Trenckova rokle je minikaňon s vodopády

Pojmenování minikaňonu s vodopády v malebném údolí řeky Bobrůvky (Loučky), jenž se nachází na jejím krátkém levostranném přítoku, je odvozen od jména Františka barona Trencka (1711 - 1749), jehož obraz je k vidění u rozcestníku v rokli s ohništěm a posezením, kde jeho tradici udržují trampové, kteří se tam po léta scházejí.

Kdysi obávaný vrchní velitel sboru nelítostných pandurů, jenž byl mimo jiné i ve službách císařovny Marie Terezie, se v rokli měl ukrývat a také tam někde uložit velký poklad. Mínění historiků se však s pověstmi zásadně rozchází. Baron Trenck prý v rokli nikdy nebyl, takže i jeho legendami opředený poklad v tamních skalách je pouze chimérou.

I když drahonínský stařeček Večeřa kdysi tvrdil, že nosil do rokle Trenckovi a jeho společníkům, kteří se tam nějakou dobu skrývali, každé čtyři dny ovci. Za každou prý od nich dostal dvacet dukátů a pod hrozbou smrti nikomu nesměl nic říct. Dokud vojáci z rokle nezmizeli. Faktem zůstává , že neohrožený vojevůdce pocházející z italské Kalábrie nakonec zemřel ve vězení v Brně na Špilberku a jeho mumie spočívá v brněnské kapucínské hrobce.

Turisté obvykle do rokle nacházející se v zákrutu řeky, kde se "vysočinská" Bobrůvka podle map mění na "jihomoravskou" Loučku, dojdou po červené značce, podívají se na vodopády (pokud je zrovna dost vody), vrátí se zpět na značku a exponovaným terénem míří dál. Ať už jihomoravským směrem ke Skryjím, anebo tím vysočinským k Podmitrovu.

Na skalním výběžku nad vodopádem se ale nachází další zajímavost - chata Orlí hnízdo. Trampský srub tam stojí šest desítek let a dokládá stále přežívající kouzlo pobytu v divočině bez vymožeností moderního světa. Dostat se k němu dá pomocí lana upevněného na skále a kromě evidenčního čísla se pyšní i poštovní schránkou. Žádný pošťák k ní ale s největší pravděpodobností s dopisem po laně nikdy nelezl. Slouží k zanechání vzkazů od těch, kteří se na útes vyšplhají, aby si u srubu poseděli, pokochali se pohledem z verandy a prozkoumali okolí. Chata kdysi v souladu s trampskou tradicí bývala volně přístupná, nicméně časy se změnily a i k ní se už dostali vandalové a zloději.

Z Trenckovy rokle další část cesty vede po prudkých svazích a skalách - na několika místech je zajištěna lany a řetězy. Od Zelené studánky sloužící k občerstvení poutníků je to už pohodová cesta říčním údolím. Něco lepšího k jídlu i pití může nabídnout nedaleký Šafránkům mlýn. Odtud pak už stoupá asfaltová silnička zpět do Drahonína.

Trasu výletu najdete zde.

Líbil se vám tento článek?

Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet

2502526845 / 2010

Podpořit nás můžete i dalšími způsoby, třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč. Výši částky si nakonec ale určete sami.