Dělostřelecká tvrz Bouda se nachází na kótě Bouda (845 m) v jedné
z rozsoch Suchého vrchu v Orlických horách nedaleko Lichkova, Dolních Boříkovic
a Těchonína. Tvrz Bouda, která byla součástí tzv. Králické
pevnostní oblasti (byla rovněž zapsána na seznam kulturních památek Česka),
je dnes přístupná veřejnosti jako Muzeum Československého opevnění.
Tvrz Bouda je svým rozsahem a zachovalostí skutečně ojedinělá. I přes devastaci
za války a nebo po válce (trhací a postřelovací zkoušky, odstranění pancéřování).
Jako jedna z pěti stavebně dokončených dělostřeleckých tvrzí obranné linie 1. Československé
republiky (nebyla ale plně vyzbrojena ani v září 1938) nebyla po válce stavebně
přeměněna tak, jako se tomu stalo u tvrzí Hanička,
Smolkov, Hůrka a Adam. Celá tato unikátní stavba
byla vybudována mezi léty 1935 - 1938.
Tvrz Bouda tvoří celkem pět těžkých železobetonových objektů, které byly budovány
v nejvyšším, tedy IV. stupni, odolnosti. Ve své době tyto objekty, které v nejzranitelnějším
směru předpokládaného německého útoku měly železobetonové stěny silné až 3,5 metru, by
dokázaly odolávat účinkům všech tehdejších zbraní.
Jednotlivé objekty (sruby) jsou spojeny rozsáhlou sítí sálů a podzemních chodeb
dlouhých asi 1,7 km. Obdivuhodné dílo uvážíme-li, v jaké době, s jakou technikou,
v jak komplikovaném terénu a v jakých klimatických podmínkách byla pevnost budována.
V podzemí, jehož posádku mělo tvořit 316 mužů, byly nejen sklady munice, ale i kuchyně,
ošetřovna a technologické zázemí (filtrovna vzduchu, diesel-elektrárna aj.).
Na prohlídkové trase v tvrzi Bouda se nachází rozsáhlá sbírka střepin zničeného
pancéřování, střílen, ukázky pevnostní výzbroje (unikátem je pevnostní kanón vz. 44/59)
a munice. Zásobování v podzemí zajišťovala podzemní úzkorozchodná železnice, jejíž vagóny
jsou rovněž vidět na prohlídkové trase.
Asi nejzajímavějším bodem prohlídky je návštěva otočné a výsuvné dělostřelecké věže,
resp. sila s průměrem 7 m a hloubkou 11 m, na dělostřeleckém srub K - Ba - S 22 "Horymír".
Pancéřová věž měla celkovou hmotnost 440 tun. V roce 1938 byla plně dokončena ve Škodovych
závodech v Plzni, ale na pevnosti již instalována nebyla. Její elektrický pohon zajistil
otočení věže o 360° za jednu minutu, věž byla osazena dvojčetem houfnic ráže 100 mm
a s dostřelem bezmála 12 km. Kadence činila těžko uvěřitelných 15 až 20 ran za minutu.
A to každou z hlavní. Ohromující a fascinující zároveň, co naši pradědové před více než
80 lety dokázali.
Konstrukčně zajímavé i jedinečné jsou i pěchotní sruby K - S 21, K - S 23 a K - S 24,
které dokládají typovou rozmanitost těchto objektů umně přizpůsobovaných konkrétnímu terénu.
Zajímavý je také hezky upravený vchodový objekt K - 22A (780 m).
Pro mne osobně je velice překvapivou rychlost, jakou byli tehdejší stavitelé objekty
vybetonovat. Např. pěchotní srub K - Ba - S 24 "Libuše" byl vybetonován za pouhých 12
dnů - mezi 8. až 19. červencem 1937. Použito bylo 2 192 kubíků betonu, 990 tun spec.
cementu a 131 tun ocelové výztuže. Dělostřelecký srub K - Ba - S 22 "Horymír" byl vybetonován
ve dnech 22.11 - 7.12.1937. Použito bylo 2 680 kubíků betonu, 1 125 tun speciálního cementu
a 145 ocelové výztuže.
Podobně rychle byl vybetonován pěchotní srub K - Ba - S 21 "Kazi", u kterého byla
betonáž provedena ve dnech 19. - 25. srpna 1937. Použito bylo 1 736 kubíků betonu,
900 tun spec. cementu a 92 tun ocelové výztuže. Pěchotní srub K - Ba - S 23 "Teta"
byl vybetonován ve dnech 26.7. - 2.8.1937. Použito bylo 2 098 kubíků betonu, 840 tun
speciálního cementu a 97 tun ocelové výztuže.
V tvrzi Bouda si lze vybrat z celkem šesti prohlídkových okruhů (některé jsou omezeny
podle roční doby, zaměření návštěvníků příp. výročí):
Kompletní prohlídka (cca 85 min)
Miniprohlídka (40 min)
Klasická prohlídka (65 min)
Velký okruh (150 min)
Nadstandardní prohlídka (až 300 min)
Železniční prohlídka (85 min)
K tvrzi Bouda se nejsnadněji dostaneme z parkoviště na Suchém vrchu (od rozhledny
a Kramářovy chaty) a nebo
po turistických značkách z Jamného nad Orlicí, Mladkova, Těchonína a nebo Lichkova.
Muzeum je otevřeno od května do září každý den, v říjnu jen o víkendech a letos
třeba dnes, tedy ve státní svátek 17. listopadu (raději vždy ale předem ověřit).
Prohlídky začínají v 11.00, 13.00 a 15.00. O prázdninách mohou být vstupy četnější.
Vstupné činí 80 až 500 Kč podle typu prohlídkového okruhu.
Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji
stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet
2502526845 / 2010
Podpořit nás můžete i dalšími způsoby,
třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby
můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč.
Výši částky si nakonec ale určete sami.
Po prohlídce skalního hradu Pařez vyrážíme dále. Vracíme se
do centra Prachovských skal, bereme to ale trochu oklikou. Nemůžeme minout sice
malou, ale opravdu fotogenickou skalní bránu, která se nachází přímo naproti
…
Pomocí dalekohledu ESO/VLT astronomové objevili malou černou
díru, kterou prozradil pohyb jejího hvězdného souputníka. Tuto detekční metodu
použili vědci k odhalení černé díry hvězdné hmotnosti ležící mimo Mléčnou
…
Pomocí radioteleskopu ALMA, jehož evropským partnerem je ESO,
nalezl tým astronomů fluor v galaxii vzdálené 12 miliard světelných let. Jejímu
světlu tedy trvalo 12 miliard let, než dolétlo až k nám. V takto
…
Letos řadu treků plánuji do Jeseníků. Nejinak tomu bylo
i v pozdním létě, kdy se mně zastesklo nejen po Mravenečníku a Dlouhých stráních,
ale také po Pradědu, na kterém jsem letos ještě nebyl. No a protože přes všechny
…
Vrch Čtyři palice (732 m, na turistickém rozcestníku 752 m)
patří k nejznámějším vrcholům Žďárských vrchů, geomorfolo- gického podcelku Hornosvratecké
vrchoviny. Ne ani tak pro svou výšku, ale díky ikonic
…
Po kamzičím představení pokračujeme dále na Dlouhé stráně.
Čekají nás dlouhé schody vedoucí k horní nádrži. Tuším že jich je 168, Míša
je poctivě počítala. Na schodech opět potkáváme ženské, se kterými jsme se
…
Podzim je nejlepším obdobím k návštěvě Ďáblovy prdele. Ano.
Čtete správně. Přesně tak je, mimochodem velmi trefně, pojmenován jeden z nejbizardnějších
skalních útvarů České Kanady. Cesty k této přírodní kuriozitě,
…
Nabíjecí čelovka Fenix HM51R Ruby V2.0 je mladším sourozencem
svítilny HM51R Ruby. Nová čelovka od Fenixu je sice o pár gramů těžší (80 g oproti
původním 77 g), má však vyšší výkon (700 lm oproti 500 lm) a
…
S pomocí výkonné 570megapixelové kamery DECam v Chile se
astronomům podařilo objevit asteroid s nejkratší oběžnou dobou ze všech známých
asteroidů ve Sluneční soustavě. Oběžná dráha tohoto asteroidu,
…
Jeseníky, či správně Hrubý Jeseník, jsou ideálním pohořím
k vícedenním trekům i v letním období. Nejenže je možné v Jeseníkách naplánovat
docela výživné trasy vyhýbající se, alespoň z velké zčásti, davům turistů, ale
…
Fascinující dějiny jednoho z nejvýznamnějších náboženských
poutních míst na celém světě, mekkánské Ka'by (nebo též Kaaba, v překladu "kostka
či krychle"), lze rozdělit do dvou údobí, či lépe vyjádřeno do dvou časů: do
…