Největší jeskyně a nejhluší propasti krasového SlovenskaŽebříček největších jeskyní a nejhlubších propastí na Slovensku14.12.2010 | Otakar Brandos
Slovensko je zváno zemí hor. Zcela oprávněně. Slovensko ale můžeme nazvat i zemí jeskyní. Rovněž zcela oprávněně. Vždyť v této malé zemičce uprostřed Evropy je dodnes zdokumentováno okolo 7 000 jeskyní a propastí. Od těch malých krasových puklin až po skutečné giganty s chodbami o délce desítky kilometrů. Co se týče jeskyní - rekordmanů, zcela mimořádné postavení drží Nízké Tatry. Vždyť se v tomto pohoří nachází 8 z 20 největších na Slovensku známých jeskyní, jeskynních systémů a stejný počet jeskyní, propastí Nízkých Tater patří do první dvacítky nejhlubších jeskyní Slovenska. Nízké Tatry dokonce drží první příčku v obou zmíněných kategoriích. Teprve za Nízkými Tatrami následují v žebříčcích Východní Tatry a Slovenský kras. Níže uvedený žebříček největších a nejhlubších slovenských jeskyní jsem sestavil podle tabulky na stránkách Slovenské speleologické společnosti. Nutno ale dodat, že se informace na těchto stránkách někdy dosti liší od informací (údajů), které uvádějí webové stránky jednotlivých oblastních speleologických spolků. Jelikož u druhých zdrojů obvykle nebylo uvedeno datum poslední aktualizace, použil jsem proto nejaktuálnější dostupné info od SSS. Největší (nejdelší), jeskyně na Slovensku
Nejhlubší jeskyně (propasti) na Slovensku
Líbil se vám tento článek? Diskuse k tomuto článkupřidat názor zobrazit celou diskusi
Podobná významová nejednoznačnosť je aj v názvosloví. Definície väčšiny geomorfologických objektov, tvarov, lokalít sú len "rámcové", vystihujú len typické, charakteristické, najlepšie vyvinuté prípady. Prechody medzi mnohými objektmi, napríklad navzájom susediacimi, sú úplne pozvoľné, nebadané, neuchopiteľné, preto ich univerzálne a pritom presné definície ani existovať nemôžu. Príklad: koľko veží je skôr štítmi alebo koľko dolín je skôr žľabmi?
Pre úplnosť treba uviesť aj zdroj údajov. Rozlíšenie priepasť prevažuje hĺbka, jaskyňa prevažuje šírka. 50- siat rokov najhlbšia Brázda zrazu nieje najhlbšia, aj keď o tom vieme už 40-rokov, nikdy sa to nedostalo do zemepisu, až teraz keď máme internet. Naj vyšším vrchom Európy bol Mont Blanc zrazu po zmene hraníc {politických) je to Elbrus.
Úvaha vychází z faktu, že Elbrus leží na Evropské pevniské desce a v literatuře se občas objeví. Ale hranici Asie-Evropa ještě nikdo nezměnil, tak nejvyšším vrcholem Evropy je Blanc stále.
P.S: Mohl by jste k vašim opravám uvést zdroj i vy, když po tom tak voláte...
ve třetím odstavci. Pokud jde o propast Brázda, tak za propad v žebříčku může, zcela pochopitelně, pokračující speleologický průzkum a nové objevy. Na tom nevidím absolutně nic překvapujícího.
Pokud jde o Elbrus, pak ten leží v Asii. Hranice mezi Evropou a Asií sice není zcela spolehlivě "vytýčená", ale určitě neprobíhá po Hlavním Kavkazském hřebeni. Když jsem psal turistický a trekový průvodce "Kavkaz", přečetl jsem asi 10 knih o GM Kavkazu, jeho hranicích, GM členění atd. Ruští kartografové hranici umísťují před Elbrus, američtí za Elbrus. Přednost dávám domácím badatelům a kartografům…
Brázda : mám informácie že hlbšie priepasti , nie jaskyne, boli objavené už v 70-tych až 80-tych rokoch 20. st., ale nikto to vtedy nepublikoval, prečo? Ak sa pri priepasti objavia dlhé podzemné priestory, mení sa na jaskyńu a už do kategórie priepasť nepatrí.
Elbrus-Mont Blanc : kedysi hranicu tvorila rieka Emba a rieka Manyč a Čierne more, dnes politická hranica Rusko-Gruzínsko. Páni horolezci,ktorí prešli 6 naj vrcholov svetadielov, hovoria v Európe o Elbruse, v Oceánii o Carstenzi 4860m (Puntjak Jaja 5030 m vo svetových atlasoch). Ktorá výška je teda správna? Tu je to naopak , vrch geograficky patrí do Austrálie a Oceánie, ale politicky je už v Ázii.
za sebou nej vrcholy kontinentů chodí jak na Elbrus, tak na Mont Blanc. Pro sichr, kdyby se pánové od map v budoucnu rozhodli jinak… Pokud jde o hloubku jeskyní a propastí, pak mezi nimi nerozlišuji. Diskuse o tom, co je ještě propast a co jeskyně + související změny s dalšími objevy, jsou zbytečné.
Pokud by se počítala celá délka jeskyně bez ohledu na státní hranice, určitě by mezi favority patřila Domica. Její větąí část leľí uľ za hranicemi v Maďarsku, kde jí nazývají Baradla barlang. Nejdeląí prohlídková trasa z maďarské strany trvá celých 7 hodin. Leze se po řetězech, ľebřících, po čtyřech a plazí se po zemi. Vynikající záľitek! ©koda, ľe průvodce hovoří pouze maďarsky :-)
Domica ? sná´d je to najdlhąia a najkrająia jaskyňa v Slovenskom krase ,spolu aj s maďarskou stranou,ale nepovedala by som ,ľe sa tam lezie po re»azoch,rebríkoch a plazi» sa tam tieľ neplazí. v takomto popise je to jaskyňa KRÁSNOHORSKÁ ,ktorá sa nachádza v tieľ v Slovenskom krase.
Další související články:+ Nejhlubší jeskyně světa, 10 nejhlubších jeskyní+ Jasovská jeskyně, nejstarší zpřístupněná jeskyně Slovenska + Ochtinská aragonitová jaskyňa, kryštálový unikát + Podtatranský Važec a Važecká jaskyňa + Driny, veľká perla Malých Karpát + Moravské jeskyně, přehled zpřístupněných jeskyní + Propast Macocha, Moravský kras + Za tajemstvím Hranické propasti, nejhlubší v ČR + Postojná neboli Postojnska Jama, jeskyně ve Slovinsku |
|