Bliznica (1 881 m), túra na nejvyšší horu poloniny Svidovec na Zakarpatské Ukrajině

Bliznica, výstup na nejvyšší horu poloniny Svidovec

Při putování Zakarpatskou Ukrajinou máme den navíc. Stihli jsme přechod Horhan a hřebenovku Černé hory, ale na poloninu Svidovec nám již nezbývá dostatek času. Co s tím jedním dnem, který nám vybyl? Jasně, dá se prosedět v některé z hospod v Jasini a "lízat" si šrámy utržené v předchozích dnech. A nebo lze zůstat v pohybu a poohlédnout se po některém z okolních kopců. Co tak třeba vystoupit alespoň na nejvyšší horu Svidovce? Na horu Bliznica?

Bliznica (1 881 m) je nejvyšší horou mimořádně rozlehlé poloniny Svidovec. Strmá travnatá homole Bliznice s trčícími skalními věžemi a skalními pásy a výchozy na východním úbočí je dobře viditelná z širokého okolí i z podhůří. Z jejího vrcholu se otevírá fantastický kruhový rozhled. A právě tyto výhledy by mohly být cílem této krásné, ale dlouhé túry.

Čtěte také: Přechod poloniny Svidovec, Podkarpatská Rus 2014

Výhodou výstupu na Bliznici je to, že nemusíme z centra Jasině nikam jezdit. Cestou na hřebeny navštívíme vysoko položené lazy s nádhernými roubenkami po cestě k turbáze Drahobrat. A návdavkem k tomu si můžeme prohlédnout i krásný dřevěný kostel za městem, Strukovskou (Strukivskou) cerkev.

Fotogalerie

Zobrazit fotogalerii

Přímo z centra městečka od turbázy Edelvajs jdeme kus po cestě (směr Rachov) po proudu řeky Černá Tisa. Před krásným dřevěným kostelem ve svahu po pravé ruce (Strukovská cerkev) přejdeme přes Černou Tisu po lávce pro pěší. Po polní cestě se za řekou vydáme vzhůru kolem kostela a dále pěknými loukami s roztroušeným osídlením (pěkné dřevěnky).

Cesta vede neustále do svahu. Přibližně západním směrem. Držíme se vozové cesty, na několika místech lze dokonce spatřit staré turistické značení. Za loukami nad Jasiní vejdeme do lesíka. Po dobré hodině a půl výstupu dojdeme na temeno hřebínku s cestou, která přichází zprava z údolí Černé Tisy. Z okrajových částí Jasině.

Již z tohoto hřebene se otevírají krásné pohledy na hřeben poloniny Svidovec a na dominující homoli hory Bliznica. Na opačné straně nás určitě upoutá hora Pietroš, za kterou se skrývá Hoverla, nejvyšší hora celé Ukrajiny. My se vydáme doleva a po rovnějším úseku táhlým hřebenem opět stoupáme, tentokrát na vrchol Menčul (1 403 m). V oblasti se těží dřevo a tak je z pasek občasný výhled, převážně na severní část kraje kolem vršku Čorna Kleva (1 719 m) v hřebeni poloniny Bratkovské.

Z Menčulu následuje sestup až na polany v blízkosti turbázy Drahobrat. Sem je to z Jasině okolo tří až čtyř hodin pochodu. Pokud se chceme cestou trochu kochat a flákat tak počítejme víc. Tuto cestu si lze zkrátit. Stačí si domluvit odvoz z Jasině na Drahobrat (Dragobrat). Přišli bychom ale o krásný úsek túry, která by se zase až příliš zkrátila.

Od turbázy Drahobrat pak pokračujeme divoce se rozrůstajícím střediskem Dragobrat až do zřetelného sedla mezi vrcholy Stohy (1 704 m) a Bliznica. Do tohoto sedla vede dobře zřetelná cesta. V sedle se pak stočíme doleva a pokračujeme po hřebeni přes dva zuby zvané Žandarm (1 785 m) až na vrchol samotné Bliznice (1 881 m).

Fotogalerie

Zobrazit fotogalerii

Hřebínek je velice malebný a užijeme si z něj krásných výhledů. Ať již na okolní pohoří jako Černá hora, Rachovské hory nebo Horhany, tak i do hlubokého ledovcového kotle, na jehož dně se leskne několik malých jezírek. Být v Tatrách, nazvali bychom je plesa. Z vrcholu Bliznice, který je osazen kovovým trianglem se pak otevírají výhledy na velkou část poloniny Svidovec i daleko na jih k hranicím Rumunska a Maďarska.

Z vrcholu Bliznice se lze vrátit po trase výstupu a nebo můžeme sestoupit do Kvasů. Tady již ale vyvstává otázka dopravy nazpět do Jasině. Jasně, autobusy jezdí a maršrutky kmitají, ale je to starost navíc. Budeme-li se vracet do Jasině pěšky, lze si zpáteční cestu okořenit sestupem na dno ledovcového karu k jezírkům, které mlčky upomínají na poslední dobu ledovou. Z hřebene Bliznice vede do karu sice strmý, ale vcelku dobře zřetelný chodník.

Pohled od ples nazpět na Bliznici a na skalní zuby Žandarm také není k zahození. Stejně tak u některého z jezírek, která postupně zarůstají rašelinou a trávou. Od jezírek se po staré lesní cestě dostaneme nazpět do střediska Drahobrat a do Jasině. Buď po stejné cestě, kterou jsme sem přišli a nebo po zásobovací cestě do střediska. Na ní máme velkou šanci, že se nám na ní podaří stopnout nějaký odvoz dolů do údolí. Délka túry je 9 - 12 h, převýšení 1 100 m.

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.