Treking > Pohoří > Žulovská pahorkatina, turistika a přírodní poměry kontinentálním ledovcem modelovaného pohoří
Žulovská pahorkatina, turistika a přírodní poměry kontinentálním ledovcem modelovaného pohoříŽulovská pahorkatina - nahlédnutí pod pokličku ledovcové dílny4.3.2009 | Otakar Brandos
Žulovská pahorkatina. Líbezný kraj nevysokých návrší, dalekých výhledů a samoty. Kraj spousty přírodních zajímavostí, kulturních pamětihodností, kraj, kde naleznete vše, po čem touží srdce tuláka. Nejvyšším vrcholem Žulovské pahorkatiny je Boží hora (525 m) vypínající se nad městečkem Žulová. Dalšími významnými vrcholy jsou Borový vrch (487 m), Kaní hora (476 m), Smolný vrch (403 m) či Maliník (379 m). Žulovská pahorkatina, vymezení pohoříŽulovská pahorkatina patří do oblasti zvané Krkonošské - jesenické podhůří, Krkonošské subprovincie a provincie Česká vysočina. Toto poměrně nevysoké pohoří nalezneme v severozápadním výběžku Slezska mezi městečky Javorník, Vidnava, Černá Voda a Žulová. Od západu je Žulovská pahorkatina lemována Rychlebskými horami, od jihu a východu Zlatohorskou vrchovinou a na severu přechází Žulovská pahorkatina do Javornicko - Vidnavské nížiny, která se táhne dále k Otmuchowskému a Nyskiemu jezeru v Polsku. Žulovská pahorkatina tak tvoří jakýsi přechod od hornatin k nížinnému reliéfu pozvolna se sklánějíc od jihu k severu. Žulovská pahorkatina a ledovcový reliéfTato modelace reliéfu je však poměrně mladého data. Vděčí za ní poslední době ledové, kdy sem zasahoval kontinentální ledovec, jenž původní krajinu, která pamatovala prvohorní časy (tedy období daleko před dinosaury), doslova srovnal se zemí. Dnes je Žulovská pahorkatina považována za učebnicový příklad ledovcového reliéfu. Pustošivému působení kontinentálního ledovce, jenž dosahoval rekordní nadmořské výšky 540 metrů u dnešní obce Ondřejovice, unikly jen poměrně malé oblasti pahorkatiny. Ty nad kontinentální ledovec vystupovaly jako ostrovní hory, tzv. nunataky. A tyto bývalé nunataky v okolní krajině snadno odlišíme dodnes. Tyto vrcholy mají velice strmá úbočí a jasně ohraničená úpatí. Typickými příklady nunataků je vrch Smolný (403 m) nedaleko obcí Malá a Velká Kraš či Borový vrch (487 m). Prvně jmenovaný vrch patří k velice populárním vrcholům této oblasti. Nejen pro pěkné (byť omezené) rozhledy, ale především pro tzv. Venušiny misky, velké skalní prohlubně - misky v odolných žulách, které budují Smolný vrch. V dalších částech Žulovské pahorkatiny nalezneme velkou řadu izolovaných skalek či velkých skupin balvanů. Zapomenout nesmíme ani na tzv. oblíky, skutečné rarity této oblasti, které rovněž vznikly působením kontinentálního ledovce. Vzorovou ukázkou oblíků, významnou v rámci celé ČR, jsou vrchy Lánský vrch (423 m) a Šibeničník (331 m). Ledovce po sobě zanechaly až 50 metrů silné vrstvy usazenin jako jsou písky a štěrky. Na četných místech se objevují i bludné balvany, které sem ledovec dohrnul až z oblasti Baltského moře. Žulovská pahorkatina je budována vyvřelými horninami tzv. žulovského plutonu. Objevují se ale také druhohorní sedimenty a zlatonosné rudy. O geologické pestrosti této oblasti svědčí názvy obcí v blízkém či vzdálenějším okolí - Žulová, Písečná, Uhelná … Pohoří dostalo své pojmenování pravděpodobně podle městečka Žulová, které zaujme kostelem s věží, jenž připomíná hradní věž. A ono se opravdu jedná o bývalou hradní věž, kostel byl totiž vybudován na místě středověkého hradu Frýdberk, jemuž smrtelnou ránu zasadila švédská vojska v průběhu třicetileté války. Z hradu se zachovala jen útočištní věž, jenž byla originálním způsobem zakomponována do mnohem mladší stavby kostela. Žulovská pahorkatina je odvodňována říčkami Vidnávka, Javorník a Bernartický potok, které směřují do Kladské Nisy. Pohoří patří do mírně chladné klimatické oblasti s průměrnými ročními teplotami pohybujícími se v rozmezí pouhých 8 - 9 °C. Zároveň leží na rozhraní vlivu vnitrozemského a oceánského proudění. Líbil se vám tento článek? Diskuse k tomuto článkupřidat názor zobrazit celou diskusi
Ve starąím průvodci Jeseníků jsem si přečetl stručnou informaci o této unikátní oblasti a hned jsem věděl, ľe se tam musím vypravit. Stalo se tak v polovině prosince 2008 a to co jsem na této dvoudenní pozdně podzimní toulačce viděl a zaľil, předčilo zdaleka mé očekávání. Připojuji odkaz na pár obrázků z tohoto víkendu. Oblast je velmi vhodná i pro cykloturistiku, protkána mnoľstvím lesních silniček a silnic s malým provozem. Mohu jen doporučit. http://picasaweb.google.cz/sladek45/KrajemOstrovnichHor?authkey=Gv1sRgCLbmsd7F97XLhwE&feat=directlink
|