Treking > Hrady > Hrad Svojanov nad údolím říčky Křetínka nechal vystavět (možná) okolo roku 1265 Přemysl Otakar II.
Hrad Svojanov nad údolím říčky Křetínka nechal vystavět (možná) okolo roku 1265 Přemysl Otakar II.Návštěva jednoho z nejstarších kamenných hradů u nás8.12.2024 | Otakar Brandos
Hrad Svojanov nechal na strmém návrší nad údolím říčky Křetínka vystavět okolo roku 1265 Přemysl Otakar II. Tak praví některé zdroje. Jiné publikace však kladou založení hradu Svojanov až do roku 1224 a za jeho zakladatele uvádějí Svéslava z Bořitova, královského purkrabího. Ať již byl Svojanov založen okolo roku 1265 a nebo 1224, tuto tajenku ponechme historikům, jedná se o jeden z nejstarších kamenných hradů u nás. První známá písemná zmínka z roku 1265 pochází ze Zbraslavské kroniky, kde se Svojanov uvádí jako hrad Vurstenberg. |
|
Svojanov je jediným hradem v Česku, u nějž se mísí prvky gotiky s empírem, tedy raně středověká architektura s architekturou 19. století. Dominantním prvkem hradu je válcová věž o průměru 9 metrů se silnou obvodovou zdí tlustou asi tři metry. Ta byla ještě k severu zesílena ostrým břitem. Právě pod touto věží se v parkánové hradbě nacházel původní vstup do hradu, brána přístupná po padacím mostě vedoucí přes hluboký hradní příkop. Celou pevnost obepíná mohutná hradba, která je na některých místech silná až 8 metrů. Celkově je opevnění hradu mimořádně silné, což dokazuje tehdejší důležitost hradu. Na jihu dosahuje šířky okolo tří metrů, na severu a východě asi pět metrů. Dochovalo se jádro původního gotického paláce ve zdivu paláce empírového z pozdější přestavby. Původní jméno Fürstenberg se dlouho neudrželo, již v roce 1320 se tato mohutná pevnost uvádí pod jménem Svojanov. Podle starší vsi pod hradem. Tento pevný hrad, přístupný jen po úzké skalní šíji, sloužil nejen k ochraně obchodní stezky do Brna, ale také ke střežení zemské hranice mezi Čechami a Moravou. Po smrti Přemysla Otakara II. na Moravském poli (na území dnešního Rakouska) v roce 1278 se Svojanov stává majetkem královny Kunhuty, později i Záviše z Falkanštejna z jihočeské větve Vítkovců, za kterého se vdova Kunhuta provdala. Záviš si Svojanov udržel i po Kunhutině smrti v roce 1285 i po svatbě s Alžbětou, sestrou uherského krále Ladislava IV. Záviš se snažil vytvořit spojenectví mezi českým a uherských králem proti Habsburkům. Pevný hrad se stal jeho trvalým sídlem až do jeho násilné smrti v roce 1290. Z nařízení krále Václava II., u nějž Závišovo jméno intrikami pošpinili žárliví odpůrci z řad šlechty, byl tento ambiciózní šlechtic zatčen a 24. srpna sťat na Hluboké. Po Závišově smrti přechází Svojanov do královských rukou. Že se jednalo o velice důležitou pevnost svědčí skutečnost, že Karel IV. ve svém zákoníku Majestas Carolina zařadil Svojanov mezi 11 nejdůležitějších českých hradů, které neměly být nikdy prodány a nebo zastaveny. To, že toto ustanovení porušil již jeho syn Zikmund je věc jiná. Král Zikmund Svojanov v roce 1419 zastavil Oldřichu z Boskovic. Páni z Boskovic nechali na hradě vybudovat důmyslný systém opevnění se sedmi baštami, jež byly vrcholem fortifikačního stavitelství pozdní gotiky. Ze stejné doby pochází dům zbrojnošů, který se dodnes dochoval v autentickém stavu. Včetně původních omítek a řady dřevěných prvků. Boskovickým zůstal hrad i poté, co se Zikmund ujal vlády, přestože se během husitských válek přiklonili na stranu husitů. V 15. století, pravděpodobně za husitských válek, byla vystavěna okrouhlá bašta, která zesilovala nové opevnění obklopující původní okrouhlé jádro hradu. V roce 1437 zdědil Svojanov Oldřichův syn Ješek Svojanovský z Boskovic, jeden z předních dvořanů Jiřího z Poděbrad. Boskovičtí panují na Svojanově až do roku 1512, kdy vyměnili zdejší panství za majetky v Zábřehu a Rudě s Mikulášem Trčkou z Lípy. Za Trčků probíhaly na hradě další stavební práce. Byl prodloužen hradní palác a bylo přistavěno nové křídlo. Zarovnáno bylo, do té doby značně svažité, nádvoří. V roce 1547 se Svojanov dostává do držení Václava Žehušického z Nestajova. Roku 1569 postihuje hrad rozsáhlý požár, přesto je Svojanov znovu opraven. V roce 1583 přechází toto sídlo do držení rodu Zárubů z Hustiřan, kteří zde sídlili až do vymření rodu po meči. V roce 1744 se provdává Eleonora, poslední z rodu Zárubů, za hraběte Karla Ottu ze Salmu. V roce 1797 získává hrad Václav Ignác Ubelli ze Siegburgu, a v následujícím století se zde vystřídala celá řad majitelů. Hrad za 30leté války utržil řadu šrámů, avšak byl opět opraven. To však nebylo nic proti tomu, jak pustl v 18. století pro nezájem rychle se střídajících majitelů. Asi definitivní ránu mu zasadily prusko-rakouské války, po kterých se začal opuštěný Svojanov rozpadávat. V roce 1800 kupuje hrad Jiří Haissler, poštmistr z Běchovic, v roce 1804 jej vykupuje Martin Dlouhý. Od něj roku 1818 získává Svojanov František Hessig, v roce 1820 Rüdiger ze Stielfriedu a v roce 1840 získává v dražbě Svojanov Josef Kristen. Následuje Antonín Haasche a konečně v roce 1910 vykupuje Svojanov město Polička, které přistoupilo k pracím na konzervaci a záchranu hradu. Konzervuje se zdivo i zbytky unikátní sgrafitové výzdoby. Za první republiky byla na hradě umístěna četnická stanice a dokonce turistická ubytovna, hrad byl zpřístupněn veřejnosti. Přestože po roce 1948 přechází Svojanov do vlastnictví státu, stavební a konzervační práce pokračují. Hlavní stavební úpravy byly provedeny až poměrně pozdě, mezi lety 1968 - 1978. Bohužel ne vždy úplně citlivě. Následně se na hradě začaly pořádat různé kulturní akce, instalovány byly expozice stavebního vývoje hradu a malby 19. století. V roce 1992 se Svojanov vrací do držení města Polička. Hrad Svojanov dnes nabízí dva prohlídkové okruhy. Okruh A po interiérech empírového paláce a okruh B po sklepeních a domě zbrojnošů. Hrad je otevřen v březnu a listopadu o víkendech a státních svátcích od 10.00 do 17.00, v dubnu, květnu a říjnu denně mimo pondělí od 9.00 do 17.00, v červnu a v září ve stejných časech denně a o prázdninách denně od 9.00 do 18.00. Otevřeno je i v první polovině prosince o víkendech od 10.00 do 17.00. Aktuální informace o otevírací době naleznete na adrese www.svojanov.cz. Příjezd k hradu je možný i autem, v areálu je placené parkoviště. Také restaurace a možnost ubytování. V bývalé hradním příkopu přitahují pozornost jeleni sika.
Pokud přemýšlíte, kde se na svých cestách ubytovat a chcete mít pro sebe, pro rodinu nebo své přátele dostatek soukromí, pak pro vás máme možnost pronájmů chat a chalup přímo od majitele. Na další stránce si vyberte preferovanou oblast a nebo konkrétní objekt, který vás zajímá. Líbil se vám tento článek? |