala blednout v předzvěsti nového dne. No nic, tak třeba někdy příště.

Noc byla neuvěřitelně krátká. Ani jsem nestihl dospat minulou noc. Nocleh to však byl parádní, doslova luxusní. A v snad nejzastrčenějším koutě Velké Fatry. Absolutní ticho, jen šramot myší na půdě, na polici a šum větru v jehličí okolních smrků narušoval panenskost tohoto Bohem zapomenutého místa. Taková mám ale ze všeho nejraději.

Čtěte také: Předchozí část článku Bradlovou Velkou Fatrou za medvědy (opět)

Ráno rychle balím, na chvíli nechávám na ranním sluníčku vysušit spacák, zavírám dveře dočasného přístřeší a vydávám se na poslední krátkou etapu plánované třídenní trasy. Musím se jen vyškrábat na Královou studni a pak sejít do Dolního Harmance. Čeká mě tedy již jen taková příjemná dopolední procházka.

Kráľova studňa

Dělám pár rozlučkových fotek a po louce mířím vzhůru. Ranní sluníčko osvětluje hřebeny Frčkova (1 590 m) i Krížne (1 574 m), zatím nesměle nahlíží do horních pater doliny Dedošová. Vzduchy je svěží, teplota tak akorát. Někdo by možná řekl, že je až příliš čerstvo. No - na výstup je to, podle mého, ideální.

Nahoře na louce jsou koryta s přívodem vody, je vidět, že jsou dosud zřejmě využívaná. Držím se cesty, kterou vyšlapaly nohy tisíců oveček a kraviček. Bez problémů se dostávám na horní hranici lesa a na louky nad ní. V jednom stinném žlabu jsou ještě nyní, na konci května, zbytky sněhu. V této nadmořské výšce a v tuto roční dobu téměř neuvěřitelné…

Fotogalerie

Zobrazit fotogalerii

Stoupání mám za sebou, nyní následuje příjemná traverzová cesta s parádními výhledy do Dedošové a Gaderské doliny. V dáli se směje vrch Tlstá, na jehož vršíčku jsem měl včera možnost se trochu povalovat. A ještě dále na západ se táhne hřeben Martinských holí s nepřehlédnutelným vrcholem Veľká lúka.

Louky pod Krížnou se již zazelenaly, začíná období květu. Těch kytek tady bude za pár dní hotová záplava. Na pozdrav kyne i bělostná homole blízké Králové skály (a nebo snad Královy skály?), ke které mám namířeno. Kráľova skala (1 377 m) se cestou k horskému hotelu Kráľova studňa nedá minout.

Za Frčkovem začíná nesměle vykukovat Ostredok (1 592 m), nejvyšší hora Velké Fatry. Výhledy se neustále mění, pořád jsou však doslova velkolepé. A nezvyklé, neboť z turistické značky výše se okolní krajina jeví poněkud jinak. Kamenitá stezka se mění doslova v dálnici, která si to míří přímo k prameni na Králové studni. Spolehlivému zdroji vody na hřebenovce Velké Fatry. Přesněji na začátku (konci) hřebenovky.

Dolina Bystrica

V sedle pod Královou skálou vidím stan. Někdo se tady utábořil. Vzhledem k blízkosti horského hotelu, turistické útulny či koliby Smrekovica to považuji za dosti velkou provokaci. Jdu rovnou k prameni (1 325 m). Ranní hygiena, vypucovat zuby, doplnit zásoby vody. Opět bude horký den, teploty atakují rekordy a od západu se blíží silné bouřky.

Přichází jeden z "táborníků". Na otázku, zda-li bylo na útulně i na salaši Smrekovica plno dostávám odpověď že "ájnouandstend". Aha, takže "understandi" ze západu. A nemají na pořádnou mapu… Chození po horách (navíc neznámých) podle map od pana Gúgla (jasně, že jsem trouba a staromil) považuji za hloupost. Ale co, však si v případě nouze zavoláme horskou. Ti se již o nás postaraj…

Nu což, přeji hezký den a raději pokračuji dále. Kolem horského hotelu Kráľova studňa (1 264 m) jen projdu. Jednak jsem tady byl před týdnem a jednak je příliš brzy na to, aby bylo otevřeno. I když - jedno orosené by určitě neuškodilo… Ale co, však nějaké pivko určitě stihnu v Bánské Bystrici. Největší slovenský treker, kamarád Miro, slíbil, že mě dožene. Autem. V Dolním Harmanci…

Na následujícím rozcestí odbočuji vlevo na lesní cestu. Fotím drobné motýlky, co se tady přišli nasosat vody. Druh však určit nedokáži, budu muset v redakci vzít na pomoc atlas motýlů. Zdržení ale vůbec nevadí, naopak mám na takovéto předem plánované fotozastávky fůru času. Právě k těmto účelům plánovaného času. Následují další motýli, brouci, ještěrky, veverky… Ve zdejším lese a v bylinném podrostu je neobyčejně živo. Navíc ty výhledy k vrchům Malá Krížna (1 319 m) a Japeň (1 154 m), mohutné staleté buky…

Cesta se na dno doliny se sice vine v četných serpentinách, avšak než se člověk naděje, je tady Panská koliba (905 m). Je hezky opravena, pěkných pár let jsem tady nebyl. Do Harmance mi zbývají pouhé dvě hoďky chůze. Nespěchám, fotím. Klikoroh devětsilový, okáč pýrový a další a další druhy brouků a motýlů přibývají na kartě. Pod rozcestím Boboty (660 m) přibývá i slepýš, který měl doslova božskou trpělivost s nevítaným zájmem cvakajícího fotografického přístroje.

Fotogalerie

Zobrazit fotogalerii

A již je tady ústí tunelu. Jedno z mnoha na železniční trati do Banské Bystrice. Bylo by sice fajn, kdyby z tunelu vyjel vlak, ale to už by asi fakt bylo příliš. Čekat nebudu, minule jsem se nedočkal. Provoz na této trati je docela slabý…

Kousek pod tunelem potkávám střevlíka kožitého. Neohroženě pochoduje po cestě a nedaří se mi jej slušně vyfotit. Dávám mu do cesty prst, potvůrka jedna ale široce rozevírá silná kusadla a nebojácně útočí. Zastavit se nedá. Nakonec sice pár fotek udělám, ale žádné velké "umění" to není…

Cesta dolinou, přestože po asfaltu, uběhla neobyčejně rychle. Jako mávnutím kouzelného proutku. A již je tady rozcestí Dolný Harmanec, Kohút (490 m) a Dolný Harmanec (485 m). Avšak největší slovenský treker Miro tady není. Nakonec ale přijíždí, dohnal mě po pár minutách. Autem.

Sjíždíme do Bánské. "Výlet" do centra však odmítám se slovy, že mám tak akorát čas na dvě piva. Pak již jede vlak. Dokupuji ke zpátečnímu lístku lístek do Turčianských Teplic a ve staniční krčmě trochu poplkáme. Však jsme se neviděli téměř rok! Naplánujeme pár akcí, třeba některá z nich konečně vyjde. To však ale až po Jeseníkách, kam mám namířeno o pár dní později.

Je čas se rozloučit. Vlak, který se Českým drahám opravdu povedl, nepočká. Rychlík Odra ve směru Ostrava-Svinov - Bánská Bystrica (a zpět) je k cestám do této části středního Slovenska opravdu ideální. Stejně jako několik dalších podobných vlaků, které jezdí na této trase několikrát denně.

A co říci závěrem? Medvěda jsem sice nevyfotil, byť možná jen o chlup pod Drieňkom. Navštívil jsem ale úžasná místa Velké Fatry, opět potkal pár zajímavých lidí a napráskal téměř 500 fotek. Tuto třídenní cestu do lůna Bradlové Fatry však hodnotím nanejvýš pozitivně. I přesto, že jsem našlapal pouhých 62 km s převýšením asi 3 km.

Trasa: Koliba Rovne - Kráľova studňa (3 km, 270 m) - Panská koliba (7 km, 310 m) - Dolný Harmanec (15,5 km, 320 m).

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.