Treking > Tipy na výlet > Žofínský prales, jedinečná národní přírodní rezervace na území Novohradských hor
Žofínský prales, jedinečná národní přírodní rezervace na území Novohradských horNejstarší přírodní rezervace v ČR i ve střední Evropě29.10.2024 | Otakar Brandos
Národní přírodní rezervace Žofínský prales v Novohradských horách je nejstarší přírodní rezervací nejen v České republice, ale i ve střední Evropě. Les se na území dnešní přírodní rezervace vyvíjí přirozeně, bez zásahů člověka a těžební činnosti již od roku 1838, kdy hrabě Jiří Augustin Langueval-Buquoy, majitel zdejšího panství, nechal toto území vyjmout z "veškerého hospodářského těžení". |
|
Žofínský prales je jednou z nejhodnotnějších přírodních rezervací v Česku. Představuje zachovalou horskou bučinu (buk lesní tvoří asi 80 % lesních porostů) s příměsí dalších dřevin, především smrku ztepilého (15 %) a jedle bělokoré (5 %) s více než 300letými jedinci. Vtroušeně v pralese roste i javor klen a jilm horský. Nejstarší stromy Žofínského pralesa mají přes 400 let. Největší strom Žofínského pralesa dnes již bohužel neuzříme, Žofínská královna jedlí před půlstoletím padla za oběť vichřici (v lednu 1975). Její stáří bylo odhadováno na asi 430 let, výška stromu činila 51 metrů. Žofínský prales se rozkládá na mírných svazích Stříbrného vrchu nad Tisovým potokem na dobře propustných hlinitopísčitých a písčitojílovitohlinitých půdách, jihovýchodně od osady Žofín, v nadmořské výšce 735 až 825 m. Hranice pralesa se téměř přimyká ke státní hranici s Rakouskem. Dnešní rozloha chráněného území je 101,62 ha, tedy asi čtvereční kilometr. Chráněny jsou i okolní lesy jako PR Pivonické skály, zmínku si zaslouží i blízký prales Hojná Voda. Prales u Žofína (750 m) dnes není přístupný veřejnosti. Prý proto, aby byl zajištěn nerušený vývoj ekosystémů. Dokonce je od roku 1991 oplocen, prý aby bylo zamezeno nežádoucímu vlivu jelení zvěře. Tak nevím. Domnívám se, že "negativní" vliv zvěře do lesa jaksi patří (pomiňme přemnožení v některých oblastech). Přirozeným lesem, pralesem, zvěř volně migruje, poškozuje jej okusem, udržuje zvířecí stezky, prtě, svými kopyty kypří půdu např. na prameništích atd. Volně migrující zvěř les (prales) hnojí trusem, který je důležitý nejen pro semenáčky, ale i pro řadu druhů hub, brouků i dalšího hmyzu. Tak to alespoň vypadá v nádherných a skutečně přirozených karpatských pralesích, které jsou zdravé, dobře se vyvíjející a mnohem "pralesovatější". Třeba na Slovensku a nebo v Rumunsku (pomiňme nyní nelegální těžbu). Mně dnešní Žofínský prales spíše připomíná "reverzní oboru" bez zvěře. Opak obory, ve kterých je naopak bráněno zvěři migrovat ven. Návštěva Žofínského pralesa tak byla pro mne do jisté míry zklamáním, byť celkově jsem byl nadšen! Mezotrofní květnaté bučiny Žofínského pralesa mají sice chudé keřové patro, ale naopak velice bohaté bylinné patro. Spatřit bychom tady mohli řeřišnicí trojlistou (Cardamine trifolia), kyčelnicí devítilistou (Dentario enneaphylli-Fagetum), dřípatku horskou (Soldanella montana), žindavu evropskou (Sanicula europaea), kamzičník rakouský (Doronicum austriacum), prhu arniku (Arnica montana), prstnatec Fuchsův (Dactylorhiza fuchsii), vranec jedlový (Huperzia selago) a řadu dalších hojných i zřídkavých rostlinných druhů. Velice hojně zastoupena je i říše hub (Funghi). V pralese je dosud mykology evidováno na asi 600 druhů hub (makromycet, makroskopických hub), velice hojně jsou zastoupeny především dřevokazné houby, které zajišťují dekompozici celulózy a ligninu. Bohatě zastoupená je v Žofínském pralese také fauna. Z pavouků se tady objevují i takové druhy jako je plachetnatka trojúhlá (Saaristoa firma) nebo pavučenka ploskonosá (Mecopisthes silus). Brouci jsou zastoupeni taktéž řadou zřídkavých druhů, objevuje se tady např. roháček jedlový (Ceruchus chrysomelinus), střevlíček (Pterostichus pumilio) nebo pýchavkovník červcový (Endomychus coccineus). Z motýlů, kteří jsou nejhojněji zastoupení drobnějšími nočními druhy, si zmínku zaslouží např. slimákovec malý (Heterogenea asella), píďalka prameništní (Lampropteryx otregiata) a nebo různorožec černopásný (Fagivorina arenaria) či šedavka bučinová (Apamea illyria). Vhodná hnízdiště tady nachází řada ptačích druhů, např. datlík tříprstý (Picoides tridactylus), lejsek malý (Ficedula parva), sovy sýc rousný (Aegolius funereus) a kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum) i řada dalších. Své zastoupeni tady mají i létající savci. Přírodovědci tady evidují netopýra severního (Eptesicus nilssonii), netopýra rezavého (Nyctalus noctula) či netopýra černého (Barbastella barbastellus) a netopýra řasnatého (Myotis nattereri). Hojně jsou zastoupeni také drobní savci, plazi i obojživelníci. Prales je součástí ptačí oblasti Novohradské hory v systému Natura 2000.
Líbil se vám tento článek? Diskuse k tomuto článkupřidat názor zobrazit celou diskusi
Při toulkách Novohradskými horami jsem zamířil i k Žofínskému pralesu. Neporušil jsem zákaz vstupu, jen jsem ho celý kolem dokola obešel a byl jsem nadšen. I přilehlé lesy, jak bukové tak i jehličnaté, oplývají obdivuhodnou krásou, prales za obnoveným oplocením působí z velké části neprostupně pro množství padlých stromů a hustotu náletového podrostu. Ale byl to i tak opravdu silný emotivní zážitek.
|