Treking > Tipy na výlet > Bory připomíná naučná stezka, vyhlášené minerály, ale i strašidelné pověsti
Bory připomíná naučná stezka, vyhlášené minerály, ale i strašidelné pověsti
Tip na výlet na Vysočině
28.3.2024 | Lenka Mašová
Dvaadvacet zastávek se sedmnácti informačními panely čítá naučná stezka s názvem
Poznáváme Bory ve stejnojmenné obci v okrese Žďár nad Sázavou a Kraji Vysočina. Zábavným
způsobem malým i velkým přibližuje historii a současnost obce, která vznikla v roce 1972
spojením Dolních a Horních Borů, jejichž kořeny sahají až do 14. století. Bory tak mají
dva kostely - filiální svatého Jiljí v Dolních Borech a farní svatého Martina v Horních,
oba jsou památkově chráněny.
Na trase naučné stezky můžeme vidět kupříkladu historickou dřevěnou pumpu, soustavu
rybníčků, geopark, analematické sluneční hodiny s vodorovným číselníkem a hodinovými
značkami rozmístěnými po elipse, houpačku, 'ucho lesa', poldr, ale i plně funkční exponát
v podobě kadibudky. Taktéž nechybí zmínka o místním kamenolomu a obecně těžbě či četných
minerálech, protože právě okolí Borů je jejich vyhlášeným nalezištěm. Mnoho z nich je
zastoupeno ve sbírkách muzeí.
V lokalitě se nacházejí například růženín, záhněda, turmalín, safír, andalusit a sekaninait;
celkem jde o asi stovku minerálů a hornin. U Cyrilova, který je osadou k Borům přináležející,
byl v roce 1953 poprvé popsán takzvaný cyrilovit. Poznávání Borů se dá zakončit v tamním
muzeu, které je obvykle otevřeno po předchozí telefonické dohodě a jsou v něm k vidění nejenom
sbírky minerálů, ale i další zajímavosti spojené s oběma sloučenými vesnicemi.
Také Bory se pojí s různými pověstmi, přičemž řada z nich končí tragicky. Jako třeba
příběh z konce 18. století zaznamenaný i v obecní kronice. Tehdy se nějaký Matoušek
z Horních Borů zamiloval do hezké Majdalenky, dcery mlynáře z Těšíkova mlýna. Její rodiče
však pro ni měli vyhlédnutého jiného ženicha. To ale Matoušek neunesl, a proto dívku
pozval na opuštěné místo v lese Obštejně u takzvané Divoženčí skály, kde ji ubodal dlátem,
aby ji nemohl dostat nikdo jiný. Pak nešťastnou Majdalenku pohřbil do předem vykopaného
hrobu a šel se udat.
Za svůj čin byl po právu odsouzen a následně v Brně oběšen, přičemž dívčino tělo vesničané
vykopali a pochovali do posvěcené půdy na hřbitově. Na motivy tragického příběhu vznikla
později jarmareční píseň s názvem Vražedlný milý, která se v upravené poetické podobě
dostala do publikace Moravské národní písně autora Františka Sušila.
Okolí odlehlého Těšíkova mlýna u stejnojmenného rybníka a Divoženčí skály figuruje
i v další legendě, tentokrát spojené právě s divoženkami, které údajně kolem Borů žily
v dobách, kdy se ještě všude kolem rozprostíral hustý les. Chudý krejčí, který u lesa
obdělával své hrachové políčko, zjistil, že mu dozrávající hrách někdo vytrhává a rozhazuje
po poli. V noci proto u pole držel hlídku a čekal, kdo se objeví.
Dlouho se nic nedělo, takže unavený krejčí usnul, a probral ho až lomoz a zpěv. Otevřel
oči a uviděl, že kolem něj tancují divoženky, rozhazují po poli hrachovinu a vesele si
prozpěvují. Když se po nich rozezlený rozehnal, vrhly se na něj a poškrábaly mu celý
obličej, než se mu podařilo utéct domů. Na druhého dne se šel podívat na svůj hrách
- ten se na poli vypínal a ani jedna rostlinka nebyla vytržena…
Podpořte tento web, třeba peněžitým darem, který bude využit k dalšímu technickému rozvoji
stránek. Učinit tak můžete bankovním převodem na účet
2502526845 / 2010
Podpořit nás můžete i dalšími způsoby,
třeba objednávku některé z knih, turistických průvodců. K rychlému provedení platby
můžete využít i přiložený QR kód obsahující údaje k platbě v přednastavené částce 80 Kč.
Výši částky si nakonec ale určete sami.
Konec léta roku 2023 byl docela příjemný. Počasí sice bylo hodně
proměnlivé, ale dva, tři dny hezkého a stabilního počasí nebyly výjimkou. Jednu
takovouto mezeru, hned hezky z kraje září, jen asi týden po letních
…
V africkém Gabonu praktikují lidé tradiční náboženské rituály bwiti
založené na konzumaci kořene keře iboga se silně psychedelickými účinky. Komplexní
náboženský systém bwiti s dlouhou tradicí je
…
Rozdělení hub, uspořádání do tříd, řádů a čeledí nebo rodů doznalo
v posledních letech a desetiletích podstatných změn. Nejenže byly houby vyčleněny do
samostatné říše hub (Funghi) z původní říše rostlin (Plantae)
…
Pomníčky, památníčky, pamětní desky, ať už týkající se tragické
či jiné události, anebo spíše ze soudku recese, některé známé a jiné neztotožněné,
je možné objevit v Koníkovském polesí ve žďárském okrese v Kraji Vysočina
…
V naší maličké zemi je nespočet památek. Mezi jednu z nich patří
i zámek Chyše. Nejsem zrovna zámkový typ, ale když už někde trávím dovolenou, chci
poznat a vidět co nejvíce bez ohledu na to, abych musel najezdit či nacho
…
Na vrchu Rosička (645 m) kousek od pomezí Křižanovské vrchoviny
a Hornosázavské pahorkatiny, západně od Žďáru nad Sázavou, stojí od roku 2001 rozhledna
Rosička železné konstrukce. Rozhledna Rosička je multifun
…
Určitě budete souhlasit, že letošní únor byl nadmíru teplý. Předjaří
dorazilo o měsíc dříve, sluníčko a teplo vyhnaly ze země sněženky, bledule, fialky,
podběly, devětsily, pampelišky, ba dokonce na konci února jsem na břehu
…
Rozhledna Surovina (745 m) je nádherná vyhlídka nad kysuckou obcí
Oščadnica v lokalitě zvané Surovina pod Kalinovým vrchom (816 m) v asi 12 km dlouhé
západní rozsoše hpry Velká Rača, která je nejvyšším vrchol
…
Podle toho, že už i na Vysočině začaly rozkvétat bledule, vypadá
to skutečně na brzký příchod jara. Jako první na území destinační společnosti Koruna
Vysočiny chráněné bledule jarní tradičně vykvétají v přírodní rezervaci
…
Po I. svetovej vojne bola podkarpatská časť východnej Galície, od
Užhorodu po Marmarošskú Sihoť, stručne Podkarpatská Rus, priznaná prvej Československej
republike, po II. svetovej vojne bola časť Galície prizna
…