Treking > Treky, turistika > Polské poloniny, Bieszczady a Bukovské vrchy - přechod úžasných hor na hranicích
Polské poloniny, Bieszczady a Bukovské vrchy - přechod úžasných hor na hranicíchPoloniny Haliczska, Caryńska a Wetlińska, Wielka Rawka, Kremenec a Rabia skala - Bieszczady a Bukovské vrchy31.8.2013 | Tomáš Fries
Bieszczady se nalézají v jihovýchodním cípu Polska na pomezí Slovenska a Ukrajiny a tvoří je tři navazující pohoříčka - poloniny Haliczska, Caryńska a Wetlińska. Podle oficiálního odborného výkladu jsou poloniny vysokohorské louky, které nejsou odděleny od níže položeného lesního porostu klečovým pásmem. Pojem "vysokohorský" je v tomto případě velmi relativní, protože nejvyšší vrch celých Bieszczad, Tarnica, má pouhých 1 346 m n. m. Na Slovenské straně hranice přiléhají k polským poloninám Bukovské vrchy s dominantou Kremence (1 221 m n. m.), které pak pokračují směrem na západ Laboreckou vrchovinou. Čtěte také: Kremenec, výstup přes vrcholy Mala a Wielka Rawka Tento trek jsme absolvovali v počtu osmi lidí od 30. (sobota) června do 8. (neděle) července 2012 se stany, pro dopravu jsme zvolili vlak a autobus a závěr jsme měli poněkud jiný, než je v doporučených itinerářích. Následující popis berte jako tip cestovní kanceláře, která vám na základě ověřených údajů nabízí týden dovolené v polských Bieszczadech. Je určen jak pro ty, co preferují dopravu vlastním autem a po horách šlapou raději "na lehko", ale i pro ty, co přijedou veřejnou dopravou (vlaky, autobusy) a "na těžko" se stany. Na druhé straně však nikomu nic nebrání vybrat si nocleh podle svého gusta - počínaje stanem v kempu, přes penzion až po hotel. Doporučený itinerář (doprava autem)Sobota: Přejezd do polské obce Ustrzyki Górne (Ustřiky Gurne). Portál www.mapy.cz nabízí cestu z Prahy přes Brno a Olomouc na Ostravu a dále už Polskem přes Gliwice, Katovice, Krakov, Tarnow, Krosno a Sanok, což může být proloženo i nějakou příjemnou návštěvou historických památek. Délka trasy je 827 km, čas jízdy 8:46 h. V obci Ustrzyki Górne pak zbývá jen najít vhodné ubytování, nabídka zahrnuje od poměrně luxusního hotelu přes různé penziony až po veřejná tábořiště. Neděle: Přechod Połoniny Haliczske - přejezd autobusem do asi 6 km vzdálené obce Wołosate, výstup po červené značce na Przełęcz Bukowska (1 107 m n. m.) (2:00 h), Halicz (1 333 m n. m.) (2:30 h), Przełęcz Soprowska (1 160 m n. m.) (4:00 h), Przełęcz (1 275 m n. m.) (4:15 h), pak po žluté značce Tarnica (1 346 m n. m.), zpět na Przełęcz (4:45 h), nakonec podle sil buď po modré do obce Wołosate (5:45 h) a návrat autobusem, anebo po červené přes Szeroki Wierch (1 268 m n. m.) pěšky až do obce Ustrzyki Górne (7:00 h). Pondělí: Přechod Połoniny Caryńske - přejezd autobusem do obce Brzegi Górne (Břegy Gurne), dále po červené značce bezejmenné rozcestí se zelenou (2:20 h), další bezejmenná kóta 1 237 m n. m. (2:50 h), Ustrzyki Górne (5:00 h), sbalit věci a přejet do obce Wetlina a opět nalezení vhodného ubytování, podmínky jsou podobné jako v Ustrzyki Górne (až na ten luxusní hotel). Úterý: Přechod Połoniny Wetlińske - přejezd autobusem na Przełęcz Wyżna (kousek před obcí Brzegi Górne), pak po žluté značce kóta 1228 m n. m. s názvem Połonina Wetlińska - schronisko PTTK (1:10 h), kde je možné se občerstvit v polské turistické chatě Puchatka, dále po červené značce Osadzki Wierch (1 258 m n. m.) (2:10 h), Przeł. M. Orlowicza Wyżna (1 099 m n. m.) (3:25 h) a konečně Smerek (1 223 m n. m.) (3:55 h). Varianta 1 - bez nutnosti dopravy: Zpět na Przeł. M. Orlowicza Wyżna (4:25 h) a po žluté značce sestup do obce Wetlina - Stare Siolo (5:45 h). Varianta 2 - s dopravou: Dále po červené do obce Smerek (6:05 h), odvoz do Wetliny. Středa: Wiełka Rawka a Kremenec - přejezd nebo přechod (podle toho, kde budete nocovat) do místní části Rawka, pak po zelené značce Mala Rawka (1 272 m n. m.) (2:10 h), po žluté Wiełka Rawka (1 307 m n. m.) (2:40 h), dále po modré Kremenec (1 221 m n. m.) (3:10 h) a nakonec po (slovenské) červené Stužická rieka (4:25 h), Temný vŕšok (838 m n. m.) (4:55 h), Pod Kyčerou (5:20 h), Nová Sedlica (5:55 h), nocleh v penzionu Kremenec (radši objednat předem www.kremenec.sk). Čtvrtek: Po žluté značce Pod Príkrym - Poľana (0:30 h), poľovnícka chata při Zbojskom potoku (1:40 h), Rabia skala (1 167 m n. m.) (3:10 h), pak po červené západním směrem (na Ďurkovec) k polské žluté odbočce (3:25 h), dále po ní Paporina (1 199 m n. m), Jawornik (1 020 m n. m.) (4:45 h) a nakonec buď po zelené do místní části Rawka, nebo po žluté do místní části Stare Siolo (6:05 h), znovu nocleh v obci Wetlina. Pátek: Odpočinkový (koneckonců i Bůh sedmý den odpočíval). Přesun do obce Majdan na zastávku Bieszczadskiej kolejki lesnej (úzkokolejka, něco jako Jindřichův Hradec - Nová Bystřice), prohlídka nádraží, muzea a promrhání něco peněz ve stáncích s domácím pečivem, sýry, suvenýry a občerstvením. Ve 13:00 h odjezd úzkokolejným vláčkem do stanice Balnica na polsko-slovenskou hranici, příj. 13:45 h, prohlídka okolí nebo kávička v nádražním domku, vláček se vrací asi za půl hodiny zpět do obce Majdan, nocleh v obci Wetlina. Sobota, popř. i neděle: Volný program. Tip: Jezioro Solińskie - kousek od obce Ustrzyki Dołne. Je to velká vodní nádrž s možností koupání. Na zpáteční cestě pak prohlídka Krakowa - bývalého sídelního města polských králů. Doporučený itinerář (veřejná doprava)Sobota: Odjezd z Prahy hl. n. rychlíkem "Excelsior" (lehátko nebo lůžko) v 00:06 h do Košic, příj. 9:45 h, dále pokračovat rychlíkem Abov, odj. 10:55 h, do Humenného, příj. 12:27 h, pak dalším vláčkem, odj. 13:32 h, do Sniny - mesta, příj. 14:10 h, a nakonec autobusem (pěší přesun cca 5 min na autobusové nádraží), odj. 14:40 h, do Nové Sedlice, příj. 15:55 h, nocleh v penzionu Kremenec nebo na veřejném tábořišti. Neděle: Po červené značce směr Kremenec - Pod Kyčerou (0:45 h), Temný vŕšok (838 m n.m.) (1:50 h), Stužický potok (2:05 h), dále Pod Kremencom (3:05 h), Kremenec (1 221 m n. m.) (3:55 h), pak po ukrajinsko-polské hranici a modré značce Wiełka Rawka (1 307 m n. m.) (4:25 h), sestup do obce Ustrzyki Górne (6:25 h), nocleh v nějakém penzionu nebo na tábořišti (6:55 h). Pondělí: Połonina Haliczska. Úterý: Połonina Caryńska a přejezd do obce Wetlina - nocleh opět v penzionu nebo na tábořišti. Středa: Połonina Wetlińska. Čtvrtek: Přesun do Majdanu na zastávku Bieszczadskiej kolejki lesnej, odjezd ve 13:00 h úzkokolejným vláčkem do stanice Balnica, příj. 13:45 h. Varianta 1: Návrat vláčkem zpět do stanice Majdan, přejezd do obce Wetlina, nocleh. Pátek: Přesun buď do místní části Rawka, a pak po zelené, nebo do místní části Stare Siolo, a pak po žluté, v obou případech vylézt na vrch Jawornik (1 020 m n. m.) (1:40 h), dále pokračovat stále po žluté do kopce přes vrch Paporina (1 199 m n. m.) na rozcestí Rabia skala (3:10 h), zde přejít na pohraniční červenou, po ní se vydat východním směrem a vylézt na Rabiu Skalu (1 167 m n. m.) (3:25 h) s rozhledy. Nakonec sestoupit po žluté značce nejprve ostře po serpentinách a posléze už mírně do obce Nová Sedlica (5:55 h), odjezd autobusem v 16:35 h do Sniny (příj. 17:48 h), odtud vlakem v 18:38 h do Humenného (příj. 19:18 h) a konečně rychlíkem "Šírava" v 19:40 h do Prahy, příj. v sobotu 7:36 h. Varianta 2: Je určena pro ty, co by jeli "na těžko" s výbavou na spaní venku. Úzkokolejkou se už nevracet, ale vyrazit pěšky po hraniční červené značce východním směrem Košiarky (1:05 h), Černiny (929 m n. m.), Strop (2:35 h), Šípková (995 m n. m.), Rypy (1 002 m n. m.), Ruské sedlo (862 m n. m.) (3:30 h), nocleh v útulně (je tam i voda). Pokračovat dále po červené Kruhliak (1 100 m n. m.) (1:15 h), Kurnikov Beskid (1 037 m n. m.), Pľaša (1 162 m n. m.) (2:55 h), kousek za ní je hned u cesty studánka, sedlo pod Ďurkovcom (1 120 m n. m.) (3:55 h), Ďurkovec (1 188 m n. m.), Rabia Skala (1 167 m n. m.) (5:00 h), Čelo (1 159 m n. m.), Borsukov vrch (955 m n. m.), Sedlo pod Čierťažou (6:40 h), nocleh v útulni (je tam i voda). Sobota: Ráno si radši přivstat a stále po červené Čierťaž (1 071 m n. m.) (0:20 h), odbočit po zelené značce na Slovensko, Lúky pod Príkrym (0:40 h), Pod Príkrym - Poľana (2:20 h), Nová Sedlica (2:50 h). Odjezd autobusem v 11:45 h do Sniny (příj. 12:55 h), odtud pokračovat vlakem ve 14:38 h do Humenného (příj. 15:18 h), dále rychlíkem "Slanec" v 15:22 h do Košic (příj. 17:03 h) a konečně rychlíkem "Excelsior" v 18:55 h do Prahy, příj. v neděli 3:48 h. Než začneme se zážitky z vlastního treku, pár poznámek. Polsko je převážně rovinatá země a pořádné hory má jen na hranicích s Českou republikou a Slovenskem. Bieszczady jsou dokonce jedny z mála skutečně "vnitrozemských" polských hor a Poláci si toho náležitě váží. Celá oblast je národním parkem (Bieszczadzki Park Narodowy) a na každém vršku najdete lavice na sezení, někde k tomu dokonce i stoly. Vlhčí úseky zejména v nižších partiích kopců jsou vzorně překlenuty dřevěnými hatěmi či můstky, často opatřené i zábradlím, a do prudších kopců vedou schody z prken. Na mnoha místech vybudovali Poláci posezení z masivních klád krytá šindelovou střechou, co jim říkají "wiata", a jsou takto avizovány i na rozcestníčcích. Značení turistických cest je podobné jako u nás, i když té naší propracované dokonalosti se těžko někdo přiblíží. Mapy lze bez problémů koupit v informačních střediscích, stáncích se suvenýry nebo přímo v pokladnách na všech vstupech do jednotlivých polonin. Ano, za vstup do polonin se tu platí, a to 6 zlotých (zł) na osobu. Dobře zajištěné mají Poláci i "týlové zabezpečení". V údolních městečkách a vesnicích najdete od kousků luk označených jen nápisem "pole namiótowe" (namiót = stan), kde si můžete postavit stan, přes veřejná tábořiště s veškerým hygienickým a občerstvovacím zázemím, často pod záštitou polského klubu turistů (zkratka PTTK, doslova Polskie Towarzystwo Turystyczno-Krajoznawcze), až po soukromé penziony různého stupně komfortu a dokonce i relativně honosné hotely. Ceny jídel a nápojů jsou o něco vyšší než u nás, ale Poláci jsou zvyklí chutně a bohatě pojíst, takže jídlo je nápadité a porce vydatné. A ještě jedna perlička. Ve většině hospod dostanete z alkoholických nápojů jen pivo, protože na prodej těch "silnějších" musí mít hospodští nějakou zvláštní licenci. A ještě jedna rada: Vezměte si sebou dostatek zlotých (1 zł = cca 6,30 Kč), na mnoha místech se sice dá platit kartou, ale s eury jsme moc nepořídili, a když, tak v dost nevýhodném kursu. Poslední poznatky se týkají veřejné dopravy. Kraj je protkán poměrně hustou sítí veřejných autobusových linek, jízdní řády jsou udělány trochu jinak, než jsme u nás zvyklí, ale jsou vyvěšeny ve všech větších zastávkách. Kromě toho zde funguje i mnohem pružnější síť soukromých autodopravců. Ti jezdí zpravidla v osmi- až dvanáctimístných dodávkách, za oknem mívají ceduli "BUS" a zastaví vám i na mávnutí v podstatě kdekoli. Ceny jsou samozřejmě smluvní. Jejich "majstrštykem" je přijet na zastávku linkového spoje pět minut před jeho odjezdem a posbírat tam čekající cestující - přesně tak jsme se s jedním z nich seznámili. Toto seznámení bych doporučoval neodkládat, umožní vám to dojednat si vždycky odvoz i na další den podle potřeby a zpříjemnit si tak putování po horách. Sobota - VyrážímeJak už bylo předesláno, zvolili jsme variantu s využitím veřejné dopravy, což znamenalo, že většinu tohoto dne spolkl přesun do východiště treku - obce Nová Sedlica. Spoje na sebe navazovaly často s velkými prodlevami, a tak jsme hlavně čekali. To se dalo zpříjemnit návštěvou místních občerstvovacích zařízení, takže to nakonec nebylo až tak namáhavé. V Nové Sedlici jsme pohrdli nevábným veřejným tábořištěm a vyrazili po červené značce směr Kremenec s tím, že asi nejlepším místem na přespání bude údolí Stužického potoka, kam musíte cca 200 výškových metrů sejít poté, co jste se vydrápali na Temný vŕšok, ale to je holt realita výstupu na Kremenec. Noc byla velmi teplá, až neuvěřitelně na to, jak vysoko nad mořem jsme se nacházeli. Neděle - Kremenec a Ustryki GórneCelonoční horko nás vyhnalo ze stanů poměrně brzy, nebo nám to spíše jen tak připadalo, protože než jsme se vyhrabali k dalšímu pochodu, už nás míjel starší manželský pár, jen na lehko s malými baťůžky a pohodovým elánem. Kdy asi vstávali? Ve stínu nádherného starobylého lesa, který by určitě snesl i název prales - ano, evidentně uchráněný od masivní těžby s ohromnými prastarými lesními velikány a ještě většími ležícími na zemi tak, jak je tam sklátil neúprosný čas - jsme se pomalu škrábali na Kremenec, horu, kde se potkávají hranice tří států - Slovenska, Polska a Ukrajiny. Těsně před vrcholem jsme ještě míjeli odbočku ke studánce a už se objevil zánovní trojboký mramorový pilíř, který nádherně ilustruje geografickou výjimečnost tohoto trojmezí nápisy ve všech třech dotčených jazycích, pěkně každý na jedné straně pilíře. Jenom v případě toho ukrajinského se to tvůrci moc nepovedlo, a tak musel opravovat, což je, bohužel, na památníku stále vidět. Z Kremence nejsou téměř žádné rozhledy do okolí, a tak jsme pokračovali dále, tentokrát po modré značce do Polska. Další metou byla Wiełka Rawka, oddělená od Kremence nehlubokým sedlem. Tady už to bylo s rozhledy "jiné kafe". Přímo před námi se vlnil holý hřbet Połoniny Caryńske s pouhým okem viditelnými hemžícími se turisty a za námi kudrnatý pás pohraničních Bukovských vrchů. Další související články:+ Bieszczady, výstup na Tarnicu - nejvyšší horu Bieszczad+ Bieszczady - poľské poloniny + Jaro v Bukovkách, putování nejvýchodnějším pohořím Slovenska + Bukovské vrchy s dětmi, přechod hřebene + Jaro v Bukovkách, putování nejvýchodnějším pohořím Slovenska + Tenkrát na východě aneb Bukovské vrchy + Bukovské vrchy, kraj na východě Slovenska + Pěšky z Bukovských hor do Bieszczad a zpět, Treking s Tilakem 2007; soutěžní článek č. 5 + Nová Sedlica – Kremenec – Malé Trakany, Tilak Treking 2006; soutěžní článek č. 9 Líbil se vám tento článek? |
|